Srpen 1968

Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.

Tři české organizace se rozhodly napodobit loňskou úspěšnou sbírku pro Ukrajinu, a to v době, kdy si Česko připomíná 55 let od vpádu sovětských vojsk do Československa. Organizátoři sbírky plánují za vybrané peníze pořídit zbraně i lékařský materiál pro zemi bránící se ruské agresi. Akci propaguje spot, který využívá analogii s událostmi starými 55 let – fiktivně se v něm ale Československo okupaci brání.

Generální prokuratura Ruské federace zapůjčila československé straně originál zvacího dopisu ze srpna 1968, ve kterém několik tehdejších členů ÚV KSČ vyzývalo sovětskou stranu k zásahu proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Na záběrech lze číst podpisy Aloise Indry, Drahomíra Koldera, Antonína Kapka, Oldřicha Švestky a Vasila Bilaka.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vpád okupačních jednotek do Československa zaskočil i část sovětské veřejnosti. Odpor vůči invazi si ovšem dovolil otevřeně projevit jen málokdo. Mohly za něj hrozit i velmi tvrdé tresty. Vladimir Lukin, který v srpnu 1968 pracoval v Praze jako zpravodaj jednoho ze sovětských časopisů, přesto dal svůj názor najevo – a o práci obratem přišel.

Zvláštní posel ruského prezidenta Borise Jelcina předal prezidentu Václavu Havlovi dva zvací dopisy z roku 1968 československých komunistických představitelů adresované sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi. Signatáři v dopisech žádali generálního tajemníka o poskytnutí pomoci „všemi prostředky, které máte“.Na začátku týdne obdržel Václav Havel z Ruska jiné dokumenty, ze kterých vyplývá, že Brežněv z takzvaného zvacího dopisu četl na moskevské poradě 18. srpna 1968, kde se rozhodlo o intervenci do Československa. A že navrhl použít dopis ke zdůvodnění intervence vojsk Varšavské smlouvy. Prezident Havel oba dopisy zveřejnil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Představitel vládní komise pro analýzu událostí let 1967-70 potvrzuje existenci dopisu z roku 1968, ve kterém několik tehdejších členů ÚV KSČ vyzývalo sovětskou stranu k zásahu proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu. Dopis byl uložen v ruském státním archivu a předán československé straně v červenci 1992.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Během své návštěvy v Moskvě převzal prezident Václav Havel od prezidenta Ruské federace Borise Jelcina dva svazky ruských archivních materiálů týkajících se okupace Československa v srpnu 1968. Naděje, že by mohly obsahovat takzvaný zvací dopis, se však nenaplnily.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Československá i ruská delegace podepsaly znění nové smlouvy o vzájemných vztazích a spolupráci. Součástí dokumentu se stala i formulace, která označila sovětskou invazi ze srpna 1968 za nepřípustné použití síly proti Československu. Stalo se tak během oficiální návštěvy prezidenta Václava Havla v Moskvě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Primátor Prahy Zděněk Hřib (Piráti) předá ministru zahraničí Jakubu Kulhánkovi (ČSSD) podklady k navrácení části Stromovky, kterou v roce 1968 zabrali sovětští vojáci a dosud ji využívá ambasáda Ruské federace. České televizi informaci sdělila mluvčí primátora Martina Vacková. Vedení Prahy téma otevřelo poté, co vyšlo najevo podezření, že do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích byli zapojení ruští agenti.

V jakých podmínkách vysílala Československá televize a rozhlas během dramatických dnů srpnové okupace v roce 1968? Kde zprávy o invazi zastihly Václava Havla? O tom a o mnohém dalším pojednává dokument Zmizelé archivy, obsahující množství do té doby neznámých záběrů vpádu okupačních vojsk na naše území.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Do konce roku 1968 zemřelo kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy nejméně 137 Čechoslováků. Vyplývá to z výzkumu historiků. Prameny jsou ale neúplné, protože tehdy nebylo možné úmrtí dostatečně vyšetřit. Nejvíce lidí přitom padlo přímo 21. srpna u Československého rozhlasu.

V den výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR podal prezident Václav Havel ve svém projevu k občanům nelichotivou bilanci stavu tehdejší československé společnosti, ve které podle jeho slov i nadále přetrvávalo mnoho z ducha i každodenních praktik předlistopadového režimu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Zlatou pamětní medaili Jihomoravského kraje za statečnost, kterou projevil při okupaci země sovětskými vojsky v srpnu roku 1968, obdržel v pátek Otakar Pospíšil. Jako voják se proti okupaci otevřeně stavěl, za což mu hrozila poprava zastřelením.

Předseda Federálního shromáždění a jedna z ústředních postav srpnových událostí roku 1968 Alexander Dubček v předvečer výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa přivítal v Praze sovětské občany, kteří proti okupaci tehdy protestovali přímo v Moskvě. Po projevu předneseném před budovou Československého rozhlasu poskytl ČST rozhovor.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ruská kritika zavedení Dne památky obětí invaze z roku 1968 není izolovanou událostí a Moskva si prostřednictvím nástrojů narativního válčení snaží vykolíkovat si prostor. V Událostech, komentářích to řekl odborník na postsovětský prostor Jan Šír. Publicista Jefim Fištejn v této souvislosti poukázal na to, že Rusy uráží připravenost Čechů pokládat je za okupanty a za vrahy.

Invaze v roce 1968 je národní tragédií a je legitimní si připomínat její oběti, míní ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Reaguje tak na středeční vyjádření ruského ministerstva zahraničí, podle kterého zařazení 21. srpna mezi české významné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy. Podle Petříčka česko-ruské vztahy kalí spíš snaha rok 1968 relativizovat. Ruské vyjádření kritizuje i Hrad, premiér Andrej Babiš (ANO), předseda ČSSD Jan Hamáček a představitelé opozice.

Ruská diplomacie se ohradila proti rozhodnutí českých zákonodárců zanést na seznam významných dnů České republiky Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Tento krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS.

Vedení KSČM se nedistancovalo od výroků místopředsedy strany Stanislava Grospiče, podle kterého obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Místopředsedu komunistické strany kvůli výroku kritizovala opozice, ale i premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého by se měl omluvit.

Na mnoha místech České republiky si ve středu lidé připomněli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Události upomínaly fotografie, promluvy pamětníků, čtení jmen obětí, projevy politiků a pietní akty. V podvečer prošel Prahou pochod, kterým chtěli organizátoři vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy.

Život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotou, která byla vykoupena nemalými oběťmi. U příležitosti výročí zahájení vojenské okupace Československa to uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle premiéra Petera Pellegriniho je výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do někdejšího společného státu Čechů a Slováků připomínkou „našeho hrdinství i selhání“.

Zatímco v srpnu 1968 skončily naděje pražského jara násilným vpádem vojsk ze zahraničí, o rok později už stáli Češi a Slováci proti Čechům a Slovákům. Právě před padesáti lety, především 20. a 21. srpna 1969, se v ulicích střetly desítky tisíc zoufalých protestujících se surovým zásahem pořádkových jednotek. A 22. srpna byl schválen takzvaný „pendrekový zákon“, který měl násilí ospravedlnit a který podepsali i milovaní představitelé pražského jara, včetně Alexandra Dubčeka. Tehdy naplno začala tvrdá normalizace pod dozorem Gustáva Husáka.

Česko si připomíná padesát let od krvavého potlačení demonstrací v roce 1969. Lidé tehdy ve dnech kolem 21. srpna vyšli do ulic, aby si připomněli rok od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. S nečekanou brutalitou však proti nim zakročily československé jednotky, Veřejná bezpečnost, milicionáři a nakonec i armáda. Celkem zemřelo nejméně pět mladých lidí. První dva zahynuli v centru hlavního města už 20. srpna.

Česká společnost se nechce poučit ze svých dějin a platí za to vysokou cenu, obává se Petr Pithart. V novém vydání knihy Osmašedesátý se někdejší premiér a předseda Senátu zamýšlí nad událostmi, které vedly k vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i důsledky okupace. Knihu začal psát po vzniku Charty 77, teď ji doplnil o nové postřehy.

Ruská Státní duma, dolní parlamentní komora, projednávala loni v lednu návrh komunistů na přiznání statusu válečných veteránů účastníkům invaze do Československa v roce 1968. Návrh ke schválení nedoporučil věcně příslušný parlamentní výbor, plénum Státní dumy ho neschválilo a vláda s ním nesouhlasila. Přečtěte si fakta o navrhované novele a debatě, která v parlamentu proběhla koncem letošního května. Ve středu se k tomu vyjádřila i česká Poslanecká sněmovna. Snaha části ruských politiků přiznat status veteránů účastníkům invaze do Československa je podle ní „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Ruský záměr už odsoudili prezident republiky Miloš Zeman a ministerstvo zahraničí.