Do konce roku 1968 zemřelo kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy nejméně 137 Čechoslováků. Vyplývá to z výzkumu historiků. Prameny jsou ale neúplné, protože tehdy nebylo možné úmrtí dostatečně vyšetřit. Nejvíce lidí přitom padlo přímo 21. srpna u Československého rozhlasu.
Jednou z obětí okupace byl například Jan Baborovský, který se svou rodinou bydlel naproti rozhlasu. Poté, co poblíž vybuchl sovětský tank, jeho dům zasáhl oheň. Baborovský celou situaci pozoroval z ulice.
„Vyběhl nahoru pokusit se své příbuzné zachránit. Nicméně obě dvě ženy využily lešení, které bylo přistaveno z druhé strany domu, a podařilo se jim uniknout. Pan Baborovský zahynul na následky vdechnutí zplodin z toho požáru,“ popsal historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta.
Obětí okupace v 1968 dosud historici evidují celkem 137. „V prvních dnech nejčastější příčinou byla střelná zranění nebo dopravní nehody. Ty byly většinou zaviněné tím, že sovětští řidiči naprosto nerespektovali předpisy,“ dodal Bárta.
Chybějící vyšetřování i odškodnění
V prvních dnech invaze byla zavražděna i pětadvacetiletá Marie Charousková. Mladou matku zastřelil sovětský voják na pražském Klárově, když jela na konzultaci své diplomové práce. Její vrah nebyl nikdy potrestán.
„Sovětští velitelé zabraňovali Veřejné bezpečnosti vyšetřit třeba případy vražd, takže k řadě těchto věcí neexistuje žádná, nebo jenom velice základní dokumentace,“ uvedl Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Odškodnění se pozůstalí dočkali až po více než dvaceti letech. Peníze ale dostali z československého rozpočtu. „V roce 1968 žádné odškodnění nebylo a sovětská strana nakonec vůbec nic neplatila,“ upozornil Tomek.
Čechoslováci kvůli okupaci umírali i po roce 1968
Za celou dobu okupace dosud historici doložili 425 obětí. Sami ale upozorňují, že jich mohlo být ještě více.
Například v Brně se letos konaly i pietní akty, které odkazovaly k jedenadvacátém srpnu roku 1969. Při demonstracích proti okupaci a situaci v zemi tam tehdy po střetu s bezpečnostními složkami zemřeli dva lidé. V celé zemi podle dostupných informací zemřelo minimálně sedm lidí. Tentokrát už ale stáli Čechoslováci proti Čechoslovákům.
K pamětním deskám obětí přišli položit květiny a zapálit svíčky zástupci kraje i města Brna. „Pro mě je to zásadní, protože si myslím, že lidská svoboda není samozřejmostí a že v naší historii byly okamžiky, kdy ji lidé neměli,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Dodala, že o svobodu je potřeba stále pečovat a bojovat za ni.
