Vojenský historický ústav Praha

Glinický most mezi Berlínem a Postupimí během studené války sloužil k výměně osob mezi Východem a Západem. Režiséra Stevena Spielberga inspiroval ke snímku Most špionů, pod stejným názvem nyní vydává knihu i Jaroslav Javorský, který je jedním z aktérů výměny z roku 1986. Své paměti opatřil podtitulem Má cesta z pekla ke svobodě.

Z českobudějovického letiště zmizí jeho symbol, pamětní MiG-23 Tygr. Kraj ho vrátí Vojenskému historickému ústavu v Praze. Podle pamětníků a historiků se tím ale z místa ztratí důležitý odkaz na vojenskou historii letiště.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Zemřel válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček. Bylo mu sto let. O úmrtí Bočka informovalo na Facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Jeho skon potvrdil také vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček byl rodák z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Sté narozeniny oslavil v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.

Za účasti válečných veteránů, prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků se v Praze otevřelo zrekonstruované Armádní muzeum Žižkov. Po čtvrteční ceremonii za účasti Miloše Zemana se pro veřejnost otevře až 28. října. Návštěvníkům nabídne novou expozici zachycující vojenské dějiny českého území od osídlení Slovany až po současnost. Výstavní plocha se oproti minulosti ztrojnásobila.

Autentické repliky, dobové kostýmy i skutečné lokace klíčových historických událostí nabídla série spotů, které rekonstruují události heydrichiády. Diváci je v posledních týdnech mohli pravidelně sledovat ve vysílání České televize. Tvůrci chtěli přiblížit tuto významnou kapitolu českých dějin nejen co nejvěrněji, ale postavit diváky do role protagonistů. Klíčové momenty tak sledují „jejich očima“.

„Stálo to za to. Atentát na Heydricha nebyl jen událostí českých dějin, ale i klíčovou událostí evropských a celosvětových dějin,“ prohlásil  český prezident Miloš Zeman. Osmdesáté výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si v Národním muzeu připomněl společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Během pietní akce slavnostně otevřeli výstavu Nikdy se nevzdáme!, kterou připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav.

Výročí 80 let od operace Anthropoid a útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha připomene v Národním muzeu výstava Nikdy se nevzdáme! Zahájena bude 27. května, tedy v den výročí útoku. Národní muzeum spustilo web www.1942.cz se seznamem dalších akcí, které se v souvislosti s operací Anthropoid budou po celém Česku konat.

Vojenský speciál přepravil do České republiky ostatky brigádního generála Františka Moravce, bývalého velitele československé rozvědky a iniciátora útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Urna byla za doprovodu čestné stráže dopravena na čáslavský hřbitov a uložena v kolumbáriu. Ukládání ostatků se účastnili politici, armáda i veřejnost, provázely ho salvy čestné stráže a modlitba.

V Ústí nad Labem si připomněli nedožité sté narozeniny generálporučíka Jaroslava Klemeše. Rodák ze slovenské Skalice bojoval ve Francii na frontě, posléze působil v československém útvaru v Anglii. Za komunismu zažil perzekuci, nakonec se usadil v Ústí nad Labem, kde žil přes padesát let. Součástí piety bylo odhalení 101. lavičky veteránů a přejmenování parku nad kapličkou po hrdinovi a veteránovi druhé světové války.

Lidé pátrající po osudech svých předků mohou nově hledat i on-line v matrikách polních nemocnic. Knihy, které zpřístupnil Vojenský historický ústav ve spolupráci s Vojenským ústředním archivem, obsahují údaje o více než třiadvaceti tisících vojácích, kteří zemřeli právě v polních nemocnicích. Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu.

Pět cvičných seskoků a čtyřicet vypálených střel. Příprava československých parašutistů ve Velké Británii před nasazením v protektorátu byla rychlá a poměrně úsporná. Podstoupil ji i Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří společně v květnu 1942 splnili svůj úkol a odstranili kata českého národa a zastupujícího říšského protektora v jedné osobě Reinharda Heydricha. Jejich výcvik přitom vrcholil přesně před 80 lety. Paradoxem je, že přestože dvojice kamarádů působila v rámci výsadku Anthropoid sehraně, původně se měl místo Kubiše na zabití Heydricha podílet úplně někdo jiný.

Na čtvrtek 11. listopadu připadá Den válečných veteránů, který se slaví už od roku 1918, kdy skončila první světová válka. Lidé si tento den připomínají v řadě zemí po celém světě včetně České republiky. Například na náměstí Míru v Praze je po celý den připraven program, mimo jiné je tam vystavena historická i současná vojenská technika české armády. Pietní akce proběhla i na pražském Vítkově. Premiér Andrej Babiš (ANO) tam připomněl legionáře, bojovníky z války i novodobých misí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ocenil zapojení armády do boje s koronavirem.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. (…) Někdy nezbude nic jiného než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření přijel 27. září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil odboj a odpor českého lidu. Tehdy začala první heydrichiáda, která se pro obyvatele změnila v nacistickou hrůzovládu s politikou vražd a zastrašování. Sám Heydrich za ni zaplatil životem, když v červnu 1942 po úspěšném atentátu zemřel v pražské Nemocnici na Bulovce.

Před 76 lety probíhalo v Praze už druhým dnem povstání. Na českou metropoli začaly z několika směrů útočit německé jednotky s těžkou technikou. Té bylo na straně povstalců zoufale málo. Nahrazovaly ji hlavně obrněné vlakové soupravy. Celkem operovalo v metropoli nebo jejím okolí 17 obrněných vlaků.

S německými jednotkami v Praze bojovalo až do 9. května 1945, kdy dorazila Rudá armáda, asi třicet tisíc povstalců. Byli mezi nimi nejen policisté, četníci či příslušníci vládního vojska, ale třeba také tramvajáci a skauti. Během povstání padly v bojích s německými jednotkami více než tři tisíce lidí.

V den 76. výročí osvobození Brna se alespoň ve virtuální podobě otevřela zájemcům bývalá věznice v ulici Cejl. Gestapo budovu za druhé světové války využívalo jako věznici pro ženy.  Projekt vznikl ve spolupráci spolku Amerfo, společnosti Panopro, která poskytla technologii, Vojenského historického ústavu Praha a Magistrátu města Brna.

Varšavská smlouva původně vznikla v reakci na vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Během studené války byla důležitým nástrojem Sovětského svazu. „Mírové uskupení“, jak se pakt někdy oficiálně nazýval, umožňovalo Moskvě držet pod kontrolou své středo- a východoevropské satelity. Stalo se tak i za použití síly jako v Československu. Po necelém půlstoletí svého fungování byla aliance rozpuštěna, a to 31. března 1991.

Před 82 lety začalo obsazování republiky nacisty. První hitlerovské jednotky vstoupily na území pomnichovského Československa už 14. března 1939, hlavní část pak druhý den. Od Československa se oddělilo Slovensko a vznikl protektorát Čechy a Morava. Formálně v jeho čele stál prezident Emil Hácha, faktická moc však patřila protektorovi.

Před 79 lety – 13. února 1942 – proběhla v koncentračním táboře Mauthausen první hromadná exekuce českých politických vězňů. Jedenáct spolupracovníků odboje nacisté zavraždili velmi krutým způsobem: benzenovou injekcí do srdce.

Zápisky a deníky z první světové války budou k dispozici on-line. Uchovat obsah starých rukopisů, dokud je ještě lze přečíst, historikům pomůže projekt vědců z brněnského Vysokého učení technického (VUT) nazvaný PERO. Ten dokáže ručně psané dokumenty převést do textu.

Přesně před 82 lety, 17. září 1938, vznikl Sudetoněmecký Freikorps. Šlo o polovojenskou organizaci, která bojovala proti československým ozbrojeným složkám. Během střetů padlo víc než 170 vojáků, policistů, četníků nebo příslušníků finanční stráže. I přesto, že Československo Německu tehdy válku nevyhlásilo, byla jí situace velmi podobná.

Do konce roku 1968 zemřelo kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy nejméně 137 Čechoslováků. Vyplývá to z výzkumu historiků. Prameny jsou ale neúplné, protože tehdy nebylo možné úmrtí dostatečně vyšetřit. Nejvíce lidí přitom padlo přímo 21. srpna u Československého rozhlasu.

V polovině srpna 1945 se do vlasti z Velké Británie začali vracet piloti československých perutí RAF. Na pražském ruzyňském letišti tehdy své krajany vítaly tisíce lidí včetně příbuzných. Dřív se vrátili jen dva letci –⁠ Josef Stříbrný a Josef Horák. V červnu 1945 se totiž účastnili piety ve vyhlazených Lidicích, odkud oba pocházeli.