TÉMA

Vojenský historický ústav Praha strana 2 z 2

„Američané a občané států východní Evropy se spojili.“ Před 70 lety poprvé zněla éterem Svobodná Evropa

Dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá do desítek zemí světa v celé řadě jazyků a má několik poboček v Evropě a na Blízkém východě. Přesně před sedmdesáti lety ale své vysílání zahájilo z nákladního vozu a z krátkovlnné vysílačky. Prolomilo tím železnou oponu a dalo lidem za ní možnost poslouchat ideologicky nezbarvené zpravodajství. V začátcích rádio ale čelilo i kritice kvůli svému napojení na CIA, americké úřady tudíž burcovaly občany, aby na chod stanice přispívali a finance tak proudily i od drobných dárců.
4. 7. 2020|

Lidé si připomněli památku československých výsadkářů. V kryptě kostela zemřeli před 78 lety

Před 78 lety skončil hon na parašutisty, kteří zaútočili na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich hrdinnou smrt si v úterý přišly na pietní akt v Resslově ulici u chrámu svatých Cyrila a Metoděje připomenout asi dvě stovky lidí. Právě tam Jozef Gabčík a Jan Kubiš společně s dalšími pěti výsadkáři po boji s německou přesilou zemřeli. Některé detaily toho, jak v kostele bojovali, dodnes neznáme, říká historik Zdeněk Špitálník.
18. 6. 2020|

Před 65 lety vznikla Varšavská smlouva, aby zničila NATO. Nakonec zaútočila jen na vlastního člena

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.
14. 5. 2020|
Reportéři ČT

Hrdina Pražského povstání Voženílek se odměny nedočkal. Sověti ho poslali do Terezína

Před 75 lety, 11. května 1945, sovětští agenti zatkli a uvěznili v Terezíně jednoho z hrdinů Pražského povstání Jana Voženílka. V internačním táboře se tento vlivný aktér konce války v protektorátu nakazil tyfem a zemřel. Komunisté se snažili jeho jméno, stejně jako jména celé řady dalších povstalců a jejich velitelů, vymazat z dějin. O bílých místech historie Pražského povstání natáčel Miroslav Petráček pro pořad Reportéři ČT.
12. 5. 2020|

Lidem hrůzou šedivěly vlasy a umírali v polích. Nálet na Prahu před 75 lety zanechal skoro 600 obětí

Pražané měli za sebou tragické únorové bombardování, při kterém zemřelo více než 700 lidí. Šest týdnů před koncem války ale přišel další ničivý úder Spojenců, tentokrát již plánovaný. 25. března 1945 zaútočili američtí letci na průmyslovou část Prahy ve Vysočanech a na letiště ve Kbelích a Letňanech. I přes zkušenosti s nedávným náletem na centrum města ale znovu umíraly stovky lidí.
25. 3. 2020|

Před 65 lety vznikla Barákova komise. Komunisté v ní vyšetřovali zločiny komunistů

Padesátá léta v Československu přirovnávají historikové i pamětníci k období temna. Mohou za to především vykonstruované procesy, které vedly k justičním vraždám a mnohaletým trestům, jež dopadly i na nevinné. První snaha revidovat rozsudky se přitom objevila právě už v 50. letech. Takzvaná Barákova komise, která vznikla 10. ledna 1955, měla přezkoumat procesy s členy strany – včetně Rudolfa Slánského. Ve skutečnosti ale viníky příliš nehledala a sloužila především jako alibi pro ty, kdo se sami na předchozích zinscenovaných monstrprocesech podíleli.
10. 1. 2020|

Memoriál připomene válečné parašutisty. Nadšenci budou bloudit krajinou jako výsadkáři před 75 lety

Osudy parašutistů vyslaných z Velké Británie do protektorátu připomíná historický orientační pochod, který v sobotu startuje na chrudimském letišti. Úkolem dvoučlenných skupin je dostat se pomocí šifrovaných informací na předem neznámé místo. Akce, kterou pořádají chrudimští parašutisté, se zúčastní téměř šest stovek lidí.
9. 11. 2019|

Zeman opět nejmenoval šéfa BIS generálem, povýšil sedm mužů

Prezident Miloš Zeman opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do hodnosti generála. Odmítl tak již čtvrtý návrh vlády premiéra Andreje Babiše na povýšení šéfa české kontrarozvědky. Zeman také navrhl ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi, aby byla příští rok jmenována generálkou Šárka Havránková, která slouží v Interpolu. Byla by druhou českou generálkou. Babiš nad rozhodnutím Zemana vyjádřil lítost. Počítá, že Koudelku vláda opět na generála příští rok nominuje.
28. 10. 2019Aktualizováno28. 10. 2019|

Část vojáků přijde o červené barety, světle zelené skončí úplně. Nahradí je tradiční khaki

Armádu čeká příští rok největší změna uniforem od zavedení stávající podoby v polovině devadesátých let – barety u pozemních jednotek změní barvu. Světlezelenou vystřídá khaki. Dotkne se to zhruba poloviny vojáků, tedy deseti tisíc mužů a žen. Některé prapory navíc přijdou o červený baret, ten by měl zůstat pouze výsadkovému pluku v Chrudimi a prostějovským speciálním silám. Definitivní rozhodnutí ale padne až napřesrok.
29. 9. 2019|

Koněvova dcera stáhla návrh na převezení pomníku otce do Ruska

Dcera sovětského maršála Ivana Koněva Natalja vzala zpět svůj návrh, aby byl pomník jejího otce převezen do Ruska. Tento nápad vítal mimo jiné starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) s tím, že městská část ruské straně sochu, která je jejím majetkem, opakovaně nabízela.
11. 9. 2019|
Obrazem

Němci proti Finům i Američanům. Přes Lešany se po sedmnácté prohnaly tanky

Jak německá armáda bojovala s finskou v takzvané laponské válce v roce 1944 či proti Američanům na sklonku druhé světové války, předváděly hned dvě bojové ukázky, které byly na programu Tankového dne ve Vojenském technickém muzeu Lešany. V sobotu 31. srpna se konal už sedmnáctý ročník a kromě momentů z bojiště si návštěvníci mohli prohlédnout lehkou i těžkou vojenskou techniku.
31. 8. 2019|

Rusko si předvolalo chargé d'affaires českého velvyslanectví v Moskvě kvůli pomalování pomníku Koněva

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo chargé d'affaires českého velvyslanectví v Moskvě a vyjádřilo důrazný protest proti „zhanobení“ pomníku maršála Koněva v Praze. O diplomatickém protestu informovala agentura TASS. Ministerstvo zahraničí ČR už předtím vyjádřilo nad vandalským činem politování.
23. 8. 2019Aktualizováno23. 8. 2019|

Historici spustili interaktivní mapu obětí invaze v roce 1968

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.
20. 8. 2019|

Stalin nadřadil dobyvačné zájmy společnému boji proti nacismu, hodnotí historik sovětskou neúčast na Varšavském povstání

Polsko si ve čtvrtek připomnělo 75 let od začátku Varšavského povstání. Proti obrovské přesile vojsk nacistického Německa se tehdy postavila odbojová organizace Zemská armáda. Vzdorovat vydržela 63 dní. Boje nepřežilo až 18 tisíc jejích vojáků a téměř 180 tisíc civilistů. Povstalci mimo jiné spoléhali na Rudou armádu, která stála u bran Varšavy. Ta se ale k povstání nepřidala.
1. 8. 2019Aktualizováno1. 8. 2019|

Parašutisté se v kryptě připravovali na útěk, naznačil nový průzkum

Po desítkách let odborníci objevili nové stopy, které naznačují přípravu parašutistů na únik z krypty pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Tam se sedm výsadkářů ukrylo po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Geodetický průzkum kostela si objednal pražský magistrát před chystanou rekonstrukcí památky. Narazilo se při něm mimo jiné na barokní stoku, o které se dosud jenom spekulovalo.
18. 6. 2019|

Vylodění v Normandii se zúčastnili také českoslovenští vojáci. Na zemi i ve vzduchu

Obří operace, která startovala z britských břehů 6. června 1944, zajistila, že se během jediného dne dostalo na francouzské pláže na 150 tisíc spojeneckých vojáků. Na vylodění se podíleli i českoslovenští letci z královského letectva RAF. Chránili ze vzduchu invazní jednotky. Týdny předtím bombardovali důležité cíle. V pozemních jednotkách byli zase českoslovenští důstojníci.
6. 6. 2019|

Hořící tank z filmu Němá barikáda měl předlohu. Stroj zničil pancéřovou pěstí dvaadvacetiletý mladík

Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova.
5. 5. 2019|