Vojenský historický ústav Praha strana 2 z 2

Dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá do desítek zemí světa v celé řadě jazyků a má několik poboček v Evropě a na Blízkém východě. Přesně před sedmdesáti lety ale své vysílání zahájilo z nákladního vozu a z krátkovlnné vysílačky. Prolomilo tím železnou oponu a dalo lidem za ní možnost poslouchat ideologicky nezbarvené zpravodajství. V začátcích rádio ale čelilo i kritice kvůli svému napojení na CIA, americké úřady tudíž burcovaly občany, aby na chod stanice přispívali a finance tak proudily i od drobných dárců.

Před 78 lety skončil hon na parašutisty, kteří zaútočili na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich hrdinnou smrt si v úterý přišly na pietní akt v Resslově ulici u chrámu svatých Cyrila a Metoděje připomenout asi dvě stovky lidí. Právě tam Jozef Gabčík a Jan Kubiš společně s dalšími pěti výsadkáři po boji s německou přesilou zemřeli. Některé detaily toho, jak v kostele bojovali, dodnes neznáme, říká historik Zdeněk Špitálník.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.

Před 75 lety, 11. května 1945, sovětští agenti zatkli a uvěznili v Terezíně jednoho z hrdinů Pražského povstání Jana Voženílka. V internačním táboře se tento vlivný aktér konce války v protektorátu nakazil tyfem a zemřel. Komunisté se snažili jeho jméno, stejně jako jména celé řady dalších povstalců a jejich velitelů, vymazat z dějin. O bílých místech historie Pražského povstání natáčel Miroslav Petráček pro pořad Reportéři ČT.

Pražané měli za sebou tragické únorové bombardování, při kterém zemřelo více než 700 lidí. Šest týdnů před koncem války ale přišel další ničivý úder Spojenců, tentokrát již plánovaný. 25. března 1945 zaútočili američtí letci na průmyslovou část Prahy ve Vysočanech a na letiště ve Kbelích a Letňanech. I přes zkušenosti s nedávným náletem na centrum města ale znovu umíraly stovky lidí.

Padesátá léta v Československu přirovnávají historikové i pamětníci k období temna. Mohou za to především vykonstruované procesy, které vedly k justičním vraždám a mnohaletým trestům, jež dopadly i na nevinné. První snaha revidovat rozsudky se přitom objevila právě už v 50. letech. Takzvaná Barákova komise, která vznikla 10. ledna 1955, měla přezkoumat procesy s členy strany – včetně Rudolfa Slánského. Ve skutečnosti ale viníky příliš nehledala a sloužila především jako alibi pro ty, kdo se sami na předchozích zinscenovaných monstrprocesech podíleli.

Osudy parašutistů vyslaných z Velké Británie do protektorátu připomíná historický orientační pochod, který v sobotu startuje na chrudimském letišti. Úkolem dvoučlenných skupin je dostat se pomocí šifrovaných informací na předem neznámé místo. Akce, kterou pořádají chrudimští parašutisté, se zúčastní téměř šest stovek lidí.

Prezident Miloš Zeman opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do hodnosti generála. Odmítl tak již čtvrtý návrh vlády premiéra Andreje Babiše na povýšení šéfa české kontrarozvědky. Zeman také navrhl ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi, aby byla příští rok jmenována generálkou Šárka Havránková, která slouží v Interpolu. Byla by druhou českou generálkou. Babiš nad rozhodnutím Zemana vyjádřil lítost. Počítá, že Koudelku vláda opět na generála příští rok nominuje.

Armádu čeká příští rok největší změna uniforem od zavedení stávající podoby v polovině devadesátých let – barety u pozemních jednotek změní barvu. Světlezelenou vystřídá khaki. Dotkne se to zhruba poloviny vojáků, tedy deseti tisíc mužů a žen. Některé prapory navíc přijdou o červený baret, ten by měl zůstat pouze výsadkovému pluku v Chrudimi a prostějovským speciálním silám. Definitivní rozhodnutí ale padne až napřesrok.

Dcera sovětského maršála Ivana Koněva Natalja vzala zpět svůj návrh, aby byl pomník jejího otce převezen do Ruska. Tento nápad vítal mimo jiné starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) s tím, že městská část ruské straně sochu, která je jejím majetkem, opakovaně nabízela.

Jak německá armáda bojovala s finskou v takzvané laponské válce v roce 1944 či proti Američanům na sklonku druhé světové války, předváděly hned dvě bojové ukázky, které byly na programu Tankového dne ve Vojenském technickém muzeu Lešany. V sobotu 31. srpna se konal už sedmnáctý ročník a kromě momentů z bojiště si návštěvníci mohli prohlédnout lehkou i těžkou vojenskou techniku.

Ruské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo chargé d'affaires českého velvyslanectví v Moskvě a vyjádřilo důrazný protest proti „zhanobení“ pomníku maršála Koněva v Praze. O diplomatickém protestu informovala agentura TASS. Ministerstvo zahraničí ČR už předtím vyjádřilo nad vandalským činem politování.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

Polsko si ve čtvrtek připomnělo 75 let od začátku Varšavského povstání. Proti obrovské přesile vojsk nacistického Německa se tehdy postavila odbojová organizace Zemská armáda. Vzdorovat vydržela 63 dní. Boje nepřežilo až 18 tisíc jejích vojáků a téměř 180 tisíc civilistů. Povstalci mimo jiné spoléhali na Rudou armádu, která stála u bran Varšavy. Ta se ale k povstání nepřidala.

Po desítkách let odborníci objevili nové stopy, které naznačují přípravu parašutistů na únik z krypty pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Tam se sedm výsadkářů ukrylo po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Geodetický průzkum kostela si objednal pražský magistrát před chystanou rekonstrukcí památky. Narazilo se při něm mimo jiné na barokní stoku, o které se dosud jenom spekulovalo.

Obří operace, která startovala z britských břehů 6. června 1944, zajistila, že se během jediného dne dostalo na francouzské pláže na 150 tisíc spojeneckých vojáků. Na vylodění se podíleli i českoslovenští letci z královského letectva RAF. Chránili ze vzduchu invazní jednotky. Týdny předtím bombardovali důležité cíle. V pozemních jednotkách byli zase českoslovenští důstojníci.

Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova.