Přesně před 82 lety, 17. září 1938, vznikl Sudetoněmecký Freikorps. Šlo o polovojenskou organizaci, která bojovala proti československým ozbrojeným složkám. Během střetů padlo víc než 170 vojáků, policistů, četníků nebo příslušníků finanční stráže. I přesto, že Československo Německu tehdy válku nevyhlásilo, byla jí situace velmi podobná.
Před 82 lety vznikl Sudetoněmecký Freikorps, při jeho teroristických akcích poprvé útočily jednotky SS
Události: Výročí vzniku Sudetoněmecký Freikorps (zdroj: ČT24)
„O tom, že to byla regulérní válka, svědčí to, že od sedmnáctého do Mnichova tato organizace uskutečnila přibližně 164 teroristických útoků na území Československa,“ popisuje vojenský historik Eduard Stehlík.
Ty probíhaly až do 1. října 1938, kdy československé jednotky začaly opouštět pohraničí. Celnice v Bublavě na Kraslicku nebo četnická stanice v Krajkové na Sokolovsku jsou jen dvě z mnoha míst, kde podobné útoky pamatují.
„Že se samozřejmě Německo i Maďarsko dopustilo jednání, které směřovalo k dezintegraci Československa v mnichovské krizi, to myslím, že je neoddiskutovatelný fakt,“ říká děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík.
Historicky první nasazení SS
Bojovníky Freikorpsu, takzvané henleinovce, cvičilo a vyzbrojovalo hitlerovské Německo. To dosvědčuje třeba fotografie se zabavenými německými pistolemi waltr nebo samopaly bergman. Navíc proti Čechoslovákům už tehdy bojovali v řadách Freikorpsu i příslušníci wehrmachtu a SS. „V dějinách Waffen-SS se uvádí, že šlo o první bojové nasazení jednotek SS,“ doplňuje Jiří Plachý z pražského Vojenského historického ústavu.
Že šlo o členy SS, dokazuje například fotografie z roku 1938 z kobyliské střelnice. „Příslušníci československé armády od technických složek provádějí technické zkoušky u zbraní, které byly zabaveny u henleinovců,“ popisuje snímek Stehlík.
K oficiálnímu vyhlášení války mezi Německem a Československem ale tehdy nedošlo. Přesto československá exilová vláda v Londýně opakovaně deklarovala, že je ve válečném stavu s Německem od září 1938.
„Nedošlo k nějakému definitivnímu rozhodnutí, jestli by to ti spojenci přiznali, nebo výslovně odmítli,“ říká o spojení heinlinovců s Německem Kuklík. Po válce už to československá politická reprezentace příliš neřešila.
Z kobyliské střelnice, kde vojáci československé armády v roce 1938 zkoušeli zbraně zabavené povstalcům v pohraničí, se po roce 1945 stalo pietní místo. Nacisté tu hlavně během heydrichiády zavraždili na dva tisíce příslušníků domácího odboje.