Osudy parašutistů vyslaných z Velké Británie do protektorátu připomíná historický orientační pochod, který v sobotu startuje na chrudimském letišti. Úkolem dvoučlenných skupin je dostat se pomocí šifrovaných informací na předem neznámé místo. Akce, kterou pořádají chrudimští parašutisté, se zúčastní téměř šest stovek lidí.
Memoriál připomene válečné parašutisty. Nadšenci budou bloudit krajinou jako výsadkáři před 75 lety
Když se českoslovenští parašutisté za války vraceli bojovat zpět do protektorátu, často byli doslova ztraceni na vlastním území. Letadla, která je nad českými zeměmi vysazovala, je totiž někdy zanesla mnoho kilometrů od původního cíle. V neznámé krajině, kde jim hrozilo zatčení a smrt, tak bloudili občas i několik dnů, než se spojili s domácím odbojem.
Památku výsadkářů, kteří se od podzimu 1941 vraceli zpět do protektorátu, v sobotu 9. listopadu 2019 připomene Memoriál československých parašutistů. „Chceme připomínat všechny druhoválečné výsadky vysazované na našem území z Anglie. Memoriál je přímo inspirován osudem paraskupiny Tungsten, která byla vlivem navigační chyby vysazena více než 70 kilometrů od záchytné adresy. Výsadek se tak musel v hlubokých závějích dostat na místo určení vyčerpávajícím pochodem jen s dvěma kilogramy čokolády,“ vysvětluje za organizátory velitel organizačního jádra výsadkového pluku Ivo Zelinka ze 43. výsadkového praporu Chrudim.
Memoriál má podobu orientačního pochodu, při kterém se dvoučlenné týmy pomocí různých šifrovaných informací budou pokoušet dostat ze startu do předem neznámého cíle údajně „kdesi na Vysočině“.
„Snažíme se účastníkům maximálně přiblížit situaci tehdejších parašutistů, a to včetně dobové atmosféry. Absolvují proto poučení před seskokem a simulovaný seskok a následně se budou muset dostat přes určené body až na finální záchytnou adresu. Aniž bych chtěl prozrazovat detaily, tak protektorátní atmosféry si užijí vrchovatě,“ dodává Zelinka.
K pochodu se přihlásilo 289 týmů, které budou startovat v sobotu na chrudimském letišti v rozmezí od 8:50 do 11:15. Na dokončení memoriálu mají maximálně dvacet hodin. Akce se koná už poosmé, většinou ji dokončí zhruba tři čtvrtiny týmů. Od letoška budou navíc účastníci, kteří dojdou do cíle, dostávat pamětní mince s podobiznami parašutistů.
Trefit seskok se povedlo málokdy
Memoriál přímo odkazuje k příběhu výsadku Tungsten, který na území protektorátu seskočil 21. prosince 1944. Místo u Libenic u Kutné Hory ale dopadli u Vortové nedaleko Hlinska a ocitli se tak na neznámém místě a zcela bez potřebných kontaktů. Bez pomoci domácího odboje přitom parašutisté, kteří se do země vraceli často po několika letech v exilu, nemohli uspět.
„Množství vybavení většiny skupin neumožňovalo dlouhodobé přežívání bez doplnění potravy, ale i oblečení a dalších nezbytností z domácích zdrojů. I z toho důvodu měli parašutisté k dispozici více záchytných adres, kdy bylo možné požádat o pomoc spolehlivé osoby,“ popisuje historik Vojenského historického ústavu (VHÚ) Zdeněk Špitálník.
Vysazení paraskupiny na jiném než plánovaném místě bylo přitom obvyklé a mnohem častější než přesný seskok. „Riskantní lety 138. perutě zvláštního určení RAF nad okupovanou Evropu byly na samé hranici technických možností letadel. Navigaci znesnadňovalo zatemnění sídel a letci se tak museli orientovat hlavně podle krajiny. Z tohoto důvodu se tyto akce podnikaly během dlouhých měsíčných nocí od podzimu do jara,“ popisuje Špitálník okolnosti seskoků.
Kromě parašutistů skupiny Tungsten, Rudolfa Pernického a Leopolda Musila, podobně bloudili českou krajinou i zřejmě nejznámější výsadkáři – Jan Kubiš a Josef Gabčík ze skupiny Anthropoid, kteří seskočili nad ránem 29. prosince 1941 u Nehvizd u Prahy, přestože původně měli dopadnout u plzeňských Ejpovic. Ještě ten den se ale dokázali dostat na svoji záchytnou domluvenou adresu u rodiny Stehlíkových v Rokycanech. A o necelý půlrok později také úspěšně provedli útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.