Protektorát

V Resslově ulici v centru Prahy si lidé připomínají odboj československých parašutistů z jara 1942. Po zabití zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se ukrývali v kryptě tamního chrámu. A právě osmnáctého června po mnohahodinové přestřelce s nacistickou přesilou tam výsadkáři přišli o život – mezi nimi Josef Valčík, Jozef Gabčík nebo Jan Kubiš.

Uplynulo osmdesát let od výsadku dvou paraskupin – Calcium a Barium. Jednalo se o první výsadek do protektorátu po více než roční odmlce a také o obnovení rádiového kontaktu s exilovou vládou v Londýně. Obě skupiny provázela smůla a potýkaly se se zradou konfidentů. Přesto je jejich činnost za okupace považována za velmi úspěšnou.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

V noci na pondělí uplynulo dvaaosmdesát let od chvíle, kdy byl z Londýna vyslán první parašutista do Protektorátu Čechy a Morava. Místem výsadku mělo být Kolínsko, nakonec ale Otmar Riedl, jediný člen výsadku Benjamin, seskočil na rakousko-italských hranicích. Tedy o skoro pět set kilometrů dál.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

K nejpůsobivějším filmovým zpracováním atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha patří film Jiřího Sequense. Premiéru měl v roce 1964, nyní se do kin opět vrací v digitalizované podobě. Na plátna se dostane 26. května, den před osmdesátiletým výročím zásadního odbojového činu.

V roce 1944 byl na nucené práce v Německu vyčleněn celý čtyřiadvacátý ročník mladých lidí. Mezi nimi i Ludmila Procházková (rozená Heimlichová). Z celkového počtu asi sedmi set tisíc nuceně nasazených jich přes pět tisíc zemřelo, většinou při spojeneckých náletech. Ludmila nálety přežila, dodnes má ale osmadevadesátiletá žena slzy v očích, když vzpomíná na to, jak se před bombami schovávali.

Přesně před osmdesáti lety seskočili u Nehvizd nedaleko Prahy parašutisté ze tří výsadků. Mezi nimi i Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Exilová vláda v Británii je na území tehdejšího protektorátu vyslala s jasným cílem: zabít zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Úspěch atentátu závisel i na tom, jak si parašutisté hned po výsadku poradí s řadou problémů, například museli dobře ukrýt šedesátimetrové padáky.

Uplynulo osmdesát let od výsadků Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše nad tehdejším protektorátem. O pět měsíců později provedli atentát na Reinharda Heydricha. Vzpomínkovou akci ve středu završilo odhalení nového památníku v Nehvizdech, kde muži ze skupiny Anthropoid seskočili.

Bylo jim dvacet let a čekalo je nucené nasazení v Německu. Mladí Čechoslováci odjížděli v roce 1942 z protektorátu do Říše, kde měli pracovat především v továrnách. Část z nich ale po příjezdu do Berlína zjistila, že je čeká ještě mnohem delší cesta. Zhruba 1800 jich nacisté odvezli do Norska, aby za polárním kruhem stavěli opevnění a železnici. Čekal je obrovský mráz, nedostatek jídla, ale také velice přátelští místní obyvatelé. Tito muži si podle místa svého totálního nasazení začali po válce říkat Noráci.

Pět cvičných seskoků a čtyřicet vypálených střel. Příprava československých parašutistů ve Velké Británii před nasazením v protektorátu byla rychlá a poměrně úsporná. Podstoupil ji i Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří společně v květnu 1942 splnili svůj úkol a odstranili kata českého národa a zastupujícího říšského protektora v jedné osobě Reinharda Heydricha. Jejich výcvik přitom vrcholil přesně před 80 lety. Paradoxem je, že přestože dvojice kamarádů působila v rámci výsadku Anthropoid sehraně, původně se měl místo Kubiše na zabití Heydricha podílet úplně někdo jiný.

Protižidovské zákazy, popravy odbojářů, ale třeba i filmové premiéry - to vše tvořilo každodenní život v takzvaném protektorátu Čechy a Morava. Zatímco minimálně část národa žila v neustálém strachu před zatčením nebo povoláním do transportu, jiné nejvíce trápilo například snižování potravinových přídělů. Situace se ale v zemi měnila často velice rychle, i v řádu několika dní až týdnů - dokazuje to nově vydaná kniha Jiřího Padevěta Kronika protektorátu, která popisuje dění mezi březnem 1939 až květnem 1945 den po dni.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. (…) Někdy nezbude nic jiného než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření přijel 27. září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil odboj a odpor českého lidu. Tehdy začala první heydrichiáda, která se pro obyvatele změnila v nacistickou hrůzovládu s politikou vražd a zastrašování. Sám Heydrich za ni zaplatil životem, když v červnu 1942 po úspěšném atentátu zemřel v pražské Nemocnici na Bulovce.

V pátek uplynulo osmdesát let od prvního výsadku na území protektorátu. Čtveřice parašutistů seskočila na Kroměřížsku. Pověřeni byli zpravodajskými, spojovacími a sabotážními úkoly. Do spolupráce s nimi se zapojila také Irena Svobodová, manželka pozdějšího prezidenta Ludvíka Svobody. Za pomoc jim její rodina krutě zaplatila, stejně jako další desítky rodin.

Parašutisty na území protektorátu nevysazovali za války pouze Britové. Bojové skupiny vysílal i Sovětský svaz. Zpět domů se tímto způsobem vrátilo bojovat přes sto Čechoslováků, zhruba stejně jako z Velké Británie. Plnili jak zpravodajské úkoly, tak pomáhali budovat partyzánské sítě. Jejich osudy poprvé uceleně popisuje v nové knize nazvané S Moskvou za zády badatel Pavel Šmejkal.

Letošní ročník tradičního Dne pozemního vojska Bahna 2021 se kvůli epidemické situaci konal bez diváků a hostů. Pořadatelé připravili on-line vysílání. Tématem 31. ročníku byl konec druhé světové války v Evropě, což je námět připravený už na loňský rok k 75. výročí konce války. Loni byla akce ale kvůli epidemii covidu-19 zrušena. Bahen se v minulých letech účastnilo až padesát tisíc lidí.

Dva roky po obsazení českých zemí nacisty se exilová vláda v Londýně snažila pomoct domácímu odboji seskoky parašutistů. Před 80 lety na jaře roku 1941 vrcholila ve Velké Británii příprava prvního československého výsadku do okupované vlasti. Operace dostala krycí název Benjamin.

Přestože rozhodovali za války o tisících českých životů, byli téměř neviditelní. Velitelé nacistických bezpečnostních složek v protektorátu rozhodovali o deportacích do koncentračních táborů. Po válce je bylo složité identifikovat – kvůli jejich vysokým pozicím je často znali jen jejich nejbližší spolupracovníci. Proto často vyvázli bez trestu. Přitom právě oni mají velký podíl na zvěrstvech druhé světové války. Chtěli se zalíbit Hitlerovi.

Přesně před 80 lety, 21. září 1940, nacisté zatkli novinářku Inku Bernáškovou. V protektorátu se stala první ženou zavražděnou za odbojovou činnost. Byla sťata v berlínské věznici Plötzensee v srpnu 1942. Kromě převádění ohrožených lidí na Slovensko pomáhala i s vydáváním ilegálního časopisu V boj.

Demolice vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního tábora pro Romy, se o rok odkládá. Práce tak začnou až příští rok v září. Termín dokončení památníku holocaustu Romů a Sintů, který má na místě vzniknout, se ale dodrží. Slavnostní otevření se uskuteční v květnu 2023. Uvedla to ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

V pátek 29. května to bylo 103 let, co se narodil americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Po svém zvolení v roce 1961 vzbudil velké naděje po celém světě. V srpnu 1939 ještě jako student Harvardu navštívil Prahu okupovanou nacisty. Z jeho pobytu se zachovalo jen velmi málo svědectví, přesto ale sehrál důležitou roli v utváření Kennedyho politického názoru. O pobytu JFK v Praze natáčel pro pořad Reportéři ČT David Vondráček.

Do květnového povstání proti německé okupaci českého území se na konci druhé světové války zapojili parašutisté vyslaní z Velké Británie i Sovětského svazu. Přesný počet sovětských skupin, které v protektorátu operovaly, však dosud není známý. Informace i nadále zůstávají v uzavřených vojenských archivech v Rusku.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.

Před 81 lety začala německá armáda obsazovat Československo. Den poté vznikl už oficiálně nacisty ovládaný protektorát. Čeští vládní představitelé vyzývali obyvatele, aby Němcům v zabírání území nebránili. V Místku se přesto několik desítek československých vojáků pokusilo nacistům vzdorovat se zbraní v ruce. Vedl je kapitán Karel Pavlík, který se následně zapojil do odboje a setkával se zřejmě také s parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem.