Před osmdesáti lety s blížícím se koncem druhé světové války probíhaly jedny z posledních střetů na českém území a obyvatelé se na řadě míst stavěli německým okupantům. „To, co bylo důležité, bylo celé české květnové povstání. Pražské povstání bylo sice největší, ale bylo pouze jednou z bitev,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou historik z Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl, podle něhož je poznávání historie nikdy nekončícím procesem.
Podle Jakla i v současné době pokračují snahy historiků zjistit o událostech souvisejících s druhou světovou válkou nové informace. „Ke spoustě z nich jsou prameny rozptýleny po celém světě a dostat se do archivů, kde jsou uloženy, je i v současnosti obtížné,“ upřesnil.
Jako zdroj informací může podle Jakla posloužit v podstatě cokoliv. „I nejmarginálnější pramen může leckdy změnit náhled na celý řetězec událostí,“ podotkl s tím, že důležité mohou být třeba písemné, obrazové či filmové prameny.
Významnou roli ale mohou hrát také pamětníci. „Pro historika je veliké štěstí, pokud mohl hovořit s někým, kdo tu událost prožil,“ míní Jakl, který zdůraznil, že v písemných pramenech mnohdy nebývá zaznamenáno to, co bylo v dané době považováno za samozřejmé. „A to je právě informace, kterou je možné získat od žijících pamětníků,“ vysvětlil s tím, že díky velkému důrazu na zpovídání pamětníků a zaznamenávání osobních svědectví, který byl v minulosti kladen, je nyní k dispozici velké pole materiálů, z nichž je možné čerpat.
Květnové povstání
Jednou z konkrétních událostí, o níž se historikové snaží zjistit další detaily, je povstání, k němuž na území dnešního Česka došlo na konci druhé světové války. „Stále pokračuje upřesňování seznamu obětí Pražského povstání,“ řekl Jakl, podle něhož je jedním z cílů rovněž pokračovat v seznamu obětí českého květnového povstání v oblastech mimo hlavní město, který doposud v podstatě nikdo nezpracoval.
Právě roli Pražského povstání považuje historik za jeden z mýtů. „Pořád přetrvává zjednodušení na Pražské povstání, kdy skutečně Praha dala signál a volání tamního rozhlasu bylo klíčové. Ale to povstání, které Němcům v Čechách zlomilo vaz a překazilo jim plány, tak proběhlo (…) v podstatě na celém území. A i na několika místech v odtrženém pohraničí,“ upřesnil Jakl s tím, že Pražské povstání bylo pouze jednou z bitev.
Povstání navíc podle historika znemožnilo Němcům bránit se v Čechách a na Moravě delší dobu, což vedlo k záchraně obrovské materiální hodnoty.
Jakl hovořil také o tom, jakým způsobem se informace o povstání šířily napříč tehdejším protektorátem. „Celá situace už od konce dubna v protektorátu směřovala k tomu, že se něco musí stát. Zahraniční rozhlas vyzýval k protiněmeckému vystoupení, ale nedával konkrétní hesla a konkrétní dny,“ sdělil historik a dodal, že informace se tehdy šířily ústním podáním.
