Pražské povstání

Kvůli výměně pražců nepojede od soboty do pondělí v Praze metro na lince C mezi stanicemi Hlavní nádraží a Pražského povstání. Výluky na lince C jsou v posledních letech poměrně časté, a to kvůli výměně pražců, modernizaci zabezpečovacího zařízení a rekonstrukci stanice Florenc.

Účastník tří odbojů a jeden z velitelů Pražského povstání generál Josef Eret má ve svém rodišti, plzeňském Červeném Hrádku památník. Generál Eret, původně učitel, prošel první světovou válkou, účastnil se protinacistického i protikomunistického odboje a zemřel v USA v roce 1973, kam byl nucen v roce 1948 emigrovat.

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.

Ukázky bojů na barikádách na konci druhé světové války nabídla ve čtvrtek akce v pražských Nuslích Barikáda 2025. Zapojily se stovky účinkujících z vojenskohistorických klubů, k vidění byly dobová technika, uniformy i civilní oblečení tehdejších obyvatel. Před samotnou inscenací bojů si návštěvníci mohli zbraně i vozidla prohlédnout na dvoře nuselské sokolovny a v ulici na Květnici.

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Tank číslo 23, který před 80 lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy.

Zástupci vlády, parlamentu, hlavního města, policie a armády připomněli u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě začátek Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku padlých. Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je jejich společná obrana, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Povstání vypuklo před osmdesáti lety ráno 5. května.

Tisíce povstalců, barikád i mrtvých – takový je finální účet Pražského povstání. Na provizorních zátarasech bojovali nejen Pražané, ale lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří přijeli na pomoc hlavnímu městu. Neumírali ale jen aktivní bojovníci. Stále ještě odporující německé jednotky masakrovaly civilisty, které často bezdůvodně vyváděly z domů a sklepů a týraly a vraždily přímo před jejich příbuznými. Neušetřily ani nejmenší děti. Místa těchto tragédií i hrdinných střetů, umístění barikád i další smutné osudy mapuje nová kniha Průvodce povstaleckou Prahou.

Před osmdesáti lety s blížícím se koncem druhé světové války probíhaly jedny z posledních střetů na českém území a obyvatelé se na řadě míst stavěli německým okupantům. „To, co bylo důležité, bylo celé české květnové povstání. Pražské povstání bylo sice největší, ale bylo pouze jednou z bitev,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou historik z Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl, podle něhož je poznávání historie nikdy nekončícím procesem.

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.

Prázdné místo pražského náměstí Interbrigády, kde stála socha sovětského maršála Ivana Koněva, by mohl do dvou let nahradit nový památník Pražského povstání. Návrhy, které uspěly v soutěži včetně toho vítězného, jsou k vidění na radnici Prahy 6. Socha maršála Koněva byla odstraněna v roce 2020 a odvezena do depozitáře v Měšicích. Vrátit by se mohla během příštího roku do domu Pážat na Hradčanech, kde se má otevřít Muzeum paměti XX. století.

Lidé s českými, americkými i belgickými vlaječkami lemovali Klatovskou třídu v Plzni, po které projel Konvoj svobody. Přehlídka více než 280 kusů historické vojenské techniky je každoročně jedním z vrcholů plzeňských Slavností svobody, největších oslav konce druhé světové války v Česku. Podle členů klubů vojenské historie se jedná o jednu z největších oslav svého druhu v Evropě. Akci si podle zástupkyně tamního magistrátu města nenechaly ujít desetitisíce diváků. Lidé si památku konce druhé světové války připomínali také v hlavním městě.

Česko si v pátek připomíná osmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Hlavní pietní akt se uskuteční u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů, při nichž padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřely při střetech s německými vojáky tisíce lidí. Vzpomínkové akce ke konci druhé světové války se konají například i v Plzni.

Cestující v pražské městské dopravě musí od čtvrtka počítat s výlukami v části linek metra A a C. Důvodem je oprava tratí. Kvůli ní do neděle nepojedou na trase C vozy mezi stanicemi Pražského povstání a Florenc a na lince A mezi zastávkami Strašnická a Depo Hostivař. Vyplývá to z informací na webu dopravního podniku. Výluky začaly se zahájením provozu zhruba v půl páté ráno a skončí o půlnoci z neděle na pondělí.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Ve věku 104 let zemřel v neděli Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Byl nejstarším skautem v Česku a mimořádným člověkem, sdělila mluvčí organizace Junák Barbora Trojak.

Ve věku 92 let zemřel v úterý český skaut a účastník protinacistického a protikomunistického odboje Lubor Šušlík. Účastnil se Pražského povstání, bojoval o Český rozhlas, byl odsouzen k smrti nacisty a málem i komunisty.

Parašutisty na území protektorátu nevysazovali za války pouze Britové. Bojové skupiny vysílal i Sovětský svaz. Zpět domů se tímto způsobem vrátilo bojovat přes sto Čechoslováků, zhruba stejně jako z Velké Británie. Plnili jak zpravodajské úkoly, tak pomáhali budovat partyzánské sítě. Jejich osudy poprvé uceleně popisuje v nové knize nazvané S Moskvou za zády badatel Pavel Šmejkal.

Objevilo se nové svědectví o německém výcvikovém prostoru, který za druhé světové války fungoval jižně od Prahy. Nacisté ho budovali od roku 1942, asi třicet tisíc místních kvůli tomu vysídlili. Zdejší jednotky byly v květnu 1945 jednou z hlavních hrozeb pro Pražské povstání. Historik Pavel Kmoch ve své knize čerpá z objevené výpovědi sekretářky NSDAP v Benešově, kde sídlilo velitelství cvičiště.

Přesně před 75 lety, 2. srpna 1946, byl v Moskvě spolu s jedenácti dalšími osobami popraven za vlastizradu ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády (ROA), která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V závěru války v květnu 1945 vojáci ROA pomohli pražskému povstání k osvobození města od německých okupantů.

Policie prověřuje posprejování pamětní desky připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády v pražských Řeporyjích. Zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Policisté to uvedli na Twitteru. Záměr zbudovat pomník takzvaným vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy, v minulosti provázela kritika zejména ze strany Ruska.

S německými jednotkami v Praze bojovalo až do 9. května 1945, kdy dorazila Rudá armáda, asi třicet tisíc povstalců. Byli mezi nimi nejen policisté, četníci či příslušníci vládního vojska, ale třeba také tramvajáci a skauti. Během povstání padly v bojích s německými jednotkami více než tři tisíce lidí.

Česko si ve středu 5. května připomíná výročí Pražského povstání. Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinové a mohou být příkladem pro současníky. Řekl to při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu. Stejně jako loni se ale kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo on-line.

Dobové záběry a strohý výčet historických faktů – takovou podobu měla v roce 1991 připomínka výročí pražského povstání, události, kterou komunistický režim před listopadem 1989 s oblibou využíval k ideologické propagandě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.