Česko si ve středu 5. května připomíná výročí Pražského povstání. Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinové a mohou být příkladem pro současníky. Řekl to při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu. Stejně jako loni se ale kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo on-line.
Politici uctili památku aktérů protinacistického povstání, pietní akce omezila epidemie
Události: Před 76 lety začalo Pražské povstání, vzpomínkové akce omezila protiepidemická pravidla (zdroj: ČT24)
Tradiční vzpomínkové setkání před budovou Českého rozhlasu se kvůli protikoronavirovým opatřením stejně jako loni uskutečnilo kvůli koronavirové epidemii bez tradičního ceremoniálu, tedy bez projevů a kladení věnců za zvuků smutečního pochodu. Politici, vojáci a další osobnosti veřejného života tak uctili památku padlých každý zvlášť.
Květiny na místě tehdejších těžkých bojů povstalců s nacistickou převahou položil například Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl, že během květnového povstání na českém území padlo na tři tisíce lidí. Podle šéfa horní komory je to doklad, že i mezi Čechy jsou hrdinové. „Dokázali bojovat o Prahu a o svoji vlast, hájili kromě jiného i svobodu médií,“ uvedl. K sídlu rozhlasu přišel Vystrčil s místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (za STAN) a předsedou výboru pro obranu a bezpečnost Pavlem Fischerem (nez.).
Šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) označil pietní místo u sídla veřejnoprávního rozhlasu za „velký symbol boje Pražanů“. Podle něj je důležité, aby se každý ústavní činitel na tomto místě zastavil. Ocenil, že věnce poslali i prezident Miloš Zeman, ministerstva obrany a kultury, metropole nebo odbojářské organizace. Věnce hlídala dvoučlenná vojenská čestná stráž.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připomněla, že před 76 lety tehdejší rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal česko-německým ohlášením „Je právě sechs hodin“ vyburcoval sílící protinacistické nálady v české společnosti. Spojitost tehdejších událostí se současností vidí vicepremiérka v tom, že český národ se v krizových chvílích dokáže semknout.
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO)
U základní školy Na Smetance ve středu zástupci velvyslanectví Spojeného království slavnostně odhalili pamětní desku dvěma britským vojákům, kteří se zapojili do Pražského povstání. Thomas Vokes a William Greig mimo jiné pomohli v této škole vyjednat kapitulaci německého oddílu, který představoval nebezpečí pro povstalce u budovy rozhlasu.
V pražské pankrácké věznici památku kvůli pandemii uctil pouze ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal a několik zaměstnanců. Dohnal připomněl 2500 lidí, kteří padli za povstání na barikádách. Čest vzdal také 1075 především českých bojovníků proti nacismu, kteří skončili na Pankráci pod gilotinou. „Proto jsme zde, abychom nezapomněli na hrdinství našich předků,“ prohlásil. Doplnil, že další lidé zejména z řad Židů tam byli oběšeni. Pod gilotinu položili pracovníci vězeňské služby věnce, které zaslali politici či spolky.
Lidé mohou vzdát poctu padlým také prostřednictvím interaktivní mapy, kterou nechal zpracovat magistrát. Zapálit mohou buď virtuální svíčku, nebo se podle mapy vydat na konkrétní místo. V mapě je zaneseno na 800 míst a bude fungovat i po skončení vzpomínkových akcí.
Voláme všechny Čechy, znělo z rozhlasu
Povstání začalo 5. května 1945. O život přišly zhruba tři tisíce Čechoslováků. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovat i rychlejší zásah Rudé armády. Komunistický režim po únoru 1948 velitele povstání generála Karla Kutlvašra odsoudil k doživotnímu vězení, perzekvováni byli i další představitelé povstalců.
Důležitou roli sehrál právě Československý rozhlas. „Voláme všechny Čechy, přijďte nám ihned na pomoc,“ znělo z vysílání. „Právě boj o rozhlas, který vypukl v okamžiku, když se jednotka české protektorátní policie snažila obsadit budovu rozhlasu, znamenala zásadní zlom. V tom okamžiku bylo jasné, že nepůjde o nějaké manifestace nebo pouze politické akce, ale že se skutečně o Prahu bude bojovat,“ přiblížil historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Stanislav Kokoška.
Povstání se připravovalo od roku 1939
Pražskému povstání předcházela řada vzpour po celém území protektorátu. „Odpor můžeme sledovat od konce dubna, kdy vrcholí bitva o Berlín. To znamená, že konec války je na spadnutí a to přináší i různé fámy a pověsti,“ řekl Kokoška. Už tehdy se podle něj totiž věřilo, že se Německo vojensky zhroutilo, a že kapitulace přichází každým okamžikem.
„Povstání vypuklo spontánně v očekávání německé porážky. Ale zbytky vojenského odboje naprosto programově začaly realizovat plány, které jsou mnohem staršího data,“ uvedl Kokoška. Vysvětlil, že povstání se připravovalo už od roku 1939.
Historik Stanislav Kokoška k 76 letům výročí Pražského povstání (zdroj: ČT24)
Výročí povstání 5. května je v českém kalendáři vedeno jako významný den. V sobotu si Česká republika společně s většinou evropských států připomene jako státní svátek den, kdy nacistické Německo 8. května 1945 podepsalo kapitulaci.