TÉMA

Akademie věd České republiky

Rostliny jsou učenlivé. Epigenetická paměť je chrání před klimatickou změnou, ukázal český výzkum
Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.
30. 1. 2024|Tomáš Karlík
Horské gorily mají ve střevech až kilogramy tasemnic. Vůbec jim to ale nevadí, ukázal český výzkum
Většina goril horských ve Virunžském pohoří v Africe žije bez zdravotních problémů s tasemnicí, která u lidí a jiných obratlovců může způsobit závažné komplikace. Zjistila to mezinárodní studie, které se spolu s dalšími institucemi účastnili i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).
19. 1. 2024|Tomáš Karlík
Sledujme geny divoce žijících zvířat, navrhují čeští vědci. Pomůže to jejich záchraně
Genetické sledování živých organismů zejména v teplejších a sušších oblastech by mohlo s ohledem na klimatickou změnu přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Variabilita genů v populacích dává jednotlivým druhům šanci přizpůsobit se novým podmínkám. Mezinárodní studie ale ukázala, že v některých evropských zemích se takzvaných genetických monitoringů uskutečnilo velmi málo.
16. 1. 2024|Tomáš Karlík
Země je planeta života, Venuše mrtvý svět. Proč se vydaly odlišnou cestou, má napovědět mise s českým podílem
Na přípravě evropské sondy EnVision se budou podílet i čeští vědci. Přístroj má pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru Venuše. Čeští vědci budou testovat a sestavovat elektronické „srdce“ přístroje – kompletní řídicí elektroniku pro trojici spektrometrů. Informovala o tom Akademie věd (AV) ČR. Sonda má podle plánů Evropské kosmické agentury (ESA) k nejbližší planetě Země odstartovat v roce 2031.
15. 1. 2024|ČTK
Křídla hmyzu se mohla vyvinout z žáber, naznačuje český výzkum
Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu a kloní se k možnosti, že křídlům předcházely žábry.
5. 1. 2024|Tomáš Karlík
Čeští vědci popsali, že někteří ptáci přišli o gen, který je chrání proti virům
Týmu vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd se povedlo popsat ztrátu protivirového genu zvaného tetherin u několika ptačích druhů, včetně krocanů. Podle autorů se jedná o překvapivý objev, protože jde o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.
21. 12. 2023|Tomáš Karlík
Látky uvolňované při odpalování pyrotechniky jsou toxické a karcinogenní, varuje Akademie věd
Chemické látky a prachové částice uvolňované při odpalování zábavní pyrotechniky jsou podle vědců vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví i životní prostředí, a to bezprostředně i dlouhodobě. Škodlivé zdravotní účinky zábavní pyrotechniky přitom nejvíc dopadají na děti, seniory a lidi s dýchacími nebo srdečními problémy. Před nadcházejícími oslavami nového roku na rizika především domácích ohňostrojů upozornila Akademie věd ČR.
16. 12. 2023|ČTK
Český výzkum popsal geny zodpovědné za adaptaci na změny klimatu
Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd našli soubor genů, které umožňují zvířatům přežít teplotní extrémy nebo sucho. Tyto geny jsou spojené s ochranou buněk před takzvaným oxidačním stresem a vytvářejí univerzální genetickou výbavu, která může následně ovlivnit osud druhů během globálního oteplování.
14. 12. 2023|ČTK
V noci na čtvrtek opět hrozí přízemní mrazy, mohou poškodit některé plodiny
V noci na čtvrtek budou v některých místech v Česku teploty u země klesat pod nulu, spadnout mohou až k minus pěti stupňům Celsia. Přízemní mráz se čeká v polohách pod 600 metrů nad mořem a může poškodit zejména zeleninu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Upozornění meteorologů před mrazem ve vegetačním období platí od půlnoci do čtvrtečních 08:00 pro všechny kraje.
3. 5. 2023|
Noční mráz zřejmě poškodil květy meruněk. Někde teplota klesla i pod minus sedm stupňů
Mrazivá noc, při které na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů, patrně už teď opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. Podle výzkumníků kritická teplota, při které je poškozeno ve fázi plného kvetení devadesát procent květů, činí minus 4,4 stupně.
29. 3. 2023Aktualizováno29. 3. 2023, 20:26|
Čipy proti covidu, medicínské postele nebo boj proti infodemii. TA ČR ocenila české úspěchy ve vědě
Letošní ceny Technologické agentury ČR (TA ČR) do značné míry spojuje pandemie covidu-19, která na řadě konkrétních případů ukázala, jak dobře může fungovat spolupráce mezi světem vědy a byznysu.
20. 10. 2022|
Akademie věd otevřela po rekonstrukci své kongresové centrum a hotel v Třešti
Akademie věd České republiky (AV ČR) otevřela v Třešti na Jihlavsku po skoro tři roky trvající rekonstrukci své kongresové centrum a hotel v zámku. Zatím slouží jen pro interní potřeby, od června však bude moci hotel se 105 lůžky, wellness a restaurací využívat i veřejnost, řekla ředitelka Zámeckého hotelu Třešť Pavla Pěkná. AV ČR využívá novorenesanční zámek od 80. let minulého století, od města ho koupila v roce 2005. Za jeho kompletní renovaci teď zaplatila asi 240 milionů korun.
11. 5. 2022|
Je dobře, že končí respirátory v dopravě, míní Konvalinka. Třetí dávku ale stále doporučuje všem
Biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka vítá zrušení povinnosti nosit ve veřejné dopravě ochranu dýchacích cest. Řekl to v Událostech, komentářích. Situace je podle něj příznivá, přesto všem doporučuje třetí dávku očkování proti covidu. S tím souhlasí i předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, který byl hostem Devadesátky ČT24. Nic účinnějšího než očkování podle něj stále neexistuje.
14. 4. 2022|
Lidem, kteří by se rozhodli bojovat za Ukrajinu, bude garantována beztrestnost, řekl Fiala
Premiér Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že lidem, kteří budou chtít bojovat za Ukrajinu, bude abolicí garantována beztrestnost. Uvedl také, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi a obvinili jednoho člověka kvůli veřejnému schvalování a ospravedlňování ruské agrese vůči Ukrajině. Dopustit se ho měl na internetu. Další dvě stovky případů vyšetřují.
3. 3. 2022Aktualizováno3. 3. 2022, 20:21|daz
Politici uctili památku aktérů protinacistického povstání, pietní akce omezila epidemie
Česko si ve středu 5. května připomíná výročí Pražského povstání. Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinové a mohou být příkladem pro současníky. Řekl to při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu. Stejně jako loni se ale kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo on-line.
5. 5. 2021Aktualizováno5. 5. 2021, 20:07|
„Berlín postavil šest očkovacích center, u nás nevidím nic,“ kritizuje projekt očkování Levínský
Na vývoji vakcín proti covidu-19 pracují desítky firem a vědeckých pracovišť po celém světě. Evropská unie schválila nákup dávek očkovací látky od několika společností. V Česku by se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) mohlo začít masově očkovat na přelomu ledna a února. To je podle Reného Levínského, který se věnuje tvorbě epidemiologických modelů, pozdě. Dalšími hosty Událostí komentářů pak byli biolog Libor Grubhoffer, šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt a odborník na zdravotní právo Ondřej Dostál.
8. 12. 2020|
Události komentáře
Pro tvrdá opatření je důvod, tvrdí Prymula. Testovat chce 10 tisíc vzorků denně
Ministerstvo zdravotnictví má důvody pro tvrdá opatření, tvrdí předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula. Stát chce podle něj zpomalit křivku a postupně přísná omezení rozvolnit pomocí chytré karantény. Aby se mohlo přejít do takového režimu, je potřeba testovat 10 tisíc vzorků denně, s čímž má pomoci Akademie věd. V Událostech, komentářích Prymula připustil, že povolení hromadných akcí je ještě velmi daleko.
25. 3. 2020Aktualizováno25. 3. 2020, 22:59|
Události komentáře
Nasněžilo, ale ne dost. V Česku je stále sucho. Kvůli vodě už se zhoršují sousedské vztahy
V Česku je stále hydrologické sucho, i když se za poslední týden situace mírně zlepšila a půdní sucho se významně snížilo, řekl v pořadu Události, komentáře klimatolog Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček. Sucho pociťují i některé obce, které nemají ve studních dostatek vody. Jednou z nich je Jedousov na Pardubicku, kde se podle starosty Jiřího Koženého zhoršily sousedské vztahy poté, co jeden hlubší vrt stáhl vodu ostatním.
8. 2. 2020|
Archeologové v Přerově odhalili stovky let starou studnu. Je stále funkční
Na Horním náměstí v Přerově archeologové odkryli studnu z přelomu 15. a 16. století. Vznikla v období Viléma z Pernštejna, který v tu dobu město vlastnil. O existenci studny obklopené staletými lípami mluvily historické prameny. Archeologové zjistili, že je stále funkční, o jejím dalším osudu rozhodne vedení města. Pravděpodobně ji obnoví.
4. 10. 2019|
Čeští vědci vylepšili léčbu rakoviny. Jejich nápad už koupil investor z USA
Sbírka Ligy proti rakovině ve středu připomněla prodejem žlutých květů rizika nádorových chorob. Letos se akce zaměřila na rakovinu plic, kterou v Česku každoročně onemocní téměř sedm tisíc lidí, přes pět tisíc pacientů na tento typ nádoru zemře. Většina případů rakoviny plic souvisí s kouřením. Obecně je ale léčba nádorů stále úspěšnější. Vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR) teď třeba přišli s rychlejší a jednodušší výrobou radiofarmak. Tedy léků s nepatrným množstvím radioaktivní látky, které se dopravují přímo k ložisku rakoviny a na místě ho ničí.
15. 5. 2019|han