Akademie věd České republiky

Akademický sněm zvolil novým předsedou Akademie věd Radomíra Pánka. Do funkce má nastoupit v březnu. Volbu musí schválit vláda a jmenuje ho prezident.

Postavení žen v české vědě je nejhorší ze všech zemí EU, vyplývá z monitorovací zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), která sledovala vývoj mezi lety 2005 a 2022.

Český vědecký tým představil metodu, která umožňuje detailně sledovat vznik a rozvoj poškození v cementové maltě v prvních hodinách jejího tvrdnutí. Experti využili takzvanou časosběrnou rentgenovou mikrotomografii, tedy metodu, která přináší poznatky pro zvýšení trvanlivosti a odolnosti betonu. Zjištění jsou podle nich důležitá pro udržitelnější stavebnictví a experti je mohou v budoucnu využít pro vývoj materiálů s lepšími vlastnostmi.

S boji je spojeno velké chemické znečištění. Zapomíná se na to, že válka je špinavá a jedovatá, řekl na semináři Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR s názvem Environmentální dopady války na Ukrajině Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Mezi hlavní chemická rizika války patří bojové aktivity, provoz a oprava techniky a poškozování infrastruktury.

V pátek otevírá Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Zámořské pracoviště povede americký vědec David Sabatini, který musel z amerických univerzit ve stejném městě před několika lety odejít po skandálu se studentkami. Šéf ústavu, biochemik Jan Konvalinka, chce, aby za oceánem vznikly i další laboratoře s českou účastí, a říká, že to může vést i k zisku Nobelovy ceny.

Americká Florida se připravuje na ničivý hurikán Milton. Pro střední část poloostrova, oblast Tampy a okolí 300 kilometrů to bude podle meteorologů bouře století. Úřady vyzvaly k evakuaci na tři miliony lidí. Podle expertů navíc hurikán zasáhne i oblasti, které jindy takový živel neovlivňuje. U tohoto hurikánu navíc panuje obava, že se mořská voda dostane desítky kilometrů do vnitrozemí, zaznělo v 90' ČT24.

Evropská sonda Hera se vydala prozkoumat planetku Dimorphos, jejíž trajektorii při pokusu v rámci projektu planetární obrany před dvěma lety vychýlila sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). K vynesení Hery do vesmíru byla použita raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, k cíli se dostane na konci roku 2026.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 4 bude Jiří Drahoš (STAN), zatím má 74,26 procenta hlasů. Druhý Josef Svoboda (ANO) zatím dostal 25,73 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 18,77 procenta voličů, v prvním kole před týdnem jich hlasovalo 29,59 procenta. „Nejsem nadšen z výsledku krajských voleb. Ten výsledek přinese do politiky mnohem víc extremistických názorů a velmi levicových názorů,“ prohlásil Drahoš. Atmosféru v Senátu to podle něj zásadně neovlivní. K Drahošovým prioritám patří věda a vzdělávání.

Vlastnosti blesků, které způsobují hvízdavé tóny v okolí Země, prozkoumali dva čeští vědci ve spolupráci s finským kolegou. Zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech zachytila finská polární observatoř před sedmi lety. Toto hvízdání tehdy způsobily tři rozdílné bouřky na africkém pobřeží Středozemního moře a v Norsku. Výzkum pomůže s pokrokem při zkoumání takzvaných hustotních trubic, které obklopují magnetickou siločáru propojující obě polokoule.

Čeští vědci jako první pozorovali trojrozměrnou strukturu zakonzervované organické hmoty z planetky Ryugu. Vzorky materiálu starého 4,5 miliardy let odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Získané výsledky přinášejí cenné informace k objasnění povahy organické hmoty, která mohla být v raných fázích Sluneční soustavy dopravena na Zemi.

Archeologové odkryli v Nikolčicích na jižní Moravě zhruba šedesát hrobů z období Velké Moravy. Malá obec na Břeclavsku původně připravovala inženýrské sítě pro stavbu rodinných domů, nález archeologů teď práce zpozdí zhruba o dva měsíce. V místě totiž musí proběhnout archeologický výzkum.

Na Milovické stráni na Pálavě objevil amatérský mykolog zvláštní houbu. Nic takového u nás neviděl nejen on, ale ani nikdo jiný. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ji pak identifikovali jako sesličku poduškovitou, která je známá především z horských lesů na západě Spojených států a patří mezi vzácné a chráněné druhy. V Evropě se našla vůbec poprvé.

Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy vybudoval laboratoř pro přípravu radionuklidu aktinium-225, který má uplatnění při léčbě rakoviny. Využitelný je hlavně při léčbě malých nádorů a metastáz. Ústav na projektu spolupracuje s německou společností Eckert & Ziegler Radiopharma, která do vývoje přístrojů a technologie investovala sto milionů korun.

V půdě do hloubky čtyřiceti centimetrů už není sucho. Začátkem června je to v Česku poprvé za posledních deset let, informovali odborníci z projektu Intersucho. Větší množství vláhy potvrzují i lesníci, podle kterých je to v přírodě vidět na první pohled. Podle vodohospodářů je dostatek vody i v řekách. S narůstajícími teplotami se ale může situace zhoršit.

Ve vesmíru je hvězdný prach pozůstatkem hvězd nebo srážek komet. Vědci ho dokáží vytvořit a ovládat i v laboratoři. Konkrétně v Praze se jim to díky přístroji SELINA povedlo tak šikovně, že zaujali i NASA.

Kosmický odpad především v podobě družic čím dál více zamořuje vesmír a oběžnou dráhu Země. Dopravit na ní sondy a družice je totiž poměrně levné a využívají toho i soukromé společnosti, shrnuli odborníci z Akademie věd ČR (AV ČR). Hrozí podle nich, že bude docházet ke srážkám s technologickými družicemi, které zajišťují navigaci nebo předpovědi počasí.

Na Lipensko se vrátili zubři. Jde o geneticky různorodé stádo z několika českých chovů. Dokud je lidé nevyhubili, žila tato největší evropská zvířata v české přírodě volně. Teď je lidé z organizace Česká krajina vypouští alespoň do oplocených rezervací. Jejich přítomnost bude mít pozitivní vliv na život rostlin i dalších živočichů.

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.

Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale ani jeho chování se příliš nemění celé desítky milionů let. Na výzkumu se podíleli významným způsobem i čeští experti.

České lesy zažily během dvacátého století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je teď větší počet stinných porostů s nadbytkem živin než v době před druhou světovou válkou. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že se nejvíc zmenšila různorodost u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly.

Na večerní obloze se dá v současné době i z Česka pozorovat poměrně jasná kometa 12P/Pons-Brooks. Je viditelná i menšími dalekohledy, ideálně na tmavé obloze daleko od měst. Je také známá svými častými výbuchy, které jsou způsobené vulkanickou aktivitou na jejím asi sedmnáctikilometrovém jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná slabě i pouhýma očima, informuje Astronomický ústav Akademie věd. Nejlepší období pro její pozorování je právě nyní a potrvá až do poloviny dubna.

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA. Dokážou to díky takzvané epigenetické paměti, kterou lze laicky označit za mezigenerační paměť. Ta jim umožňuje rychleji se přizpůsobit měnícím se teplotám. Vyplývá to ze studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise New Phytologist.

Většina goril horských ve Virunžském pohoří v Africe žije bez zdravotních problémů s tasemnicí, která u lidí a jiných obratlovců může způsobit závažné komplikace. Zjistila to mezinárodní studie, které se spolu s dalšími institucemi účastnili i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).