Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
Když jsou srdeční buňky vystavené nedostatku kyslíku, aktivují proteiny, například HIF-1α, které nastartují mechanismy potřebné k obraně před tímto nedostatkem. A právě tento protein je podle vědců klíčový pro aktivní odstraňování nefunkčních nebo nadbytečných mitochondrií, které jsou buněčnými „továrnami“ na energii. Vědci tak odhalili nový mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.
Výzkum na myších popisuje obecný mechanismus
Pod záštitou Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění experti zkoumali dvě skupiny myší – jednu běžného typu, druhou se sníženou hladinou proteinu HIF-1α. Někteří hlodavci byli po čtyři týdny vystaveni dlouhodobému nedostatku kyslíku. U obou skupin pak vědci nasimulovali proces vzniku infarktu a následné obnovení krevního průtoku.
„Zjistili jsme, že myši vystavené nízkému obsahu kyslíku měly silnější srdce, které lépe odolalo poškození, než ty, jež touto adaptací neprošly,“ popsala hlavní autorka studie Petra Alánová z Oddělení vývojové kardiologie FGÚ AV ČR. Buňky myší vystavených nízkému obsahu kyslíku vykazovaly podle ní zásadní změny. „Aktivně odstraňovaly poškozené mitochondrie v procesu zvaném mitofagie, aby zůstaly zdravé. Tyto změny u myší se sníženou hladinou proteinu HIF-1α nenastaly,“ vysvětlila.
Naděje pro srdce ve stresu
Výzkum podle ní umožňuje lépe porozumět tomu, jak protein HIF-1α podporuje prospěšné procesy, které buňkám umožňují přežít při zvýšeném stresu. „Otevírá cestu k pochopení možných mechanismů nových léčebných postupů, jež by mohly pomoci srdci lépe odolávat nedostatku kyslíku u pacientů s ischemickou chorobou srdeční,“ doplnila.
Ischemická choroba srdeční je nejčastější příčinou úmrtí v Česku, tvoří asi třináct procent všech případů. Počet lidí s tímto onemocněním, při němž se zúženými tepnami nedostává do srdce dost krve, se odhaduje na téměř půl milionu. Zúžení vzniká v důsledku usazování tukových buněk v tepnách. Riziko se zvyšuje při vysoké hladině cholesterolu, vysokém krevním tlaku, cukrovce nebo kouření.
