Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).

Když jsou srdeční buňky vystavené nedostatku kyslíku, aktivují proteiny, například HIF-1α, které nastartují mechanismy potřebné k obraně před tímto nedostatkem. A právě tento protein je podle vědců klíčový pro aktivní odstraňování nefunkčních nebo nadbytečných mitochondrií, které jsou buněčnými „továrnami“ na energii. Vědci tak odhalili nový mechanismus, který pomáhá ochránit srdce před důsledky akutního infarktu myokardu.

Výzkum na myších popisuje obecný mechanismus

Pod záštitou Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění experti zkoumali dvě skupiny myší – jednu běžného typu, druhou se sníženou hladinou proteinu HIF-1α. Někteří hlodavci byli po čtyři týdny vystaveni dlouhodobému nedostatku kyslíku. U obou skupin pak vědci nasimulovali proces vzniku infarktu a následné obnovení krevního průtoku.

„Zjistili jsme, že myši vystavené nízkému obsahu kyslíku měly silnější srdce, které lépe odolalo poškození, než ty, jež touto adaptací neprošly,“ popsala hlavní autorka studie Petra Alánová z Oddělení vývojové kardiologie FGÚ AV ČR. Buňky myší vystavených nízkému obsahu kyslíku vykazovaly podle ní zásadní změny. „Aktivně odstraňovaly poškozené mitochondrie v procesu zvaném mitofagie, aby zůstaly zdravé. Tyto změny u myší se sníženou hladinou proteinu HIF-1α nenastaly,“ vysvětlila.

Naděje pro srdce ve stresu

Výzkum podle ní umožňuje lépe porozumět tomu, jak protein HIF-1α podporuje prospěšné procesy, které buňkám umožňují přežít při zvýšeném stresu. „Otevírá cestu k pochopení možných mechanismů nových léčebných postupů, jež by mohly pomoci srdci lépe odolávat nedostatku kyslíku u pacientů s ischemickou chorobou srdeční,“ doplnila.

Ischemická choroba srdeční je nejčastější příčinou úmrtí v Česku, tvoří asi třináct procent všech případů. Počet lidí s tímto onemocněním, při němž se zúženými tepnami nedostává do srdce dost krve, se odhaduje na téměř půl milionu. Zúžení vzniká v důsledku usazování tukových buněk v tepnách. Riziko se zvyšuje při vysoké hladině cholesterolu, vysokém krevním tlaku, cukrovce nebo kouření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
12:11Aktualizovánopřed 20 mminutami

Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.
před 1 hhodinou

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
před 3 hhodinami

V Oppenheimerově městě vyráběli nejničivější zbraň světa. Netušili to

Šest dnů v týdnu tvrdé práce na jaderné bombě, v neděli výlet do divočiny. Tak vypadal každodenní život v tajném vědeckém centru Projektu Manhattan – na vrcholu stolové hory, víc než 2200 metrů nad mořem, obklopen propastmi a divočinou. Los Alamos bylo místem tajemství, konspirací a také zcela civilního života obyčejných lidí.
před 5 hhodinami
Načítání...