Kardiovaskulární choroby

Případů infarktů v posledních letech v Česku ubývá a snižuje se i procento těch, kteří je nepřežijí. Jiné kardiovaskulární diagnózy jsou naopak na vzestupu. Mezi nejčastější patří chronicky zvýšený tlak. Nemoci oběhové soustavy jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí, zásadní je prvotní reakce laické veřejnosti. A pomáhají i přístupné defibrilátory, jejichž umístění lidé najdou v aplikaci Záchranka.

Nejčastější příčina úmrtí v Česku je onemocnění srdce a cév. Každý rok jim podlehne čtyřicet tisíc lidí. Řadě potíží se přitom podle lékařů dá zabránit. Národní kardiovaskulární plán počítá s větší i dřívější prevencí těchto onemocnění. Změnit by se měly třeba pravidelné prohlídky u praktiků, kteří by mohli stanovit častější návštěvy. Prohlídky by se také měly rozšířit o nová vyšetření.

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).

V evropském regionu, kam Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí Evropu a střední Asii, každý den podle evropské pobočky WHO zemře deset tisíc lidí na kardiovaskulární onemocnění. Kvůli nemocem srdce a cév častěji umírají muži než ženy. Podle WHO je příčinou tohoto stavu nadměrná spotřeba soli.

Omezit nadměrnou konzumaci soli a s ní spojené negativní dopady na zdraví má za cíl program Solíme méně, který chce ukázat rizika nadměrného solení a možnosti, jak ho omezit. Zaměří se na restaurační zařízení a podpoří pokračování vzdělávacího programu ve školních jídelnách. Cílem je proškolit personál, navrhnout úpravu postupů a sledovat dopady. Na úterní tiskové konferenci program představilo ministerstvo zdravotnictví a další instituce a společnosti, které ho podpořily.

Výskyt obezity se v posledních třech letech výrazně zvýšil a stále se zvyšuje, uvedl v pořadu 90' ČT24 diabetolog a předseda České diabetologické společnosti Martin Haluzík. Dodal, že k tomu přispěla i epidemie covidu-19. Podle kardiochirurga Jiřího Malého jde o epidemii dnešní společnosti. Přednosta Kardiocentra IKEM Josef Kautzner podotkl, že lidé mají infarkty mnohem dříve, než by museli, často k tomu přispívají i kouřením.

Z hloubkové analýzy amerických vědců vyplývá, že u osob, které prodělali covid-19, existuje zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací během prvního měsíce až roku po nákaze. Mezi nejčastější komplikace tohoto druhu patří arytmie, záněty srdce, krevní sraženiny, mrtvice, ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, srdeční selhání, nebo dokonce smrt. Výsledky studie vyšly v odborném v časopise Nature Medicine.

Nová studie lékařů z Yaleovy univerzity přinesla důležité informace o průlomových případech covidu-19. Jde o případy, kdy se virem SARS-CoV-2 nakazili plně očkovaní lidé. Vědci především popsali, kdo je obzvlášt náchylný k závažnému průběhu onemocnění.

Mnoho hlubokých vrásek na čele může souviset s vyšším nebezpečím vzniku kardiovaskulárních chorob, tvrdí nový výzkum evropských vědců. O tom, že známky času, ale také známky zdraví srdce jsou vidět ve tváři, píše italský deník La Repubblica.