Vrásky na obličeji neodráží jen věk, ale naznačují také zdravotní stav, tvrdí vědci

Mnoho hlubokých vrásek na čele může souviset s vyšším nebezpečím vzniku kardiovaskulárních chorob, tvrdí nový výzkum evropských vědců. O tom, že známky času, ale také známky zdraví srdce jsou vidět ve tváři, píše italský deník La Repubblica.

Studii realizoval tým Yolandy Esquirolové z univerzity Paula Sabatiera ve francouzském Toulouse. Vědci sledovali 3221 zdravých dobrovolníků, jimž bylo v době zahájení výzkumu dvaatřicet, dvaačtyřicet, dvaapadesát a dvaašedesát let.

Vrásky na čele byly definovány u každé osoby zvlášť, a to jejich počet i hloubka. Dostaly bodové označení podle toho, jak byly hluboké či zda byly vůbec přítomny. Číslem tři byly označeny četné a hluboké vrásky, nulou pak hladká kůže. Všichni dobrovolníci byli sledováni po dobu 20 let. 

Smrt a vrásky

Za tuto dobu sedm procent dobrovolníků zemřelo. Těch, kteří neměli vrásky, bylo z tohoto počtu jen 2,1 procenta, zatímco u osob s četnými a hlubokými vráskami označenými číslem tři úmrtnost dosahovala 15,2 procenta a u těch, kdo měli vrásky označené prvním stupněm, to bylo 6,6 procenta.

Specificky šlo o úmrtí na kardiovaskulární choroby, a to nezávisle na tom, jak byly tyto osoby staré, jakého byly pohlaví, jaká byla jejich kulturní úroveň, zda kouřily, zda měly vysoký krevní tlak, zda měly cukrovku nebo narušený metabolismus tuků.

Co lze vyčíst z tváře

Vrásky jsou ale jen jedním z mnoha aspektů tváře, které mohou poskytnout informace o zdraví srdce. Před nějakým časem studie Kodaňské univerzity ukázala, že ten, kdo má nejméně tři známky, jako je výrazná plešatost, kouty, vrásky na ušních lalůčcích a tuk uložený na očních víčkách, je vystaven o 39 procent vyššímu riziku vzniku srdeční choroby a o 57 procent vyššímu riziku infarktu než ti, kdo takové znaky nemají. Studie byla zahájena v 70. letech minulého století na vzorku 11 tisíc osob starších čtyřiceti let.

I další známky ukazují, jak může být pečlivá analýza tváře důležitá v souvislosti se zdravím. A nejde jen o barvu obličeje. Například mohou být zaznamenány známky těsně související s rizikovými faktory, jako je vysoký cholesterol (ukládání tuku v kruhu kolem rohovky) či mimický výraz úzkosti, který je typickou známkou stresu. Kromě toho může pozorování obličeje umožnit diagnostikovat v oku zbytnění štítné žlázy nebo její sníženou funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...