Vrásky na obličeji neodráží jen věk, ale naznačují také zdravotní stav, tvrdí vědci

Mnoho hlubokých vrásek na čele může souviset s vyšším nebezpečím vzniku kardiovaskulárních chorob, tvrdí nový výzkum evropských vědců. O tom, že známky času, ale také známky zdraví srdce jsou vidět ve tváři, píše italský deník La Repubblica.

Studii realizoval tým Yolandy Esquirolové z univerzity Paula Sabatiera ve francouzském Toulouse. Vědci sledovali 3221 zdravých dobrovolníků, jimž bylo v době zahájení výzkumu dvaatřicet, dvaačtyřicet, dvaapadesát a dvaašedesát let.

Vrásky na čele byly definovány u každé osoby zvlášť, a to jejich počet i hloubka. Dostaly bodové označení podle toho, jak byly hluboké či zda byly vůbec přítomny. Číslem tři byly označeny četné a hluboké vrásky, nulou pak hladká kůže. Všichni dobrovolníci byli sledováni po dobu 20 let. 

Smrt a vrásky

Za tuto dobu sedm procent dobrovolníků zemřelo. Těch, kteří neměli vrásky, bylo z tohoto počtu jen 2,1 procenta, zatímco u osob s četnými a hlubokými vráskami označenými číslem tři úmrtnost dosahovala 15,2 procenta a u těch, kdo měli vrásky označené prvním stupněm, to bylo 6,6 procenta.

Specificky šlo o úmrtí na kardiovaskulární choroby, a to nezávisle na tom, jak byly tyto osoby staré, jakého byly pohlaví, jaká byla jejich kulturní úroveň, zda kouřily, zda měly vysoký krevní tlak, zda měly cukrovku nebo narušený metabolismus tuků.

Co lze vyčíst z tváře

Vrásky jsou ale jen jedním z mnoha aspektů tváře, které mohou poskytnout informace o zdraví srdce. Před nějakým časem studie Kodaňské univerzity ukázala, že ten, kdo má nejméně tři známky, jako je výrazná plešatost, kouty, vrásky na ušních lalůčcích a tuk uložený na očních víčkách, je vystaven o 39 procent vyššímu riziku vzniku srdeční choroby a o 57 procent vyššímu riziku infarktu než ti, kdo takové znaky nemají. Studie byla zahájena v 70. letech minulého století na vzorku 11 tisíc osob starších čtyřiceti let.

I další známky ukazují, jak může být pečlivá analýza tváře důležitá v souvislosti se zdravím. A nejde jen o barvu obličeje. Například mohou být zaznamenány známky těsně související s rizikovými faktory, jako je vysoký cholesterol (ukládání tuku v kruhu kolem rohovky) či mimický výraz úzkosti, který je typickou známkou stresu. Kromě toho může pozorování obličeje umožnit diagnostikovat v oku zbytnění štítné žlázy nebo její sníženou funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 1 hhodinou

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 3 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 14 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 20 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 22 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.