Vrásky na obličeji neodráží jen věk, ale naznačují také zdravotní stav, tvrdí vědci

Mnoho hlubokých vrásek na čele může souviset s vyšším nebezpečím vzniku kardiovaskulárních chorob, tvrdí nový výzkum evropských vědců. O tom, že známky času, ale také známky zdraví srdce jsou vidět ve tváři, píše italský deník La Repubblica.

Studii realizoval tým Yolandy Esquirolové z univerzity Paula Sabatiera ve francouzském Toulouse. Vědci sledovali 3221 zdravých dobrovolníků, jimž bylo v době zahájení výzkumu dvaatřicet, dvaačtyřicet, dvaapadesát a dvaašedesát let.

Vrásky na čele byly definovány u každé osoby zvlášť, a to jejich počet i hloubka. Dostaly bodové označení podle toho, jak byly hluboké či zda byly vůbec přítomny. Číslem tři byly označeny četné a hluboké vrásky, nulou pak hladká kůže. Všichni dobrovolníci byli sledováni po dobu 20 let. 

Smrt a vrásky

Za tuto dobu sedm procent dobrovolníků zemřelo. Těch, kteří neměli vrásky, bylo z tohoto počtu jen 2,1 procenta, zatímco u osob s četnými a hlubokými vráskami označenými číslem tři úmrtnost dosahovala 15,2 procenta a u těch, kdo měli vrásky označené prvním stupněm, to bylo 6,6 procenta.

Specificky šlo o úmrtí na kardiovaskulární choroby, a to nezávisle na tom, jak byly tyto osoby staré, jakého byly pohlaví, jaká byla jejich kulturní úroveň, zda kouřily, zda měly vysoký krevní tlak, zda měly cukrovku nebo narušený metabolismus tuků.

Co lze vyčíst z tváře

Vrásky jsou ale jen jedním z mnoha aspektů tváře, které mohou poskytnout informace o zdraví srdce. Před nějakým časem studie Kodaňské univerzity ukázala, že ten, kdo má nejméně tři známky, jako je výrazná plešatost, kouty, vrásky na ušních lalůčcích a tuk uložený na očních víčkách, je vystaven o 39 procent vyššímu riziku vzniku srdeční choroby a o 57 procent vyššímu riziku infarktu než ti, kdo takové znaky nemají. Studie byla zahájena v 70. letech minulého století na vzorku 11 tisíc osob starších čtyřiceti let.

I další známky ukazují, jak může být pečlivá analýza tváře důležitá v souvislosti se zdravím. A nejde jen o barvu obličeje. Například mohou být zaznamenány známky těsně související s rizikovými faktory, jako je vysoký cholesterol (ukládání tuku v kruhu kolem rohovky) či mimický výraz úzkosti, který je typickou známkou stresu. Kromě toho může pozorování obličeje umožnit diagnostikovat v oku zbytnění štítné žlázy nebo její sníženou funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...