Vrásky na obličeji neodráží jen věk, ale naznačují také zdravotní stav, tvrdí vědci

Mnoho hlubokých vrásek na čele může souviset s vyšším nebezpečím vzniku kardiovaskulárních chorob, tvrdí nový výzkum evropských vědců. O tom, že známky času, ale také známky zdraví srdce jsou vidět ve tváři, píše italský deník La Repubblica.

Studii realizoval tým Yolandy Esquirolové z univerzity Paula Sabatiera ve francouzském Toulouse. Vědci sledovali 3221 zdravých dobrovolníků, jimž bylo v době zahájení výzkumu dvaatřicet, dvaačtyřicet, dvaapadesát a dvaašedesát let.

Vrásky na čele byly definovány u každé osoby zvlášť, a to jejich počet i hloubka. Dostaly bodové označení podle toho, jak byly hluboké či zda byly vůbec přítomny. Číslem tři byly označeny četné a hluboké vrásky, nulou pak hladká kůže. Všichni dobrovolníci byli sledováni po dobu 20 let. 

Smrt a vrásky

Za tuto dobu sedm procent dobrovolníků zemřelo. Těch, kteří neměli vrásky, bylo z tohoto počtu jen 2,1 procenta, zatímco u osob s četnými a hlubokými vráskami označenými číslem tři úmrtnost dosahovala 15,2 procenta a u těch, kdo měli vrásky označené prvním stupněm, to bylo 6,6 procenta.

Specificky šlo o úmrtí na kardiovaskulární choroby, a to nezávisle na tom, jak byly tyto osoby staré, jakého byly pohlaví, jaká byla jejich kulturní úroveň, zda kouřily, zda měly vysoký krevní tlak, zda měly cukrovku nebo narušený metabolismus tuků.

Co lze vyčíst z tváře

Vrásky jsou ale jen jedním z mnoha aspektů tváře, které mohou poskytnout informace o zdraví srdce. Před nějakým časem studie Kodaňské univerzity ukázala, že ten, kdo má nejméně tři známky, jako je výrazná plešatost, kouty, vrásky na ušních lalůčcích a tuk uložený na očních víčkách, je vystaven o 39 procent vyššímu riziku vzniku srdeční choroby a o 57 procent vyššímu riziku infarktu než ti, kdo takové znaky nemají. Studie byla zahájena v 70. letech minulého století na vzorku 11 tisíc osob starších čtyřiceti let.

I další známky ukazují, jak může být pečlivá analýza tváře důležitá v souvislosti se zdravím. A nejde jen o barvu obličeje. Například mohou být zaznamenány známky těsně související s rizikovými faktory, jako je vysoký cholesterol (ukládání tuku v kruhu kolem rohovky) či mimický výraz úzkosti, který je typickou známkou stresu. Kromě toho může pozorování obličeje umožnit diagnostikovat v oku zbytnění štítné žlázy nebo její sníženou funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 20 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.