Vrásky na obličeji neodráží jen věk, ale naznačují také zdravotní stav, tvrdí vědci

Mnoho hlubokých vrásek na čele může souviset s vyšším nebezpečím vzniku kardiovaskulárních chorob, tvrdí nový výzkum evropských vědců. O tom, že známky času, ale také známky zdraví srdce jsou vidět ve tváři, píše italský deník La Repubblica.

Studii realizoval tým Yolandy Esquirolové z univerzity Paula Sabatiera ve francouzském Toulouse. Vědci sledovali 3221 zdravých dobrovolníků, jimž bylo v době zahájení výzkumu dvaatřicet, dvaačtyřicet, dvaapadesát a dvaašedesát let.

Vrásky na čele byly definovány u každé osoby zvlášť, a to jejich počet i hloubka. Dostaly bodové označení podle toho, jak byly hluboké či zda byly vůbec přítomny. Číslem tři byly označeny četné a hluboké vrásky, nulou pak hladká kůže. Všichni dobrovolníci byli sledováni po dobu 20 let. 

Smrt a vrásky

Za tuto dobu sedm procent dobrovolníků zemřelo. Těch, kteří neměli vrásky, bylo z tohoto počtu jen 2,1 procenta, zatímco u osob s četnými a hlubokými vráskami označenými číslem tři úmrtnost dosahovala 15,2 procenta a u těch, kdo měli vrásky označené prvním stupněm, to bylo 6,6 procenta.

Specificky šlo o úmrtí na kardiovaskulární choroby, a to nezávisle na tom, jak byly tyto osoby staré, jakého byly pohlaví, jaká byla jejich kulturní úroveň, zda kouřily, zda měly vysoký krevní tlak, zda měly cukrovku nebo narušený metabolismus tuků.

Co lze vyčíst z tváře

Vrásky jsou ale jen jedním z mnoha aspektů tváře, které mohou poskytnout informace o zdraví srdce. Před nějakým časem studie Kodaňské univerzity ukázala, že ten, kdo má nejméně tři známky, jako je výrazná plešatost, kouty, vrásky na ušních lalůčcích a tuk uložený na očních víčkách, je vystaven o 39 procent vyššímu riziku vzniku srdeční choroby a o 57 procent vyššímu riziku infarktu než ti, kdo takové znaky nemají. Studie byla zahájena v 70. letech minulého století na vzorku 11 tisíc osob starších čtyřiceti let.

I další známky ukazují, jak může být pečlivá analýza tváře důležitá v souvislosti se zdravím. A nejde jen o barvu obličeje. Například mohou být zaznamenány známky těsně související s rizikovými faktory, jako je vysoký cholesterol (ukládání tuku v kruhu kolem rohovky) či mimický výraz úzkosti, který je typickou známkou stresu. Kromě toho může pozorování obličeje umožnit diagnostikovat v oku zbytnění štítné žlázy nebo její sníženou funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 22 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...