V evropském regionu, kam Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí Evropu a střední Asii, každý den podle evropské pobočky WHO zemře deset tisíc lidí na kardiovaskulární onemocnění. Kvůli nemocem srdce a cév častěji umírají muži než ženy. Podle WHO je příčinou tohoto stavu nadměrná spotřeba soli.
V Evropě a střední Asii zemře deset tisíc lidí denně na nemoci srdce a cév, uvádí WHO
Kardiovaskulární nemoci jsou hlavní příčinou invalidity a předčasných úmrtí v evropském regionu, ročně na ně připadá přes 42,5 procenta úmrtí. U mužů je 2,5krát vyšší pravděpodobnost, že zemřou na nemoc srdce a cév než u žen.
Existují také velké rozdíly mezi jednotlivými částmi evropského regionu WHO. Ve východní Evropě a střední Asii je ve srovnání se západní Evropou skoro pětkrát vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby ve věku mezi 30 a 69 lety.
Do evropského regionu WHO spadají vyspělé země, jako jsou členové EU, nebo Velká Británie a Švýcarsko, dále také Rusko nebo středoasijské postsovětské republiky.
Nemocem srdce a cév se dá do velké míry předejít
Podle statistik trpí více než každý třetí dospělý ve věku od 30 do 79 let vysokým krevním tlakem, který je hlavním rizikovým faktorem pro vznik infarktu a mozkové mrtvice.
„Kardiovaskulárním nemocem a vysokému krevnímu tlaku se dá do velké míry předejít – a kontrolovat je,“ říká ředitel evropské kanceláře WHO Hans Kluge. Počty lidí, zejména mužů, kteří hlavně ve východní Evropě umírají na tyto choroby, Kluge označil za ohromné. „Ale je to něco, co můžeme změnit.“
Podle Klugeho se všeobecně ví, co proti těmto nemocem pomáhá, ale nedaří se zavádět postupy podložené vědeckými důkazy, což má za důsledek „nepřijatelně vysokou míru úmrtí, kterým se dá zabránit“.
Příliš soli: fast foody a vysoce průmyslově zpracované potraviny
V 51 z 53 zemí evropského regionu WHO lidé spotřebovávají více soli než doporučovaných pět gramů denně, což odpovídá zhruba jedné čajové lžičce. Zavedení opatření s cílem snížit příjem soli o čtvrtinu by do roku 2030 vedlo k záchraně přibližně devíti set tisíc lidských životů, podotýká WHO.
„Nadměrná spotřeba soli je hlavním faktorem vedoucím k hypertenzi a následně k úmrtím na infarkty, mozkové mrtvice a další kardiovaskulární choroby. Hlavními viníky jsou často fast foody a vysoce průmyslově zpracované potraviny,“ uvádí WHO a dodává, že omezení množství soli v průmyslově zpracovaných potravinách může mít pozitivní dopad na lidské zdraví. Lidé v Česku podle českých statistik denně spotřebují 13,4 gramu soli.
Podle WHO by činitelé na rozhodujících pozicích ve snaze omezit spotřebu soli a lépe kontrolovat míru hypertenze měli zavést různá povinná opatření. Jde o stanovení limitů množství soli obsažené v běžných potravinách, v jídlech nabízených v restauracích a jídelnách, dále o uvádění údajů o obsahu soli na předních stranách obalů potravin.
Veřejnost by ke snižování konzumace soli měly motivovat osvětové kampaně. WHO zdůrazňuje, že je třeba „odolat opozici ze strany potravinářského průmyslu“, z jehož pohledu potraviny s vysokým obsahem soli přinášejí nejvyšší zisky. Jako další krok k omezení počtu úmrtí na kardiovaskulární nemoci vidí WHO například efektivní léčbu vysokého krevního tlaku nebo zvyšování povědomí pacientů o vysokém krevním tlaku, jeho komplikacích a efektivitě léčby.
