Rostlinná strava prospívá srdci, ukazuje výzkum z dat za čtyřicet let

Rostlinná strava je prospěšná pro zdraví srdce, vyplynulo z přehledu dat nasbíraných za čtyřicet let. Vegetariánské a veganské pokrmy snižují v krvi hladinu cholesterolu i tuku, které zvyšují riziko infarktů, prokázal rozsáhlý dánský výzkum.

Účinek rostlinné stravy na zdraví srdce autoři studie označili za „skutečně podstatný“. Dodali ale, že maso a mléčné výrobky mají také určité zdravotní přínosy a ne všechny bezmasé diety jsou podle nich skutečně zdravé.

Výzkumníci porovnali třicet souborů dat nasbíraných od roku 1982. Celkem 2400 lidí z celého světa dodržovalo různé diety a vědci sledovali jejich vliv na zdraví srdce.

Špatný cholesterol

Vysoká hladila cholesterolu LDL, tedy takzvaného „špatného“, vede k hromadění tukových usazenin v cévách, které mohou nakonec způsobit infarkt nebo mrtvici. Autoři výzkumu dospěli k závěru, že vegetariánská nebo veganská strava dokáží snížit hladinu LDL cholesterolu až o deset procent a celkového cholesterolu o sedm procent.

„To odpovídá třetině účinku statinu (pilulky) na snížení cholesterolu – takže to je opravdu významné,“ řekla profesorka Ruth Frikkeová-Schmidtová, která výzkum provedla v dánské nemocnici Rigshospitalet.

Dvacet procent

Na základě dat Frikkeová-Schmidtová odhadla, že konzumace rostlinné stravy po dobu patnácti let by mohlo snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění o dvacet procent. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na tyto choroby každý rok zemře téměř 18 milionů lidí.

Podle vědkyně není nutné jíst výlučně rostlinnou stravu, ale je důležité, aby byla v jídelníčku bohatě zastoupena kvůli zdraví i životnímu prostředí.

Účastníci studií jedli převážně zeleninu, ořechy, luštěniny, jako je cizrna, a celozrnné obiloviny. Z jídelníčku ale vynechali nezdravé bezmasé pokrmy, jako jsou různé sladkosti, brambůrky či sladké nápoje, které by nepřispěly k lepšímu zdraví.

Dřívější studie prokázaly zdravotní účinky i jiných typů stravování, například středomořské diety obsahující ořechy, mořské plody, celozrnné obiloviny a zeleninu. Ta může podle výzkumu snížit riziko demence o čtvrtinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.