Už ani červené. Zdraví neprospívá ani střídmé pití alkoholu, ukázal desetiletý výzkum

Ani umírněná konzumace alkoholu není zdraví prospěšná. Vyplývá to z analýzy více než stovky studií za posledních 40 let, která vyšla letos v březnu. Dosavadní výzkum hovořil o možné souvislosti střídmého pití alkoholu s nižší úmrtností, především v případě červeného vína. Podle vědců byl ale do značné míry zkreslený. Nepoukázal totiž na fakt, že i lehčí a střídmí pijáci mají nespočet dalších zdravých návyků a výhod a často byli srovnáváni se skupinou abstinentů tvořenou bývalými pijáky, kteří pít přestali kvůli zdravotním problémům.

„Když srovnáte tuto nezdravou skupinu s těmi, kdo pokračují v pití, vypadá to, že současní pijáci jsou zdravější a mají nižší úmrtnost,“ vysvětlil Tim Stockwell z kanadské výzkumné instituce Canadian Institute for Substance Use Research, který se na analýze podílel. Dodal, že když se tento faktor zohlední, údajné výhody umírněného pití se tím značně zmenší a stanou se statisticky nevýznamnými.

Ženy mají podle nové studie vyšší riziko předčasného úmrtí s denní konzumací více než 25 gramů alkoholu, což je méně než dvě malá piva nebo tři decilitry vína. U mužů riziko úmrtnosti roste s vypitím více než 45 gramů alkoholu za den.

Zkreslení výzkumných skupin bylo podle Stockwella dané tím, že lidé, kteří se rozhodli abstinovat, jsou ve společnosti stále ještě menšinou a mnohdy nepijí alkohol kvůli zdravotním problémům, žijí s postižením nebo pocházejí z nízkopříjmového prostředí. Zdraví střídmých pijáků je naopak chráněné několika faktory. Mnohdy jsou bohatší, častěji se věnují pohybu, zdravěji se stravují, méně často trpí nadváhou, a podle vědců mají dokonce lepší zuby.

Zpochybněné J

Představa, že umírněná konzumace alkoholu může být zdraví prospěšná, je téměř sto let stará. V roce 1924 ji představil biolog Raymond Pearl z Univerzity Johnse Hopkinse, který na grafu s křivkou ve tvaru písmene J ukázal, že střídmí pijáci měli nejnižší úmrtnost na všechny příčiny. Vrchol písmene představoval dobře známá rizika konzumace velkého množství alkoholu, jako jsou onemocnění jater a dopravní nehody. Háček vlevo představoval abstinenty.

Především červené víno se doposud těšilo reputaci nápoje, jehož pití může mít pro zdraví přínos díky vysoké koncentraci antioxidantu resveratrol, který obsahují například také borůvky nebo brusinky.

Hypotéza o příznivém vlivu umírněné konzumace alkoholu se ale stala terčem kritiky v souvislosti s rolí alkoholového průmyslu ve financování výzkumu, která v posledních letech vyšla najevo.

Novější výzkumy zjistily, že i umírněná konzumace alkoholu – včetně červeného vína – může přispívat ke vzniku rakoviny prsu, jícnu a hlavy a krku, vysokého krevního tlaku a závažné srdeční arytmie zvané fibrilace síní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...