Už ani červené. Zdraví neprospívá ani střídmé pití alkoholu, ukázal desetiletý výzkum

Ani umírněná konzumace alkoholu není zdraví prospěšná. Vyplývá to z analýzy více než stovky studií za posledních 40 let, která vyšla letos v březnu. Dosavadní výzkum hovořil o možné souvislosti střídmého pití alkoholu s nižší úmrtností, především v případě červeného vína. Podle vědců byl ale do značné míry zkreslený. Nepoukázal totiž na fakt, že i lehčí a střídmí pijáci mají nespočet dalších zdravých návyků a výhod a často byli srovnáváni se skupinou abstinentů tvořenou bývalými pijáky, kteří pít přestali kvůli zdravotním problémům.

„Když srovnáte tuto nezdravou skupinu s těmi, kdo pokračují v pití, vypadá to, že současní pijáci jsou zdravější a mají nižší úmrtnost,“ vysvětlil Tim Stockwell z kanadské výzkumné instituce Canadian Institute for Substance Use Research, který se na analýze podílel. Dodal, že když se tento faktor zohlední, údajné výhody umírněného pití se tím značně zmenší a stanou se statisticky nevýznamnými.

Ženy mají podle nové studie vyšší riziko předčasného úmrtí s denní konzumací více než 25 gramů alkoholu, což je méně než dvě malá piva nebo tři decilitry vína. U mužů riziko úmrtnosti roste s vypitím více než 45 gramů alkoholu za den.

Zkreslení výzkumných skupin bylo podle Stockwella dané tím, že lidé, kteří se rozhodli abstinovat, jsou ve společnosti stále ještě menšinou a mnohdy nepijí alkohol kvůli zdravotním problémům, žijí s postižením nebo pocházejí z nízkopříjmového prostředí. Zdraví střídmých pijáků je naopak chráněné několika faktory. Mnohdy jsou bohatší, častěji se věnují pohybu, zdravěji se stravují, méně často trpí nadváhou, a podle vědců mají dokonce lepší zuby.

Zpochybněné J

Představa, že umírněná konzumace alkoholu může být zdraví prospěšná, je téměř sto let stará. V roce 1924 ji představil biolog Raymond Pearl z Univerzity Johnse Hopkinse, který na grafu s křivkou ve tvaru písmene J ukázal, že střídmí pijáci měli nejnižší úmrtnost na všechny příčiny. Vrchol písmene představoval dobře známá rizika konzumace velkého množství alkoholu, jako jsou onemocnění jater a dopravní nehody. Háček vlevo představoval abstinenty.

Především červené víno se doposud těšilo reputaci nápoje, jehož pití může mít pro zdraví přínos díky vysoké koncentraci antioxidantu resveratrol, který obsahují například také borůvky nebo brusinky.

Hypotéza o příznivém vlivu umírněné konzumace alkoholu se ale stala terčem kritiky v souvislosti s rolí alkoholového průmyslu ve financování výzkumu, která v posledních letech vyšla najevo.

Novější výzkumy zjistily, že i umírněná konzumace alkoholu – včetně červeného vína – může přispívat ke vzniku rakoviny prsu, jícnu a hlavy a krku, vysokého krevního tlaku a závažné srdeční arytmie zvané fibrilace síní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled