Chtít po člověku, co spí v zimě na lavičce, aby ihned skoncoval s alkoholem, je nereálné, tvrdí vedoucí kontaktního centra

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Většina sociálních zařízení pro lidi bez domova vyžaduje u svých klientů alespoň částečnou střízlivost, což je pro mnoho z nich problém. Lehce přes padesát procent lidí v této komunitě totiž má s alkoholem velké potíže, ukazuje zkušenost pracovníků brněnského kontaktního centra. K podobným službám pak kvůli závislosti nemají přistup.

U zrodu kontaktního centra ve Vlhké ulici v roce 2020 proto stála myšlenka zpřístupnit pomoc těm, kteří jsou ohrožení sociálním vyloučením a které zároveň alkoholismus omezuje ve snaze o zlepšení jejich statusu. „Nenalháváme si, jak ty věci ve skutečnosti jsou. Být na ulici a nepít je podle mě docela úctyhodný výkon,“ vysvětluje přístup vedoucí zařízení Vojtěch Dvořák.

Později se k nabízeným službám brněnského centra přidal i v Česku svým rozsahem unikátní projekt regulovaného pití, který je klientům v boji se závislostí oporou. Zásadní je v něm princip harm reduction, tedy úsilí minimalizovat škodlivé následky alkoholismu.

„Závislost je nemoc, která je léčitelná, a pokud se bavíme o možnostech léčby, tak jsou přístupy orientované na abstinenční léčbu, ale také na kontrolované pití, které nemá za cíl celoživotní abstinenci,“ vysvětluje Miroslav Barták z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Chtít od člověka, který nemá vůbec nic a spí v zimě na lavičce venku, aby přestal pít, to je hodně nerealistické očekávání.
Vojtěch Dvořák
vedoucí kontaktního centra pro lidi bez domova

Dvořák upřesňuje, že primárním účelem je člověka stabilizovat, a to nejen v konzumaci drogy, ale i v ostatních sociálních oblastech. „Chtít od člověka, který nemá vůbec nic a spí v zimě na lavičce venku, aby přestal pít, to je hodně nerealistické očekávání, které na něj ale zároveň vytváří enormní tlak,“ dodává.

Také podle Bartáka není u dlouhodobě závislých změna možná ze dne na den. „Já bych se za myšlenku těchto služeb přimlouval, protože té specifické klientele může být velice prospěšná,“ argumentuje. Zlepšení návyků spojených s konzumací alkoholu může následně vést ke snižování vypitého množství. Předcházet lze tímto způsobem i abstinenčním příznakům nebo přímo deliriu.

Podmínky a pravidla

Do programu se nedostane každý, nutné je splnit několik podmínek. Jednou z hlavních je projít vstupním pohovorem, který odhalí závažnost závislosti. Potenciální klient musí denně vypít víc než dva litry vína, případně ekvivalent 240 gramů alkoholu. Program se soustředí pouze na těžké případy. „Máme tu lidi, kteří pijí třeba i pět litrů a víc. Rekordman pil dvanáct litrů vína denně, což je pro obyčejného člověka nepředstavitelné,“ zmiňuje vedoucí projektu.

„Je to podmíněno i tím, že má klient za sebou základní jaterní testy, abychom viděli, že není vyloženě ohrožený na životě,“ vyjmenovává další předpoklady Dvořák. Uchazeč zároveň musí být odhodlán vzepřít se svým potížím.

Jedním z těch, kteří jsou do programu regulovaného pití zapojeni, je i senior Pavel, který přespává v noclehárně. Se závislostí se potýká dlouhodobě. Dříve byl schopný vypít půl litru vodky, než ušel dvě stě metrů od obchodu. „Nedostal jsem to prostě pod kontrolu,“ přiznává.

K tomu, aby s problémy něco dělal, ho dotlačila manželka. „Říkala, vyber si, buď já, nebo to, co piješ,“ vzpomíná Pavel. Nejprve navštěvoval alkoholickou poradnu, poté strávil šest měsíců v protialkoholní léčebně. Cestou z ní se ale zastavil u stánku s lihovinami a potíže byly zpět. Do brněnského centra v ulici Vlhká nyní dochází půl roku.

„Každý, kdo je zařazený v programu, má svého klíčového pracovníka a ten má za úkol zmapovat, kde bydlí, jak je na tom s penězi, jestli je zaregistrován na úřadu práce, celkově jeho život. A na základě toho se vytváří plán, jak situaci zlepšovat,“ popisuje pracovnice centra Hana Moravčíková.

S novým klientem je následně sestaven harmonogram konzumace. Každý má možnost dostat sto až tři sta mililitrů vína nebo ekvivalent stejného množství alkoholu v pivu každou hodinu maximálně jedenáctkrát za den. Výjimečně se však stává, že někteří mají abstinenční příznaky, pokud jim množství alkoholu v krvi klesne pod 2,5 promile. V tom případě dostávají větší dávky. Počáteční množství je ale nastaveno vždy tak, aby bylo nižší, než jaké klient konzumoval před zapojením do programu.

Každé ráno si člověk zapojený do programu volí množství a má tak vliv na svou spotřebu. Zároveň platí pravidla, že vydaný nápoj si je možné dát pouze v areálu centra a konzumovat ho může jen ten, kdo ho dostane. Průběh terapie je průběžně vyhodnocován.

„Když mám chuť, tak se napiju, když nemám anebo nejsou peníze, tak se nenapiju. Prostě to teď nemusím mít,“ popisuje svůj současný stav Pavel. Vliv na to podle něj má, že dochází do centra na Vlhké. Důležitý je i samotný každodenní kontakt s pracovníky.

Pocit bezpečí

Lidé bez domova se v centru mohou také najíst, umýt, využít zdravotnických prohlídek, dostat čisté oblečení nebo využít sociálního poradenství. Volný čas lze trávit hraním ping-pongu, stolního fotbálku, nohejbalu a nově je k dispozici komunitní zahrádka. Tento servis je ale přístupný i těm, kteří nejsou do programu regulovaného pití přímo zapojeni.

Pavlovi se postupně daří dávky snižovat, v centru mu navíc pomohli získat nový občanský průkaz. „Tady jsem spokojený, vždycky přijdu a donesu nějaké čtivo, potkávám sympatické lidi. Obdivuji teda zdejší personál, protože práce s blbcem je někdy velmi složitá,“ pochvaluje si.

Pro klienty je důležité zajištění pocitu bezpečí, sami nám to říkají.
Hana Moravčíková
pracovnice kontaktního centra pro lidi bez domova

„Pro klienty je také důležité zajištění pocitu bezpečí, sami nám to říkají. Máme tu přeci jen přísnější pravidla, než jaká jsou na ulici. Jedno z nich je, že se nesmí chovat agresivně,“ zdůrazňuje Moravčíková.

Kdo má násilné sklony, je vykázán i na několik měsíců. Klient může být z programu kontrolovaného pití dokonce vyřazen úplně, pokud porušuje jeho pravidla. Důvodem k vyloučení je třeba to, že pije více například kvůli tomu, že si alkohol shání i mimo centrum.

Dvořák uvádí, že za rok 2021 bylo do programu přihlášeno 133 lidí a k abstinenci se jich dostalo zhruba deset procent. Podotýká však, že zlepšení je znatelné až v delším časovém horizontu. První výsledky se projeví teprve po třech až pěti měsících.

Konzumace alkoholu však není jediným sledovaným kritériem. Úspěch programu se projevuje i tím, že si klienti seženou stálejší ubytovaní nebo se zlepší jejich zdravotní stav.

I takto nastavený servis však nevyužívá každý. Adiktolog Barták upozorňuje, že pro lidi bez domova je typická neochota podobné služby využívat. Na tento jev v praxi naráží i Dvořák. Podle něj z celkového tisíce potenciálních klientů, kteří v Brně žijí, o službu nemá zájem zhruba dvacet procent.

„Nechtějí, aby nad nimi měl někdo kontrolu, přestože se jim snažíme vysvětlit, že i když je to kontrolovaná konzumace, je to prostředek, aby nad alkoholem kontrolu získávali,“ říká vedoucí centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Mikulov dokončil obnovu návrší pod Kozím hrádkem

Po více než roce prací a několika letech plánování skončila úprava návrší pod zříceninou Kozí hrádek nedaleko centra Mikulova na Břeclavsku. Vznikly nové cesty, vyhlídky, odpočinková místa i terasy zadržující vodu. Návrší prošlo také rozsáhlou obnovou zeleně. Práce stály přes 45 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po pěti letech od tornáda na Moravě obce dokončují obnovu. Lidé chtějí zapomenout

Pět let po ničivém tornádu, které zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, mají postižené obce většinu škod odstraněnou. Dokončují výsadbu zeleně a úpravy veřejných prostranství, zároveň rozvíjejí nové projekty. Podle psychologů většina obyvatel katastrofu zvládla bez dlouhodobých následků, část lidí se však s jejími dopady vyrovnává dodnes. Výročí přírodní katastrofy si obyvatelé zasažených měst a obcí připomínat nechtějí. Tornádo zasáhlo oblast 24. června 2021, vyžádalo si šest životů a poničilo více než 1200 domů.
24. 6. 2026Aktualizováno24. 6. 2026

Otce viděla poprvé jako vězně. Byl to silný zážitek, vzpomíná Lastovecká

Právnička, bývalá poslankyně, primátorka města Brna, senátorka, soudkyně Ústavního soudu a dcera politického vězně Zdeňka Kesslera Dagmar Lastovecká slaví 75. narozeniny. V seriálu Paměťová stopa vzpomíná na své první setkání s otcem při návštěvě vězení, vypráví o dětství poznamenaném perzekucí rodiny, nadějích Pražského jara i proměnách po listopadu 1989.
24. 6. 2026

Soud v Břeclavi nepravomocně osvobodil muže kvůli smrti chlapce na hřišti

Okresní soud v Břeclavi zprostil viny bývalého vedoucího Servisního střediska Technických služeb Břeclav kvůli smrti chlapce na hřišti. Na dvanáctiletého chlapce spadla v květnu 2024 branka, i přes resuscitaci zemřel. Žalobkyně muže vinila z usmrcení z nedbalosti. Podle soudce nebylo prokázáno, že by obžalovaný čin spáchal, naopak šlo o systémové selhání. Muž, kterému hrozilo až šest let vězení, vinu odmítá. Řekl, že neporušil žádnou pracovní povinnost. Soud rozhodnutí odůvodňuje. Rozhodnutí není pravomocné, žalobkyně si ponechala lhůtu pro možné odvolání.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

VideoŠkola v Brně mívala nelichotivou nálepku. Jak se vyšvihla, popsali Reportéři ČT

Základní škola Jana Amose Komenského v Brně se nachází v lokalitě, kterou někteří označují za sociálně problematickou. Dlouhá léta nesla nálepku školy, které by se část rodičů raději vyhnula. Dnes je naopak příkladem kvalitní vzdělávací instituce, která děti připravuje na reálný život. Setkávají se v ní různé jazyky, kultury i moderní vzdělávací přístupy. Pod vedením nového ředitele sází na inovativní výuku, individuální přístup a prostředí, v němž se dobře cítí každý. Zájem o školu je natolik velký, že letos v září otevře místo jedné první třídy dvě. Ve škole pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.
23. 6. 2026

Hluk, odpadky i porušování zákazů. Část měst ruší veřejná griloviště

Radnice v některých městech omezují nebo ruší veřejná grilovací místa. Vadí jim nepořádek, hluk i časté porušování pravidel. Jinde naopak vznikají nová griloviště, která mají lidi odradit od rozdělávání ohňů na místech, kde to není povolené.
23. 6. 2026

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Farmáři kvůli horku instalují ventilátory a sprchy, rybáři okysličují vodu

Tropické teploty posledních dnů ohrožují hospodářská zvířata i ryby. Zemědělci se je snaží ochlazovat pomocí vody a ventilátorů, vlivem horka ale očekávají finanční ztráty. Chovatelé skotu hlásí až o čtvrtinu nižší produkci mléka, rybáři na Vyškovsku zaznamenali úhyn malých ryb. Na rizika spojená s horkem a suchem upozorňuje také portál AgroRisk.
22. 6. 2026
Načítání...