Adiktologie

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.

Desetina dětí ve věku od 11 do 14 let vykazuje v Česku příznaky závislosti na digitálních médiích, vyplývá z nově zveřejněných výsledků výzkumu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (UK). Jeho autoři zároveň zjistili, že zhruba půl milionu rodičů má klinické příznaky vyhoření, případně je tímto stavem ohroženo. Jedním z rizikových faktorů je právě problémové používání digitálních médií potomky.

Organizace, které pomáhají lidem se závislostí, varují, že jim v příštím roce mohou chybět peníze. V rozpracovaném návrhu rozpočtu podle nich chybí prostředky na jejich činnost. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ale ujišťuje, že s penězi na tyto programy se dál počítá.

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.

Češi vloni vsadili rekordních 983 miliard korun. Téměř sedmdesát miliard v hazardních hrách prohráli, vyplynulo z nových čísel Institutu pro regulaci hazardních her. Při sázení lidé většinou vkládají nižší sumy. V průměru se pohybují kolem stovky. Mnozí tak ale činí opakovaně, což má podle adiktologů stejně zničující dopady jako třeba závislost na drogách. Notoričtí hráči se potýkají s psychiatrickými diagnózami i vyšším rizikem sebevražd.

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí podle adiktologů zhruba sedm set milionů korun na léčbu a prevenci závislostí. Téma štěpí i koaliční politiky. Někteří navrhují peníze přidat, aby bylo z čeho financovat vládou schválené priority v této oblasti. Na případnou dohodu má koalice čas do třetího prosince, kdy začnou poslanci rozpočet projednávat.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním on-line her čím dál více času, ukazuje výzkumná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), která analyzovala údaje o chování celkem 280 tisíc dětí ze 44 zemí světa. Vědci říkají, že samo o sobě užívání sítí a hraní her nemusí být problematické, mezi adolescenty se ale stále zvětšuje podíl těch v riziku závislosti: u užívání sítí to nyní hrozí 11 procentům dospívajících, u her se problém týká 12 procent mladých.

Odchod Jindřicha Vobořila z funkce protidrogového koordinátora je vážným ohrožením pro protidrogovou politiku, prohlásil v pořadu Události, komentáře ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb a brněnský zastupitel Matěj Hollan (ŽTB). Problémem podle něj je i rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) funkci neobsadit někým jiným. Správností tohoto kroku si není jistá ani členka rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti). Funkce je podle ní důležitá i na mezinárodní úrovni.

Terénní sociální pracovníci, kteří pomáhají lidem s bydlením, závislostmi nebo ohroženým dětem, převzali cenu České asociace streetwork. Tentokrát ji získaly osobnosti s mnohaletými zkušenostmi a týmy s inovativními projekty. Odborná porota zvolila Osobností roku Markétu Řezníčkovou z terénních programů organizace Sananim. Týmem roku se pak stali pracovníci projektu Centrum bydlení Liberec.

V Brně začalo fungovat centrum, které se zaměří na ketaminem asistovanou psychoterapii. Jde o léčbu, které dokáže pomoci třeba lidem s depresemi, úzkostmi nebo posttraumatickou stresovou poruchou. Ketaminem asistovaná psychoterapie trvá několik týdnů a zčásti by ji měla hradit zdravotní pojišťovna. Sám pacient podle odhadů za léčbu zaplatí mezi deseti a patnácti tisíci korunami.

Prodejci od středy nebudou moci nabízet v obchodech ani na internetu výrobky s HHC a dalšími látkami, které vyjmenovává novela nařízení vlády o seznamech návykových látek. Nezákonným se stává také samotné držení takových produktů, zdůraznil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS). Experti reakci státu kritizují a upozorňují, že zakázané substance už nahrazují jiné. Vobořil vidí cestu v regulovaném trhu, pokrok si slibuje také od nového zákona o psychotropních látkách.

HHC připomíná marihuanu, je ale legálně prodejné a volně se k němu dostanou také dětí mladší osmnácti let. Mladiství se k látce mohou dostat v prodejnách, automatech nebo na internetu. Prodej produktů s HHC v Česku totiž není zakázaný a výrobci na děti přímo cílí. Kvůli vyšší koncentraci látky v některých produktech zažili předávkování žáci jedné ze základních škol na Karlovarsku, ale i rodina z Olomouce.

Přibývá lidí závislých na lécích, hlavně na těch psychoaktivních. Mezi ně patří sedativa, hypnotika nebo tablety proti úzkostem. Středisko, které v Česku monitoruje drogové závislosti, odhaduje počet problematických uživatelů až na 1,2 milionu. Část z nich si přípravky opatřuje bez receptu, většinou přes internet.

Kdo pobírá od státu dávky, nesmí do herny ani kasina. Přístup k hazardu jim odepírá takzvaný rejstřík vyloučených osob, který je v provozu přes dva roky. Figurují na něm lidé na dávkách, v insolvenci nebo neplatiči alimentů, což je zhruba dvě stě tisíc lidí. Jenže to neplatí vždy. Figurantka, která pobírá dávky, se dostala do herny v Kladně a hrála na automatu. A dle lidí z branže rozhodně nejde o výjimečnou situaci. Peníze, které stát posílá lidem na pomoc v nouzi, tak skončí v herním automatu. Téma pro pořad 168 hodin zpracovali David Sebíň a Eva Koryntová.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

Pokračuje diskuse o regulaci kratomu. Povzbuzující látka, která podle adiktologů může způsobovat závislost často i u dětí, totiž zatím v Česku nepodléhá kontrole a je volně dostupná v prodejnách i automatech. Meziresortní tým kvůli jeho účinkům jednal s lékaři i zastánci této látky.

Přibývá dětí s depresemi, úzkostmi či závislostmi, třeba na mobilním telefonu nebo na sportu. Shodují se na tom terapeuti a adiktologové, podle kterých jde zároveň stále i o dopady covidové izolace. Specialisté proto v Kladně připravili pro tyto děti ojedinělý prázdninový kemp.

Bez kapuce na hlavě a s biometrickou fotkou se dospělí obyvatelé Uruguaye už pět let mohou vydávat do speciálních lékáren pro marihuanu pro rekreační užití. Šlo o první zemi na světě, která takovou věc povolila. Podle českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila díky tomu v Uruguayi ustoupil černý trh. Podobnou cestou se vydávají i další státy. Experti ale varují před přílišnou liberalizací.

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Přibývá lidí s vážným průběhem rakoviny plic. Většinou přijdou pozdě, to se podle lékařů v covidové době ještě zhoršilo. Nejrizikovějším faktorem je kouření, specialisté se proto více zaměřují na prevenci už u dětí. Zároveň se v Česku rozjíždí nový screeningový program.

Specialisté z dětských psychiatrických ambulancí i lůžkových oddělení mluví o extrémních nárůstech psychických potíží a závislostí u školáků v posledních měsících. Do ordinací podle nich přichází velké množství nových pacientů a zároveň se prohloubily dřívější potíže. Ministerstvo zdravotnictví proto zřídilo novou koordinační skupinu pro dětské duševní zdraví, která se poprvé sešla před pár dny.

Až čtyřnásobně se prodloužila doba čekání na ambulantní léčbu pro lidi hledající pomoc se závislostí na alkoholu. Jejich počet totiž od začátku pandemie covidu-19 stoupá. České televizi to potvrdila Helena Rampachová, předsedkyně Asociace neziskových organizací, a zástupci dalších tří organizací. K nárůstu počtu lidí potýkajících se s problémy s alkoholem podle odborníků mohla přispět pandemie a sociální izolace.