Agresivita

Už skoro půl roku se Karlovarský kraj snaží zajistit veterinární pohotovosti. Zájemců o provozování služby je však málo, v regionu ji tak zatím drží jenom jedna lékařka. V dalších krajích je situace různá – zatímco například v jihočeské Třeboni mají chovatelé k dispozici speciální nonstop linku, z Karlovarského kraje musejí lidé někdy jezdit až do Plzně.

Při nehodě dvou aut a motorky u Nové Hospody na Plzeňsku v sobotu dopoledne utrpělo zranění sedm lidí. Jeden ze zraněných napadl při zákroku záchranáře, uvedla policejní mluvčí Iva Vršecká. Jak později zjistili policisté, muž měl u sebe pytlíčky s krystalickou látkou, pravděpodobně šlo o drogy.

Bonobo je nejbližší příbuzný člověka a až doposud byl chápaný tak trošku jako „hippík“ mezi primáty – většinu konfliktů totiž řeší sexuální aktivitou. Nová studie ale odhalila, že věda jejich agresivitu dost podcenila.

Ročně policie šetří přes dva tisíce případů fyzického napadání na ulicích, které kvalifikuje jako trestný čin výtržnictví. Řada agresorů si oběť vybírá náhodně. Často jsou terčem útoku starší lidé. Stovky dalších, ne tak závažných potyček, řeší každý rok úřady v přestupkovém řízení. Podle odborníků je to ale jen část těch, které se skutečně odehrají. Řadu případů totiž neoznámí dokonce ani sami napadení. Agresivita roste také v nemocnicích.

Zhruba polovina řidičů se na českých silnicích necítí bezpečně. Ukázal to průzkum České asociace pojišťoven, podle kterého na silnicích cítí nebezpečí 51 procent lidí. Podle pojišťoven přitom riziko zranění nebo úmrtí rok od roku klesá. Motoristé obvykle za důvod obav označují chování ostatních řidičů, ale i stav vozovek.

Věznicím napříč Českem chybí tisícovka zaměstnanců, z toho tři čtvrtiny strážných a dozorců. Ti, kdo zůstávají, slouží i stovky hodin přesčasů ročně. A vězni na to reagují, zvyšuje se jejich agresivita. Nábor nových lidí se přitom věznicím nedaří. Nástupní mzda dozorce bez praxe je necelých 32 tisíc hrubého.

V souvislosti s napadením řidiče autobusu městské hromadné dopravy v Mostě kriminalisté obvinili jednoho mladistvého. Viní ho z pokusu o těžké ublížení na zdraví a výtržnictví. V pátek o tom informovala mluvčí policie Ilona Gazdošová. Řidič autobusu po sobotním útoku skončil v nemocnici.

České dráhy letos ve více případech a častěji než dřív musí řešit napadení svých pracovníků cestujícími. Za první půlrok státní železniční dopravce eviduje bezmála dvě stovky takových incidentů. A reaguje na to tím, že rozšíří kamerový systém přímo ve vlacích.

Na českých silnicích přibývá šoférů, kterým soudy zakážou řízení. Ročně je jich asi patnáct tisíc. Zhruba čtyři tisícovky z nich ale zákaz opakovaně porušují. Nejčastěji přitom řidiči trest dostali za to, že za volant usedli opilí, zdrogovaní nebo jeli příliš rychle a agresivně. Jeden z posledních takových případů řeší na Královéhradecku. Muž s devatenácti zákazy řízení zabil na silnici v rozmezí šesti let tři lidi.

Řada žen si neuvědomuje, že domácí násilí může skončit vraždou. Je důležité, aby vyhledaly pomoc, vyzvala v pátečních Událostech, komentářích socioterapeutka a místopředsedkyně centra pro ženy Rosa Zdena Prokopová. Kriminolog a instruktor sebeobrany Pavel Houdek upozornil, že agresor vychází z předpokladu, že se oběť nebude bránit. Kritickým momentem je odchod od agresora, shodují se odborníci.

U vstupu do Adršpašských skal dochází ke konfliktům turistů a pracovníků skalního města. Už dva roky je možné vstupenky zajistit pomocí rezervačního online systému a zájem je takový, že koupit je na místě není téměř možné. Zklamaní turisté se domáhají vstupu. Pomáhat s organizací musí i strážci přírody.

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Kriminalisté uzavřeli případ listopadového incidentu na Úřadu vlády, kdy se muž ozbrojený nožem a plynovou pistolí pokusil setkat s tehdejším premiérem Andrejem Babišem (ANO). Ze znaleckých zkoumání podle policie vyplynulo, že je muž nepříčetný a kriminalisté ho tak nemohou kvůli jeho psychickému stavu stíhat. Policisté tak navrhli uložení ochranného léčení. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Třiatřicetiletý muž se s Babišem nesetkal, ochranná služba ho zadržela poté, co začal být agresivní a chtěl vytáhnout pistoli.

Spojené státy striktně odmítají teritoriální nároky Číny v Jihočínském moři. Podle Washingtonu jsou nezákonné a Peking se jimi podvodně pokouší získat kontrolu nad mimořádně důležitými námořními cestami. Podle nejnovější americké analýzy tím Peking hrubě porušuje mezinárodní právo. Čína tento výklad námořních zákonů odmítá a naopak obviňuje Ameriku, že jí právoplatné vlastnictví upírá.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

V Česku v loňském roce zemřelo na silnicích 470 lidí, o deset více než v roce 2020. Jde o druhý nejnižší počet mrtvých od roku 1961, odkdy policie ucelené statistiky nehod sestavuje. Na tiskové konferenci o tom informovali náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek a ředitel dopravní policie Jiří Zlý.

Policie České republiky na svém webu zveřejnila kamerové záznamy, které zachycují ničení aut zdravotníků v areálu kladenské nemocnice. Na záběrech je muž, který je podle policie hlavním podezřelým. Kriminalisté žádají veřejnost o pomoc při pátrání po jeho totožnosti, uvedla na webu policejní mluvčí Michaela Richterová.

Více agresivity zažívají zdravotníci ze strany pacientů v moravskoslezských nemocnicích. Některé z nich kvůli tomu posilují ostrahu a spolupracují se strážníky. V Ostravě jde například o městskou i fakultní nemocnici.

Zdravotníci v nemocnicích i v očkovacích centrech se potýkají s rostoucí agresivitou lidí. Častěji čelí slovním útokům, někde řeší ale i fyzickou agresi. Podle nemocnic za tím stojí zvyšující se napětí ve společnosti v souvislosti s covidem. Například Fakultní nemocnice Ostrava z důvodu útoků musela několikrát navýšit ostrahu. Na očkovací centra v brněnském obchodním centru (OC) Olympia nebo ve Frýdku-Místku pak dohlíží policie.

Záchranná služba hlásí maxima výjezdů k nemocným lidem, někde se už ocitá na hraně kapacit. Třetina z nich souvisí s nemocí covid-19. Situaci komplikuje i přetížení nemocnic, některé musí pacienty odmítat. Napětí roste, zdravotníci jsou unavení a někteří nemocní lidé jim nadávají.

Zdrogovaný pacient v noci demoloval oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Ohrožoval také zdravotníky a podle prvních odhadů způsobil škodu kolem dvou set tisíc korun. Část oddělení, kde se přijímají i pacienti s covidem, byla kvůli tomu na několik hodin mimo provoz.

Zemědělce a chovatele dobytka i drůbeže v okolí Hanušovic na Šumpersku trápí volně žijící rys, který postrádá plachost. Na svědomí už má roztrhané jehně, téměř dvě desítky slepic, pro které vlezl i do kurníku. Troufl si i na stádo daňků ve výběhu. Lidé ho běžně vídají i přímo v obcích. Poprvé se v oblasti objevil asi před měsícem. S největší pravděpodobností přišel z Polska, kde byl vypuštěn v rámci projektu návratu rysa do volné přírody.

Kvůli pandemii covidu-19 se zavřely stadiony, hudební kluby, kina i divadla – miliony lidí musí po většinu času zůstávat doma. Zatímco velká část sportovního a zábavního průmyslu bojuje o přežití, ten videoherní zažívá rozkvět. A zatímco část odborníků upozorňuje na rizika, vědci z univerzity v Oxfordu to nevidí tak černě. Některé hry podle nich pomáhají mírnit napětí a pocity odloučenosti.

Labutě vykazují vůči svým druhům násilnější chování než k jiným vodním ptákům. Poukázala na to nová studie britských vědců. Ti si zjištění vysvětlují tím, že podobně velcí ptáci pro sebe navzájem představují větší konkurenci v boji o potravu či jiné zdroje důležité pro přežití.