Ročně policie šetří přes dva tisíce případů fyzického napadání na ulicích, které kvalifikuje jako trestný čin výtržnictví. Řada agresorů si oběť vybírá náhodně. Často jsou terčem útoku starší lidé. Stovky dalších, ne tak závažných potyček, řeší každý rok úřady v přestupkovém řízení. Podle odborníků je to ale jen část těch, které se skutečně odehrají. Řadu případů totiž neoznámí dokonce ani sami napadení. Agresivita roste také v nemocnicích.
Například v Praze muž v červené mikině bezdůvodně udeřil osmdesátiletou seniorku do obličeje. Poté, co upadla na zem, jí další lidé pomohli. Útočník už byl za tento čin a maření výkonu úředního rozhodnutí odsouzen k osmnácti měsícům vězení.
U dalších podobných případů pomáhá telefonát. „Nejlepší je vždy volat tísňovou linku 158. Nám velmi pomůže, když si lidé člověka zapamatují, dokáží ho pak přivolané hlídce dobře popsat. Samozřejmě ideální je v tuto chvíli natáčet na mobilní telefon,“ říká mluvčí pražské policie Richard Hrdina.
Například Natálie Votrubová se v teplickém parku, kam běžně chodí s dětmi, dostala do konfliktu s kolemjdoucím mužem. Podle policie mělo být důvodem nevhodné chování nezletilých dětí, podrobnosti ale nesdělila. Park byl podle Natálie Votrubové plný lidí, nikdo z nich na potyčku nereagoval.
„Sestra ještě doufala, že nám někdo pomůže. Řvala pomoc, zavolejte někdo policajty a nikdo nic,“ popisuje Votrubová. Její sestra nakonec policii zavolala. „Prověřením videozáznamu jsme pojali podezření z přestupkového jednání na obou stranách konfliktu,“ uvedla teplická policejní mluvčí Ilona Gazdošová.
Upozornit, ale nevkládat se do šarvátky
V Praze zase agresivní muž opakovaně napadal cestující v metru. V tomto případě lidé policii zavolali. „Tady jsme dostali jedno oznámení od náhodného kolemjdoucího, ten však napaden samotným útočníkem nebyl,“ popisuje Hrdina.
V soupravě pak nadával ženě a plival po ní. Zastal se jí cestující a výtržníka v další stanici z vagonu vyvedl. Svědkové by podle policistů měli na incident upozornit vždycky, vkládat se do šarvátky ale policisté nedoporučují.
„My toto nedoporučujeme. Mnohdy se stává, že tito výtržníci u sebe mohou mít nůž nebo jiný předmět,“ sděluje Hrdina. Policisté v Praze muže zadrželi a obvinili z trestného činu výtržnictví.
Tak policie ostatně agresivní útoky na veřejnosti zpravidla řeší. Ročně jde o víc než dva tisíce případů. Bezmála devět z deseti případů se policistům dařilo objasnit. Loni patrně přibylo incidentů, které způsobili mladiství do 17 let. Opakovaně se pak tohoto trestného činu dopouští ročně až skoro osm set lidí.
Pomůže i šňůra na klíče
Agresivita a nárůst fyzických ataků je vidět u trestného činu ublížení na zdraví. Jde o víc než čtyři tisíce případů ročně. Terčem útoku jsou například také záchranáři nebo zdravotnický personál v nemocnicích, kde lidé demolují vybavení nebo rozbíjí skla dveří. I proto jejich vedení investuje do nákupu moderních kamerových systémů nebo kurzů sebeobrany jako třeba v Písku.
Personálu například vysvětlují, jak zasáhnout proti ozbrojenému muži. Nebo jak zabránit vniknutí agresora do ordinace třeba pomocí šňůry na klíče. Důležitou roli hraje zmíněný kamerový systém. Na ambulancích díky monitorům sestry přesně vidí, kdo je za dveřmi.
„My jsme dříve používali kukátko, ale toto je už modernější sofistikovanější způsob, který vám určitě dá víc informací,“ sděluje hlavní sestra z písecké nemocnice Květoslava Slabáková.
Kamery by mohli mít i lékaři
V pražské Nemocnici svatého Kříže kromě kamer personál v mimořádných případech používá nouzové tlačítko. Do pěti minut sem dorazí výjezdová skupina.
„Měli jsme tu rodinu pacienta, kdy jeden člen přišel pod vlivem nějaké návykové látky a vystupoval agresivně, takže ho vyprovodila ochranná služba,“ popisuje ředitel této nemocnice Tomáš Krajník. Jeden z členů také pravidelně kolem šesté večer kontroluje veškeré prostory nemocnice.
Agresivní pacienti se někdy objevují i na chodbě urgentního příjmu ostravské městské nemocnice. I proto nemocnice uvažuje o nákupu osobních kamer, nedávno je tady testovali. Členové ostrahy je nosili na taktické vestě. Podobný typ osobních kamer by tady mohli mít i někteří lékaři.
„Přítomnost strážného je efektivní, protože i pacienti nebo rodinní příslušníci potom více ovládají své emoce při kontaktu se zdravotníkem,“ míní náměstkyně pro personální věci a správu Městské nemocnice Ostrava Kateřina Kyselá. Praxe nejen z Ostravy potvrzuje, že kamerové systémy a pravidelná přítomnost ostrahy zvyšuje klid a pocit bezpečí personálu.
