Terapie

Lékaři z Masarykova onkologického ústavu v Brně testovali na pacientech takzvanou lesní terapii, která prokazatelně snižuje stres a úzkost. Výsledky ukázaly, že už krátké sledování lesního prostředí může u pacientů zmírnit napětí a aktivovat protinádorové procesy v těle. Pozitivní efekt „procházky lesem“ chtějí lékaři dále rozvíjet. Plánují zavedení virtuálních brýlí i vytvoření virtuální čekárny.

Lidem s nemocí motýlích křídel by do budoucna mohla pomáhat buněčná terapie. Čeští vědci pokračují v další fázi testování léčby, která využívá tukové buňky. Inovativní postup zkoušejí i u dětských pacientů. Vzácné genetické onemocnění způsobuje puchýře a otevřené rány na kůži i sliznici.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

Skoro tři sta řidičů už absolvovalo terapeutické programy, které jsou nově nezbytné pro vrácení řidičského oprávnění. Od dubna povinnost platí pro ty, kteří dostali zákaz řízení na osmnáct a více měsíců, odmítli testy na alkohol a jiné návykové látky nebo mařili úřední rozhodnutí.

Psí terapeuti v ostravské městské nemocnici pacientům pomáhají znovu komunikovat a trénovat paměť, empatii i motoriku. Neobešla by se bez nich ani Zdeňka Koldová. Před několika lety prodělala mrtvici a skončila na vozíku. To, že se znovu postavila na nohy, je podle ní i zásluha psů, kteří jsou její oporou. Canisterapie se v Česku užívá už skoro pětatřicet let a psy připravují i lidé, kteří mají sami nějaké zdravotní omezení.

Velkou vlnu pomoci vyvolal další příběh rodiny usilující o genovou terapii v zahraničí. Podpořili ji i někteří odborníci. Nyní sbírka pro ročního Viléma dosáhla potřebných dvaceti milionů. Tím roste šance, že hoch trpící vzácnou nemocí získá lék v Austrálii. „Teď jsou ve fázi přípravy klinické studie. Pokud se rozběhne, tak Vilík bude mít šanci se do studie zapojit. Vývoj je komplikovaný a nákladný. Australská klinika potřebuje přispět na konkrétní díl výzkumu,“ nastínila lékařka Regina Demlová. Vilém by mohl lék dostat příští rok na jaře.

Pochybnosti, ale i úzkosti, deprese a strach ze selhání. Řada lidí zažívá takové pocity, ale nemluví o nich. Bojí se, že budou „odhaleni“. Mají takzvaný syndrom podvodníka (imposter syndrom). Mohou přitom působit sebevědomě, jsou inteligentní či talentování. Dokonce mohou mít i řadu obdivovatelů nebo fanoušků a jsou uznávání po celém světě, přesto úspěch necítí. Patří mezi ně i bývalá první dáma USA Michelle Obamová, hvězda filmové ságy Harry Potter Emma Watsonová či představitel Forresta Gumpa Tom Hanks. Podle studií až sedmdesát procent lidí během svého života mělo příznaky, které odpovídají syndromu podvodníka.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Terapeutickými programy budou muset od dubna povinně procházet pachatelé těžších dopravních přestupků, kteří budou chtít zpět řidičské oprávnění. Povinnost se bude týkat například těch, kdo mají zákaz řízení nejméně na rok a půl, nebo těch, kdo odmítnou dechovou zkoušku. Program terapií zpracovalo Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s výzkumnými pracovišti.

V Brně začalo fungovat centrum, které se zaměří na ketaminem asistovanou psychoterapii. Jde o léčbu, které dokáže pomoci třeba lidem s depresemi, úzkostmi nebo posttraumatickou stresovou poruchou. Ketaminem asistovaná psychoterapie trvá několik týdnů a zčásti by ji měla hradit zdravotní pojišťovna. Sám pacient podle odhadů za léčbu zaplatí mezi deseti a patnácti tisíci korunami.

Přibývá adiktologických center i organizací, které pomáhají lidem se závislostmi a psychickými potížemi. Podle odborníků je ale podobných služeb stále málo. Jak funguje jedno z center, které poskytuje anonymní léčbu závislostí nebo depresí, vyzkoušela redaktorka České televize Lea Surovcová.

V Praze se 22. ledna otevře první specializované centrum pro oběti sexuálního násilí v Česku. Středisko PORT v pražském Břevnově nabídne krizovou pomoc, ošetření, poradenství i terapie. K dispozici bude také krizový byt. Zařízení vybudovala a otevřela organizace proFem. Podle její ředitelky Jitky Polákové může centrum ročně pomoci tisícovce klientek a klientů. Finance zatím středisko jisté ale nemá.

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou Jana Křivánka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Uplatnění může najít v regenerativní medicíně, při testování nových přístupů v hojení ran nebo při sledování vývojových vad kostí a zubů.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu objevili mozkové signály, které ukazují, jak člověk prožívá chronickou bolest. Tvrdí, že jejich práce je krokem směrem k účinné léčbě lidí žijících s dlouhotrvající bolestí, která není utišitelná běžnými léky.

Zájem o pomoc psychoterapeutů roste, odborníků na péči o duševní zdraví je ale v Česku nedostatek. Stále častěji tak své služby nabízejí i lidé, kteří nemají patřičné vzdělání, což může mít pro pacienty závažné důsledky. Pacientské organizace a asociace psychoterapeutů proto chtějí, aby zákon jasně stanovil, kdo může pomoc nabízet.

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější onkologické onemocnění krve. Aktuálně se s ním léčí až pět tisíc pacientů. Díky novým terapiím se ale daří prodlužovat délku jejich dožití. I když se jim ve většině případů rakovina vrací. Pacientské organizace právě 30. březen věnují osvětě a informování o této nemoci. Nejčastěji se projevuje špatnou činností ledvin, křehnutím kostí a chudokrevností u lidí po šedesátém roce života.

Kdyby se lidé častěji setkávali s pachy jiných lidí, možná by trpěli menší společenskou úzkostí. Nečekané spojení popsal mezinárodní vědecký tým, který ve svém výzkumu zkombinoval terapii typu mindfulness s tím, že pacienty vystavuje lidským „chemosignálům“.

Laserová nebo magnetická terapie, speciální cvičení i masáže. To vše pro čtyřnohé pacienty. Zvířecí fyzioterapeuti mají čím dál víc práce. Některá zvířata díky jejich péči znovu chodí. Jiným odborníci prodlouží nebo zlepší život.

Když se Jakub Szántó vrací z míst válečného konfliktu, cítí vinu. „Je to samozřejmě iracionální,“ připouští zahraniční zpravodaj České televize. Válek a konfliktů zažil celou řadu, sám to nepočítá. Ani po letech si ale nevybudoval „cynickou slupku“, a návrat do míst bojů naopak prožívá hůř. Zásadní změna v tomto ohledu nastala, když se mu narodil první syn. I o tom mluví v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Na Ukrajině je podle tamních úřadů momentálně milion dvě stě tisíc veteránů. Po konci války by jejich počet mohl vzrůst na pět milionů. Řada z vojáků přišla v bojích k těžkým zraněním a momentálně se rehabilitují ve speciálních centrech. Součástí jejich terapie a léčby je v některých případech i jízda na koni.

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Psychiatrické nemocnice napříč republikou omezují svůj provoz pod náporem covid pozitivních pacientů a zaměstnanců. Pro nakažené vznikají karanténní oddělení, nemocnice přestávají přijímat pacienty na neakutní hospitalizace a ruší terapie i některé programy. ČT to potvrdilo šest největších psychiatrických nemocnic. Většina českých psychiatrických zařízení také zavedla částečný nebo úplný zákaz návštěv. Ten by se ale mohl v některých případech uvolnit alespoň na Vánoce.