Terapie

Terapeutickými programy budou muset od dubna povinně procházet pachatelé těžších dopravních přestupků, kteří budou chtít zpět řidičské oprávnění. Povinnost se bude týkat například těch, kdo mají zákaz řízení nejméně na rok a půl, nebo těch, kdo odmítnou dechovou zkoušku. Program terapií zpracovalo Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s výzkumnými pracovišti.

V Brně začalo fungovat centrum, které se zaměří na ketaminem asistovanou psychoterapii. Jde o léčbu, které dokáže pomoci třeba lidem s depresemi, úzkostmi nebo posttraumatickou stresovou poruchou. Ketaminem asistovaná psychoterapie trvá několik týdnů a zčásti by ji měla hradit zdravotní pojišťovna. Sám pacient podle odhadů za léčbu zaplatí mezi deseti a patnácti tisíci korunami.

Přibývá adiktologických center i organizací, které pomáhají lidem se závislostmi a psychickými potížemi. Podle odborníků je ale podobných služeb stále málo. Jak funguje jedno z center, které poskytuje anonymní léčbu závislostí nebo depresí, vyzkoušela redaktorka České televize Lea Surovcová.

V Praze se 22. ledna otevře první specializované centrum pro oběti sexuálního násilí v Česku. Středisko PORT v pražském Břevnově nabídne krizovou pomoc, ošetření, poradenství i terapie. K dispozici bude také krizový byt. Zařízení vybudovala a otevřela organizace proFem. Podle její ředitelky Jitky Polákové může centrum ročně pomoci tisícovce klientek a klientů. Finance zatím středisko jisté ale nemá.

Psychiatr, psychoterapeut a vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví profesor Jiří Horáček míní, že psychedelika mají unikátní farmakologické vlastnosti, které se podobají antidepresivům, změny ale nastupují skoro okamžitě. V Interview ČT24 uvedl, že aplikace těchto látek by se měla dít v bezpečném prostředí s kvalifikovaným personálem.

Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou Jana Křivánka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Uplatnění může najít v regenerativní medicíně, při testování nových přístupů v hojení ran nebo při sledování vývojových vad kostí a zubů.

Vědci z Kalifornské univerzity v San Franciscu objevili mozkové signály, které ukazují, jak člověk prožívá chronickou bolest. Tvrdí, že jejich práce je krokem směrem k účinné léčbě lidí žijících s dlouhotrvající bolestí, která není utišitelná běžnými léky.

Zájem o pomoc psychoterapeutů roste, odborníků na péči o duševní zdraví je ale v Česku nedostatek. Stále častěji tak své služby nabízejí i lidé, kteří nemají patřičné vzdělání, což může mít pro pacienty závažné důsledky. Pacientské organizace a asociace psychoterapeutů proto chtějí, aby zákon jasně stanovil, kdo může pomoc nabízet.

Mnohočetný myelom je druhé nejčastější onkologické onemocnění krve. Aktuálně se s ním léčí až pět tisíc pacientů. Díky novým terapiím se ale daří prodlužovat délku jejich dožití. I když se jim ve většině případů rakovina vrací. Pacientské organizace právě 30. březen věnují osvětě a informování o této nemoci. Nejčastěji se projevuje špatnou činností ledvin, křehnutím kostí a chudokrevností u lidí po šedesátém roce života.

Kdyby se lidé častěji setkávali s pachy jiných lidí, možná by trpěli menší společenskou úzkostí. Nečekané spojení popsal mezinárodní vědecký tým, který ve svém výzkumu zkombinoval terapii typu mindfulness s tím, že pacienty vystavuje lidským „chemosignálům“.

Laserová nebo magnetická terapie, speciální cvičení i masáže. To vše pro čtyřnohé pacienty. Zvířecí fyzioterapeuti mají čím dál víc práce. Některá zvířata díky jejich péči znovu chodí. Jiným odborníci prodlouží nebo zlepší život.

Když se Jakub Szántó vrací z míst válečného konfliktu, cítí vinu. „Je to samozřejmě iracionální,“ připouští zahraniční zpravodaj České televize. Válek a konfliktů zažil celou řadu, sám to nepočítá. Ani po letech si ale nevybudoval „cynickou slupku“, a návrat do míst bojů naopak prožívá hůř. Zásadní změna v tomto ohledu nastala, když se mu narodil první syn. I o tom mluví v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.

Na Ukrajině je podle tamních úřadů momentálně milion dvě stě tisíc veteránů. Po konci války by jejich počet mohl vzrůst na pět milionů. Řada z vojáků přišla v bojích k těžkým zraněním a momentálně se rehabilitují ve speciálních centrech. Součástí jejich terapie a léčby je v některých případech i jízda na koni.

Lék obsahující sloučeninu z hub lysohlávek může zlepšit příznaky těžké deprese až na dvanáct týdnů. Tableta s psychotropní látkou psilocybin uvádí pacienty do stavu podobnému snění, což zvyšuje pravděpodobnost úspěchu psychologické terapie. Krátkodobé vedlejší účinky však mohou být závažné a je třeba mít vždy po ruce podporu, vyplývá z nové studie.

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Psychiatrické nemocnice napříč republikou omezují svůj provoz pod náporem covid pozitivních pacientů a zaměstnanců. Pro nakažené vznikají karanténní oddělení, nemocnice přestávají přijímat pacienty na neakutní hospitalizace a ruší terapie i některé programy. ČT to potvrdilo šest největších psychiatrických nemocnic. Většina českých psychiatrických zařízení také zavedla částečný nebo úplný zákaz návštěv. Ten by se ale mohl v některých případech uvolnit alespoň na Vánoce.

Únava, zhoršení fyzické kondice nebo psychické problémy mohou být následky onemocnění covid-19. Pomáhat s nimi dokážou zvířata. Česká hiporehabilitační společnost (ČHS) spustila od poloviny června Post-covidový program. Ten je podle předsedkyně ČHS Věry Lantelme-Faisan vhodný třeba pro školy, zdravotníky i další, kteří o nemocné pečují. Koně také utužují vztahy mezi dětmi nebo rodinami, které byly pandemií narušeny. Vedle nich pomáhají zlepšit náladu třeba canisterapeutičtí psi.

Psychiatrická léčebna v Červeném Dvoře na Českokrumlovsku, která byla otevřena 1. června 1966, je jediným zařízením svého druhu v České republice, které se věnuje výlučně léčbě závislostí. Léčebna umístěná v areálu zámku, jenž dříve patřil hlubocké větvi Schwarzenbergů, se původně věnovala pouze alkoholikům. Od 90. let minulého století k nim přibyli i lidé závislí na drogách nebo hracích automatech. Ročně branami zařízení projde kolem devíti stovek pacientů. Neméně zajímavá je ale i historie zámeckého areálu.

Přes devatenáct set pacientů s roztroušenou sklerózou prodělalo covid-19 a lékaři od počátku pandemie zkoumají dopady nemoci na tuto rizikovou skupinu. První data ukazují, že koronavirus pro ni není nebezpečnější. Vážné případy se objevily u lidí s roztroušenou sklerózou, kteří měli zároveň vysoký tlak nebo cukrovku.

O tisíce se rozšířil počet pacientů se záněty střev nebo kloubů, kteří dostávají moderní biologickou léčbu. Na trhu přibývá levnějších a stejně účinných kopií originálních léků, jimž končí patenty. Za poslední tři roky to přineslo úsporu šest miliard korun.

Od hraní a sázení ke kryptoměnám – někteří gambleři přecházejí na novou závislost, investování do virtuálních měn. Trend, který už znají v zahraničí, České televizi potvrdilo několik tuzemských adiktologů a psychologů. Podle nich k jeho vzniku přispěla i protiepidemická opatření, kvůli kterým byly zavřené sázkové kanceláře a omezené sporty. Závislost na nákupu kryptoměn zatím odborníci pozorují hlavně u mladých mužů.

Skupiny, které pomáhají lidem v boji se závislostmi, se od pondělí můžou opět sejít osobně. Umožňuje to poslední rozvolnění vládních opatření, díky kterému se ve vnitřních prostorech může za stanovených podmínek potkat až deset lidí. Jak ČT zjistila oslovením zástupců Anonymních alkoholiků, Anonymních gamblerů i dalších terapeutických skupin, během pandemie koronaviru zájem o pravidelná setkávání narostl. Od podzimu se tak některé skupiny scházely alespoň on-line.

Osobní setkání nyní nabízí jen asi třetina psychoterapeutů. Ostatní zůstávají s klienty ve spojení pouze on-line. Interním průzkumem to zjistila Česká asociace pro psychoterapii (ČAP). Vláda přitom opatření uvolnila a od poloviny dubna mohou terapeuti znovu ordinovat osobně. Některých z nich se ale netýká výjimka z vládních zákazů. Jiným vadí povinnost mít respirátor. Téměř všichni však hlásí naplněné kapacity.

V nemocnicích leží v březnu zatím největší počet lidí a čísla pořád stoupají. Narůstající počet pacientů je také na odděleních intenzivní péče. Na medicínský personál je tak v posledním půlroce vyvíjen nebývalý tlak. S dlouhodobou zátěží na zdravotníky roste i počet těch, kteří žádají o psychologickou pomoc.