Vše je intenzivní, nemůžete se soustředit, jste zahlcení, vadí vám hluk i světlo. Možná patříte mezi osoby, které zjistily, že jsou HSP (highly sensitive person neboli vysoce citlivý člověk). Tito jedinci mají nervové systémy, které zpracovávají emoce a podněty intenzivněji než u ostatních. Bývají inteligentní a mnohdy i velmi kreativní. Podle odborníků nejde o slabost, ale naopak to může být přednost. Výrazný osobnostní rys postihuje až každého pátého člověka.
„Od malička byl velice vnímavý, nic mu neuniklo. Slyší a vidí takzvaně za tři rohy. Že má vysokou citlivost, nám ale docházelo postupně. Nejvíce mu vadí asi hluk a také když se děje spousta věcí,“ říká paní Eva, matka pětiletého syna, která vyhledala odbornou pomoc.
Popisuje také, že se její syn například rozbrečel, když začal venku hrát orchestr a zazněl nepředvídatelný hlučný zvuk. „Projít ptačí voliérou v ZOO ho také rozhodilo. Dříve mu vadil i hluk přijíždějícího vlaku v metru. Teď už se to učí a zacpává si sám uši,“ uvedla. Když rodiče předpokládají, že se budou nacházet v prostředí, kde bude velký hluk, tak chlapci dávají dětská protihluková sluchátka, která mu trochu pomáhají.
Rodina zažívá s malým synem i jiné situace. „Když je ve velké společnosti, nabírá tam tolik podnětů, že mu prospívá odskočit si na chvíli do klidu, než ho to zahltí a přestane mít nad sebou kontrolu. Pro neznalé to vypadá, že se z ničeho nic dítě začne chovat nevhodně,“ sdělila paní Eva. Může jít například o rodinnou oslavu, ale i školku, kde je mnoho dětí.
Právě v předškolním zařízení je to pro rodinu těžší, proto se snaží přizpůsobit potřebám chlapce. „Jeden den v týdnu do školky nechodí. A kdykoliv to jde, odchází ze školky hned po obědě,“ dodává matka.
Nyní rodina hledá pro syna menší kolektiv a učitelku, která má zkušenosti s nadanými dětmi. „Hledáme prostředí, které nebude tak hlučné a kde budou mít znalost, jak s takovými dětmi pracovat, ne je škatulkovat jako problémové nebo je posílat stranou,“ doplnila matka.
Vysoká citlivost není slabost
Pojem „vysoká citlivost“ vzbudil pozornost díky práci americké klinické psycholožky a psychoterapeutky Elaine Aronové. Získala zájem odborníků a odstartovala řadu výzkumů.
V roce 1996 jí vyšla kniha v originále nazvaná The Highly Sensitive Person: How to Thrive When the World Overwhelmes You. V ní předpověděla, že tento rys má zhruba patnáct až dvacet procent lidí. Pro srovnání ale uvádí, že stejné procento vysoce citlivých jedinců je téměř u všech živočišných druhů. Podle novějších studií může mít HSP až třicet procent populace.
Vysoká citlivost je podle psycholožky normální charakteristický rys. Sama říká, že je HSP, a ostatní s takovými příznaky ujišťuje o tom, že jejich rys není chybou nebo syndromem, ale může být výhodou, když se ji naučí správně využívat.
Tito lidé mají podle psycholožky velmi citlivý nervový systém, jsou si vědomí i malých detailů ve svém okolí a snadno podlehnou svým emocím, když jsou ve vysoce stimulujícím prostředí. Nadměrná stimulace světly, hlukem nebo společenskými událostmi může být pro takového jedince až zdrcující.
V minulosti byli HSP označováni podle Aronové jedinci, kteří jsou plaší, nesmělí nebo introvertní, ale tato označení se zcela míjejí s podstatou tohoto rysu. Třicet procent HSP jsou ve skutečnosti extroverti, upozorňuje doktorka. Tito lidé se zdají být zdrženliví jen proto, že si uvědomují všechny možnosti dané situace, vysvětlila. Mnozí HSP se proto jeví v dnešní době, která dává přednost extrovertům, jako plaší a tišší jedinci, ale ve skutečnosti tomu tak není.
V literatuře se objevují tři odlišné podtypy HSP. Jednak jde o jedince, jehož nervové systémy zachycují nepatrné detaily v jeho prostředí, ten pak pravděpodobně hluboce vnímá a uvědomuje si drobnosti, které ostatní postrádají. Pak jsou to příliš citlivé typy, kteří se snadno rozpláčou. Cítí se emocionálně vyčerpaní po sociálních interakcích nebo jsou intenzivně ovlivněni lidským spojením. A v neposlední řadě jsou to lidé, kteří zažívají inspirativní prožitky, když se třeba věnují hudbě, umění nebo například i přírodě. A kreativita je hluboce ovlivňuje.
Klinická psycholožka Mary Kate Roohanová uvádí, že se v rámci své praxe denně setkává s citlivými klienty, kteří strávili svůj život tak, že se cítili zahlceni emocemi, vyčerpaní prostředím a přemýšleli, jestli s nimi něco není v pořádku.
Výzkum podle ní potvrzuje, že HSP jedinci mají jedinečné silné stránky, jako je zvýšená empatie a ohleduplnost, zvýšená kreativita a zvýšené sociální dovednosti. „Ze své zkušenosti terapeuta vidím, že se ve světě pohybují s větším nadhledem, soucitem a svědomitostí,“ poznamenala Roohanová.
Typické příznaky
Pro vysoce citlivé jedince je každý zvuk, hluk, ale i vůně silnější. K nadměrné stimulaci může u nich dojít kdekoli, ať už jde o restaurace, společenské akce, nebo dokonce i běžný den v práci. Mohou se cítit rozrušení, nervózní a vyčerpaní. V takovém případě odborníci radí, aby například změnili prostředí nebo se snažili si ho přizpůsobit svým potřebám. V některých případech mohou například pomoci sluchátka s potlačením zvuku nebo možnost odejít úplně z místnosti.
Jak už bylo řečeno, řada vysoce citlivých lidí se také velmi rychle rozpláče. Může to být v různých situacích, ať už například při sledování televize, příspěvků na sociálních sítích, nebo klidně i při setkání s cizím člověkem nebo se zvířetem.
Někteří HSP se snaží nepříjemným situacím vyhnout, aby předešli extrémním reakcím na ně. Ať už například více pracují, nebo konzumují více jídla, a tím se rozptylují. Odborníci radí nepříjemné pocity přijmout a prožít je, ne před nimi utíkat.
Také například v kontaktu se svými blízkými i rodinou potřebují HSP někdy oddech. Mnohdy totiž touží po čase o samotě a cítí se po fyzické stránce vyčerpaní. Podle odborníků se ani v takových případech nemají cítit provinile a mají si dopřát čas pro sebe, aby mohli nabrat sílu a znovu v kolektivu fungovat.
