Mladí čelí nejistotě a beznaději, psychických problémů prudce přibývá

Mezigenerační nerovnost, neregulované sociální sítě, neúměrně nízké mzdy, nejistá zaměstnání a klimatická krize. To jsou jen některé z faktorů, které způsobují nebezpečný a alarmující celosvětový nárůst špatného duševního zdraví mezi mladými lidmi, varovalo konsorcium odborníků.

Výzkum týmu The Lancet Psychiatry vedl výkonný ředitel australského střediska Orygen Centre of Excellence in Youth Mental Health, profesor Patrick McGorry. Tento odborník v oblasti psychiatrie uvedl, že jde v současnosti „o nejzávažnější problém veřejného zdraví“.

„Kdyby ke stejně rychlému zhoršování zdravotního stavu docházelo v jakékoli jiné oblasti zdravotnictví, jako je cukrovka nebo rakovina, vlády by začaly přijímat dramatická opatření,“ řekl McGorry. Závažnost ukazuje mimo jiné statistika sebevražd – ty jsou nejčastější příčinou úmrtí osob ve věku 15 až 44 let v Austrálii, 15 až 19 let na Novém Zélandu a 15 až 39 let v Indii.

Bezprecedentní výzvy

Zpráva uvádí, že zatímco duševní choroby představují nejméně 45 procent veškerých nemocí u lidí ve věku od deseti do 24 let, na duševní zdravotní péči jsou věnována pouze dvě procenta celosvětových rozpočtů na zdravotnictví. A dokonce i v nejbohatších zemích světa je pokryta méně než polovina této potřeby, uvádí zpráva.

Podle McGorryho jsou postoje společnosti vůči mladým lidem a jejich potřebám často rozpolcené. „Jsme svědky velké roztříštěnosti společnosti, která je ve skutečnosti způsobena ekonomickou teorií neoliberalismu, kde je vše zbožím,“ upozornil. Globální důraz na individualismus a konkurenci podle něj ničí sociální vazby, podkopává veřejné blaho a služby a posiluje postavení škodlivých průmyslových odvětví a korporací.

„Na první pohled se může zdát, že předchozí generace to měly vzhledem k velké hospodářské krizi, světovým válkám a jaderným hrozbám těžší,“ řekl McGorry. „Ve skutečnosti ale současnou generaci obklopuje mnohem méně jistoty a naděje do budoucna. Výzvy, kterým dnešní generace mladých lidí čelí, jsou bezprecedentní, jsou zničující a jsou horší než kdykoli předtím.“

Divoký internet

Uvedl, že v mnoha zemích je průměrná cena domu několikanásobkem průměrného ročního platu. Kromě toho špatně regulované sociální sítě a digitální platformy, které jsou hnacím motorem politické polarizace, způsobují, že se mladí lidé cítí stále izolovanější.

„Na těchto platformách, za které jsou zodpovědní technologičtí titáni, se děje spousta škodlivých věcí. Navíc si samy tvoří své zákony,“ dodal. „Problémem nejsou mladí lidé, anebo to, že bychom je měli omezovat. Měli bychom pro ně z digitálního prostředí udělat bezpečné místo,“ zdůraznil McGorry.

Jednou z poradkyň střediska Orygen je 23letá dívka, která si přála být identifikována jen jako Li. S online pornografií se podle svých slov poprvé setkala, když jí bylo pouhých 12 let. To mělo trvalý a zničující dopad na její sebevědomí a vnímání vlastního těla.

„Na internetu je spousta obsahu pro dospělé a často mu můžete být vystaveni zcela bez svého přičinění,“ řekla Li. „Měla jsem pocit, že internet je pro mě místem, kam mohu utéct nebo se spojit s dalšími lidmi z celého světa, kteří mají podobné zkušenosti jako já. Ale místo toho jsem byla vystavena neregulovaným špatným věcem a generace mých rodičů tomu moc nerozumí,“ upozornila.

Důkazy z bohatých zemí

Výzkum, jehož spoluautory byli psychiatři, psychologové, výzkumní pracovníci i mladí lidé, uvádí, že dospívající jsou největšími uživateli internetu; často jsou neustále on-line, což může škodit a ohrožovat duševní zdraví.

„Duševní zdraví, které je již po desetiletí hlavním zdravotním a sociálním problémem ovlivňujícím životy a budoucnost mladých lidí, vstoupilo do nebezpečné fáze,“ varuje výzkum.

Doprovodná analýza, kterou provedla vysoká škola King's College London, uvádí, že většina důkazů, o něž se zpráva komise opírá, pochází ze zemí s vysokými příjmy. To představuje další problém, protože devadesát procent dětí a dospívajících žije v zemích s nízkými a středními příjmy, kde je „zátěž na duševní zdraví nejvyšší“, píše se v analýze.

V zemích s nízkými a středními příjmy může být téměř stoprocentní nedostatek dostupných služeb v oblasti duševního zdraví, dodala mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Carla Drysdaleová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 7 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 13 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
včera v 18:50‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
včera v 08:00‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
včera v 03:29‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.