Mezigenerační nerovnost, neregulované sociální sítě, neúměrně nízké mzdy, nejistá zaměstnání a klimatická krize. To jsou jen některé z faktorů, které způsobují nebezpečný a alarmující celosvětový nárůst špatného duševního zdraví mezi mladými lidmi, varovalo konsorcium odborníků.
Výzkum týmu The Lancet Psychiatry vedl výkonný ředitel australského střediska Orygen Centre of Excellence in Youth Mental Health, profesor Patrick McGorry. Tento odborník v oblasti psychiatrie uvedl, že jde v současnosti „o nejzávažnější problém veřejného zdraví“.
„Kdyby ke stejně rychlému zhoršování zdravotního stavu docházelo v jakékoli jiné oblasti zdravotnictví, jako je cukrovka nebo rakovina, vlády by začaly přijímat dramatická opatření,“ řekl McGorry. Závažnost ukazuje mimo jiné statistika sebevražd – ty jsou nejčastější příčinou úmrtí osob ve věku 15 až 44 let v Austrálii, 15 až 19 let na Novém Zélandu a 15 až 39 let v Indii.
Bezprecedentní výzvy
Zpráva uvádí, že zatímco duševní choroby představují nejméně 45 procent veškerých nemocí u lidí ve věku od deseti do 24 let, na duševní zdravotní péči jsou věnována pouze dvě procenta celosvětových rozpočtů na zdravotnictví. A dokonce i v nejbohatších zemích světa je pokryta méně než polovina této potřeby, uvádí zpráva.
Podle McGorryho jsou postoje společnosti vůči mladým lidem a jejich potřebám často rozpolcené. „Jsme svědky velké roztříštěnosti společnosti, která je ve skutečnosti způsobena ekonomickou teorií neoliberalismu, kde je vše zbožím,“ upozornil. Globální důraz na individualismus a konkurenci podle něj ničí sociální vazby, podkopává veřejné blaho a služby a posiluje postavení škodlivých průmyslových odvětví a korporací.
„Na první pohled se může zdát, že předchozí generace to měly vzhledem k velké hospodářské krizi, světovým válkám a jaderným hrozbám těžší,“ řekl McGorry. „Ve skutečnosti ale současnou generaci obklopuje mnohem méně jistoty a naděje do budoucna. Výzvy, kterým dnešní generace mladých lidí čelí, jsou bezprecedentní, jsou zničující a jsou horší než kdykoli předtím.“
Divoký internet
Uvedl, že v mnoha zemích je průměrná cena domu několikanásobkem průměrného ročního platu. Kromě toho špatně regulované sociální sítě a digitální platformy, které jsou hnacím motorem politické polarizace, způsobují, že se mladí lidé cítí stále izolovanější.
„Na těchto platformách, za které jsou zodpovědní technologičtí titáni, se děje spousta škodlivých věcí. Navíc si samy tvoří své zákony,“ dodal. „Problémem nejsou mladí lidé, anebo to, že bychom je měli omezovat. Měli bychom pro ně z digitálního prostředí udělat bezpečné místo,“ zdůraznil McGorry.
Jednou z poradkyň střediska Orygen je 23letá dívka, která si přála být identifikována jen jako Li. S online pornografií se podle svých slov poprvé setkala, když jí bylo pouhých 12 let. To mělo trvalý a zničující dopad na její sebevědomí a vnímání vlastního těla.
„Na internetu je spousta obsahu pro dospělé a často mu můžete být vystaveni zcela bez svého přičinění,“ řekla Li. „Měla jsem pocit, že internet je pro mě místem, kam mohu utéct nebo se spojit s dalšími lidmi z celého světa, kteří mají podobné zkušenosti jako já. Ale místo toho jsem byla vystavena neregulovaným špatným věcem a generace mých rodičů tomu moc nerozumí,“ upozornila.
Důkazy z bohatých zemí
Výzkum, jehož spoluautory byli psychiatři, psychologové, výzkumní pracovníci i mladí lidé, uvádí, že dospívající jsou největšími uživateli internetu; často jsou neustále on-line, což může škodit a ohrožovat duševní zdraví.
„Duševní zdraví, které je již po desetiletí hlavním zdravotním a sociálním problémem ovlivňujícím životy a budoucnost mladých lidí, vstoupilo do nebezpečné fáze,“ varuje výzkum.
Doprovodná analýza, kterou provedla vysoká škola King's College London, uvádí, že většina důkazů, o něž se zpráva komise opírá, pochází ze zemí s vysokými příjmy. To představuje další problém, protože devadesát procent dětí a dospívajících žije v zemích s nízkými a středními příjmy, kde je „zátěž na duševní zdraví nejvyšší“, píše se v analýze.
V zemích s nízkými a středními příjmy může být téměř stoprocentní nedostatek dostupných služeb v oblasti duševního zdraví, dodala mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Carla Drysdaleová.
