Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.
Školy častěji vyhledávají pomoc týmů duševního zdraví
Terapeutka Stodolová popsala v souvislosti v nedávnou událostí v Domažlicích postupy, jak pracovat s mladistvými, kteří si nevědí rady se vztekem a agresí. Podle ní neexistuje univerzální recept na to, jak stoprocentně zabránit podobným nečekaným ventilacím vzteku. Je ovšem několik rovin, jak s těmito problémy pracovat.
„K těmto situacím (kdy je nečekaně ventilován vztek), dochází zejména u jedinců, kteří nějak trpí a nevědí, jak zacházet se svými emocemi. Jedna věc je samozřejmě naučit se se vztekem pracovat. Zadruhé je potřeba, abychom byli všímaví a zpozorovali varovné signály. Více tyto problémy hrozí u izolovaných dětí, které třeba neventilují žádné emoce. Ty se v nich hromadí, a pak mohou vybuchnout,“ vysvětlila Stodolová.
Nebát se vzteku a vyznat se v něm
Terapeutka radí rodičům, aby šli příkladem. „Je důležité dětem ukázat, že umíme se vztekem pracovat, mluvíme o něm, ale zároveň si neubližujeme,“ popsala. Ideální je podle ní také to, aby učitelé vytvářeli prostředí, ve kterém děti mohou otevřeně mluvit o svých problémech. Stodolová ovšem vzápětí připustila, že je velmi náročné toho dosáhnout. „Hlavním úkolem pedagogů je, aby nebylo žádné dítě izolované,“ doplnila.
Stodolová v rámci programu Stop násilí poskytuje takzvané Teen terapie pro děti ve věku dvanáct až osmnáct let. „Při našich terapiích bereme vztek jako přirozené východisko, kterého je potřeba se nijak nebát, a dokonce se v něm vyznat,“ poznamenala.
Terapeutka si myslí, že to je něco, co by mohl nabídnout kterýkoliv dospělý. „Snažíme se zkrátka zprostředkovat to, že cítit vztek je přirozená věc, která je v pořádku. Dále se pokoušíme porozumět tomu, odkud ty emoce pocházejí, proč je pociťují a jak se jich zbavit tak, aby nikomu neublížily,“ sdělila Stodolová.
Univerzální odpověď na to, jak se vzteku zbavit, se podle terapeutky hledá těžko. „V první řadě je potřeba dát najevo, že si emocí dětí všímáme. Dále přistupujeme ke každému jinak, ale cílem je dojít k porozumění toho, co v dané chvíli jedinec potřebuje. Může jít o fyzickou bolest, osamělost nebo třeba konflikt s druhým člověkem – a všechny ty různé problémy se samozřejmě řeší jinak.“
Škola po prázdninách nemusí být náročná pro každého
Začátek školního roku je typicky pro děti složitým a stresovým obdobím. Podle terapeutky to ale nemusí platit pro všechny, záleží na typu dítěte. „Některé jsou zranitelnější, citlivější, nebo třeba nemají tak rozvinuté sociální dovednosti. Pro ty je to opravdu veliký stres. Naopak pro jiné to tak být nemusí a třeba se těší, až budou znovu ve školním kolektivu,“ nastínila Stodolová.
Vedoucí terapeutického týmu říká, že počet mladých lidí s mentálními problémy roste, ale zároveň se o tomto tématu více mluví. „Povědomí o této problematice roste, více si toho všímáme. Ale zároveň dnešní svět přináší mnoho situací, kdy mladí zažívají více stresu (než dříve).“ Není ovšem schopna tyto trendy potvrdit na základě čísel, jelikož její program funguje prvním rokem.
Zájem o službu týmů duševního zdraví je velký
Školy nyní začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, díky kterým se daří odhalovat psychické potíže dětí, šikanu i rodinné problémy. Zatím fungují hlavně na Kutnohorsku a přidávají se další. Do podpory se nově zapojili i někteří zřizovatelé.
Například základní škola v Uhlířských Janovicích se zapojila do pilotního projektu už v roce 2021. Momentálně tam týmy duševního zdraví jezdí zhruba jednou týdně. Podle ředitelky Dany Bohatcové instituce řeší různé případy, jejichž závažnost narůstá. „Okruhy sebepoškozování, úmrtí v rodině nebo předávkování léky. Máme ještě štěstí, že děti najdou důvěru a přijdou do školy a přijdou za námi a řeknou nám to,“ uvedla.
Podle členky jednoho týmu duševního zdraví Ivany Staré je zájem o jejich službu velký, přímo k týmům na Kutnohorsku jezdí lidé z celé republiky. „Ptají se, jak (týmy) fungují, aby si to mohli přenést do svých regionů,“ doplnila.
„Tento kalendářní rok jsme domluvili sedm set korun na žáka ve zřizované škole, což s výjimkou dvou obcí zaplatily všechny obce v regionu,“ řekl ředitel Centra podpory vzdělávání na Kutnohorsku Ondřej Matějka.
Zařazení do systému plánuje i ministerstvo školství, organizace s ním nyní jednají. Jedním z návrhů je financování z operačních programů. „Máme aktuálně příslib, že budou financovány další týmy po celé České republice. V první fázi by to mělo být třicet týmů,“ vysvětlila manažerka advokačního týmu SOFA Lenka Hečková. V každém kraji by začínaly dva. Už teď menší týmy fungují v Praze, Pardubickém nebo Královéhradeckém kraji.