Psychika

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

Traumatické události, jako byl například útok na základní škole v Domažlicích, dopadají zejména na ty nejmladší. Odborníci z centra Locika, které se specializuje na to, jak s dětmi o traumatických situacích mluvit, radí: ujistit je, že jsou tu rodiče pro ně a vše popravdě vysvětlit.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Dvě třetiny pacientů na specializovaných pracovištích pro léčbu bolesti tvoří lidé, které trápí chronické obtíže se zády. Často je trápí degenerativní onemocnění páteře nebo revmatoidní artritida. Zároveň ale přibývá i onkologických pacientů nebo lidí s bolestmi souvisejícími s psychikou, zejména u mladých.

Případů předávkování běžnými léky u dětí a dospívajících v posledních dvou letech v Česku přibylo. Otravu si nejčastěji přivodí v kombinaci s jinými návykovými látkami nebo alkoholem. Ve většině případů jde o pokus o demonstrativní sebevraždu. V jiných případech jsou mladiství ovlivněni výzvami vrstevníků na sociálních sítích. Častěji se předávkují dívky než chlapci, uvedli na čtvrteční tiskové konferenci zástupci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

Chození na sociální síť X, dříve Twitter, člověku nepřinese z hlediska psychiky nic dobrého. To je výsledek menšího výzkumu vědců z Torontské univerzity.

Přibývá mladých lidí, kteří mají invalidní důchod kvůli duševní chorobě. Jen ve věku do devatenácti let jich loni pobíralo dávku přes třináct set. Stále častěji kvůli úzkostným poruchám i těžkým depresím. Podle specialistů může být důvodem mimo jiné špatná dostupnost včasné péče.

Více než dvacet ukrajinských odborníků pod vedením amerických psychologů se v Česku školí v tom, jak pomoci vojákům zpracovat válečná traumata. Následně budou ve vlasti cvičit další specialisty. Projektu se účastní lidé, kteří sami prošli bojem.

Dopad rozvodů na děti řeší povídková kniha Rozvod šestkrát jinak. Příběhy inspirované skutečnými případy napsali například Petra Soukupová nebo Ondřej Buddeus. Jejich povídky doplňuje výtvarný doprovod od sedmi umělců a také odborný komentář psychologa. K tématu vzniklo rovněž představení, uvádí ho Švandovo divadlo v Praze.

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Strach z covidu, ze ztráty blízkých nebo zaměstnání řešili specialisté v ordinacích často. S psychikou lidí zamávaly také následky bouřek nebo ničivé tornádo. Zároveň pandemie podle odborníků ukázala, že duševní zdraví je stále podceňované v prevenci i péči.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Nejsilnější tornádo v historii Česka si vyžádalo nejméně pět obětí, v nemocnici zůstávají desítky zraněných, jsou zničné desítky domovů. Materiální škody dosáhnou podle odhadů několika miliard korun. Další šrámy ale zanechá řádění živlu na psychice – lidé zažívají neuvěřitelné věci, podotkl v pořadu Události, komentáře náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós. Jak moc hluboké tyto dopady budou, se však podle dalšího hosta pořadu, psychologa Štěpána Vymětala, ukáže až později. Psychika se totiž začne ozývat, až skončí aktivní likvidace trosek a člověk už nebude mít tolik činností, uvedl.

Osobní setkání nyní nabízí jen asi třetina psychoterapeutů. Ostatní zůstávají s klienty ve spojení pouze on-line. Interním průzkumem to zjistila Česká asociace pro psychoterapii (ČAP). Vláda přitom opatření uvolnila a od poloviny dubna mohou terapeuti znovu ordinovat osobně. Některých z nich se ale netýká výjimka z vládních zákazů. Jiným vadí povinnost mít respirátor. Téměř všichni však hlásí naplněné kapacity.

Milion českých dětí nechodí do školy už více než rok. Česko má školy zavřené nejdéle z celé Evropy a je i na světové špici. Děti jsou osamělé, ztrácejí kamarády i denní návyky. Rostou jejich psychické problémy jako jsou úzkosti, deprese, sebepoškozování nebo závislosti na on-line hrách. Na vzestupu jsou i poruchy příjmu potravy. Dětské psychiatrické kliniky jsou přeplněné a soukromým psychologům vláda omezila činnost. O problému natáčeli Reportéři ČT.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Nejistý a nestabilní začátek pracovního života může mít negativní dopady na psychické zdraví v pozdějších letech. Poukázal na to výzkum španělských vědců, který publikoval časopis BMJ Open.

Podle aktuálních průzkumů se psychický stav obyvatel během minulého roku prokazatelně zhoršil. Pozorovat můžeme zejména nárůst depresivní a úzkostné symptomatiky, ale i jiných psychických potíží. Lidé také udávají zvýšenou míru prožívaného stresu a osamělosti. Ať už se se zmiňovanými obtížemi lidé setkávají ve svém životě poprvé, nebo se jedná o zhoršení či návrat těch již rozpoznaných, péče o psychické zdraví je v současné době skutečně potřebná. Jak tedy o své psychické zdraví pečovat? A kam se případně obrátit o pomoc?

Koronavirová krize dopadá i na ty nejmenší, dětem chybí spolužáci, mají strach z nákazy u sebe nebo svých blízkých a obávají se i toho, že rodiče přijdou o zaměstnání. Podle lékařů přibývá u dětí úzkostí a prohlubují se vážné psychické poruchy. Proto doporučují, aby s nimi rodiče o situaci mluvili.

Pandemie má vedle přímých dopadů na fyzické zdraví a ekonomickou situaci obyvatel také vliv na jejich duševní zdraví. Přesto se o tomto problému veřejně příliš nemluví, lidé totiž tuto oblast pořád podle zakladatelky projektu Nevypusť duši Marie Salomonové vnímají jako stigma, uvedla v pořadu Události, komentáře. Bylo by podle ní dobré, aby aspoň častěji zaznívaly linky, kam se mohou lidé obrátit v případě, kdy se necítí dobře.

Koronavirus v Česku se dále nekontrolovatelně šíří a nedaří se ho zastavit. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) vrchol epidemie v zemi přijde v listopadu. Omezení normálního života nebo v některých případech dokonce izolace jsou náporem na psychiku. „Nejdůležitější je uvědomit si, že se (lockdown) skutečně dít může a člověk musí s tou variantou počítat,“ řekl v Interview ČT24 psychiatr a terapeut Tomáš Rektor.

Nakolik může koronavirová epidemie ovlivnit společnost, svobodu a také duši a přinesla lidem i něco pozitivního? Nad tím se ve čtvrtečních Událostech, komentářích zamýšlel sociolog a právník Jiří Přibáň a také psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor.

V posledních měsících čelí naše organismy koronaviru, naše duše však čelí neméně závažné nákaze psychické – strachu z nemoci a strachu z důsledků epidemie a opatření proti ní. Na psychické a fyzické úrovni tedy paralelně probíhá dvojí proces: jednak hrozba nakažení organismu (pomáhá vitamín C podporující imunitu), potažmo na psychické úrovni strach z nemoci. Za druhé přehnaná imunitní reakce organismu vedoucí ke zhoršování příznaků (pomáhá vitamín D tlumící imunitní reakci), potažmo na psychické úrovni strach z důsledků opatření proti epidemii.

Dánský dokument „Deník mrtvé dívky“ znovu otevírá nebezpečný fenomén internetových komunit kolem sebevražd a sebepoškozování. Tvůrci sledují skupinu na síti Instagram, kde mladí lidé sdílejí své plány i činy. V rámci komunikace se ve skupině objevilo přes 100 tisíc postů s tematikou, která je v síti zakázaná. Její majitel Facebook tvrdí, že si ničeho nevšiml.