Psychika

Často pomáhají proti šikaně a působí i v rodinách žáků, jejich pole působnosti je však velmi široké. Pozici sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka zakotvuje nyní novela školského zákona. Mnozí lidé ale nevědí, co si pod touto profesí představit, ačkoliv některé školy si již bez nich svůj provoz nedovedou představit. Co je náplní jejich práce a co nejčastěji řeší? Na to odpovídá šéf Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk a také sociální pedagožka Nicola Blábolilová.

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.

Ve světě rostoucích krizí, válečných konfliktů a nepokojů nemohou nikam utéct. Jsou to právě děti, které často využívají jako malé vojáky nebo živé štíty. Stávají se oběťmi sexuálního násilí nebo terčem únosců. Podle humanitární organizace Save The Children v konfliktních a válečných zónách nyní žije více dětí než kdykoli za posledních dvacet let, rovněž je více dětských uprchlíků.

Zástupci Česka a Ukrajiny v neděli při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podepsali memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Ukrajinská strana ho uzavřela s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Projekt se zaměří na budování kapacit ve výzkumu veřejného duševního zdraví a rozvoje služeb na Ukrajině. Odborníci z NUDZ by měli mimo jiné vyškolit 45 mladých výzkumných pracovníků, kteří se budou této oblasti věnovat, informoval ústav.

Již v pátek se konají jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Pro žáky devátých tříd jde často o velmi náročné a stresující období. Právě stres a nervozita mohou výkon zásadně ovlivnit. „V těchto dnech mohou hodně odpracovat rodiče,“ míní učitel matematiky a vítěz ceny Global Teacher Prize CZ Tomáš Chrobák, který zároveň radí, jak v těchto dnech k dětem přistupovat.

Více než dvě třetiny Čechů mají nadváhu a podstatná část populace podle lékařů trpí obezitou. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje plán, který by měl zlepšit například dostupnost specializovaných ambulancí. Víc peněz chce resort nasměrovat také na prevenci. O zdravý životní styl se podle aktuálního šetření Všeobecné zdravotní pojišťovny zajímají dvě třetiny populace. Více na něj dbají ženy než muži.

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

Traumatické události, jako byl například útok na základní škole v Domažlicích, dopadají zejména na ty nejmladší. Odborníci z centra Locika, které se specializuje na to, jak s dětmi o traumatických situacích mluvit, radí: ujistit je, že jsou tu rodiče pro ně a vše popravdě vysvětlit.

Mladí dospělí ve věku od osmnácti do třiceti let žijí v prudce se měnícím světě. Tlaky spojené s digitálními médii, sociálními sítěmi i dynamickým vývojem na trhu práce mohou zvyšovat stres, úzkost a pocit izolace. Vzhledem k tomu, že u mladých dospělých se teprve dokončuje vývoj mozku, rozhodnutí a zkušenosti z tohoto období mohou mít významný vliv na jejich duševní zdraví. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se na tuto skupinu zaměřili ve výzkumu trvajícím více než deset let.

Dvě třetiny pacientů na specializovaných pracovištích pro léčbu bolesti tvoří lidé, které trápí chronické obtíže se zády. Často je trápí degenerativní onemocnění páteře nebo revmatoidní artritida. Zároveň ale přibývá i onkologických pacientů nebo lidí s bolestmi souvisejícími s psychikou, zejména u mladých.

Případů předávkování běžnými léky u dětí a dospívajících v posledních dvou letech v Česku přibylo. Otravu si nejčastěji přivodí v kombinaci s jinými návykovými látkami nebo alkoholem. Ve většině případů jde o pokus o demonstrativní sebevraždu. V jiných případech jsou mladiství ovlivněni výzvami vrstevníků na sociálních sítích. Častěji se předávkují dívky než chlapci, uvedli na čtvrteční tiskové konferenci zástupci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

Chození na sociální síť X, dříve Twitter, člověku nepřinese z hlediska psychiky nic dobrého. To je výsledek menšího výzkumu vědců z Torontské univerzity.

Přibývá mladých lidí, kteří mají invalidní důchod kvůli duševní chorobě. Jen ve věku do devatenácti let jich loni pobíralo dávku přes třináct set. Stále častěji kvůli úzkostným poruchám i těžkým depresím. Podle specialistů může být důvodem mimo jiné špatná dostupnost včasné péče.

Více než dvacet ukrajinských odborníků pod vedením amerických psychologů se v Česku školí v tom, jak pomoci vojákům zpracovat válečná traumata. Následně budou ve vlasti cvičit další specialisty. Projektu se účastní lidé, kteří sami prošli bojem.

Dopad rozvodů na děti řeší povídková kniha Rozvod šestkrát jinak. Příběhy inspirované skutečnými případy napsali například Petra Soukupová nebo Ondřej Buddeus. Jejich povídky doplňuje výtvarný doprovod od sedmi umělců a také odborný komentář psychologa. K tématu vzniklo rovněž představení, uvádí ho Švandovo divadlo v Praze.

Podle nového výzkumu badatelů z Bostonské univerzity věda potvrzuje rčení, že optimisté žijí déle. Nová studie popsala příčiny – tito lidé se během života musí vyrovnávat s menším množstvím stresujících událostí.

Strach z covidu, ze ztráty blízkých nebo zaměstnání řešili specialisté v ordinacích často. S psychikou lidí zamávaly také následky bouřek nebo ničivé tornádo. Zároveň pandemie podle odborníků ukázala, že duševní zdraví je stále podceňované v prevenci i péči.

V oblasti zasažené tornádem je od pondělí výrazně méně hasičů než v uplynulých dnech. Vedení hasičského sboru spolu s krizovým štábem o redukci rozhodlo poté, co se podařilo uklidit od sutin a odpadu většinu území poškozených obcí. Škody po tornádu má asi šestnáct set domácností, odhaduje organizace Člověk v tísni. Do postižených obcí směřuje finanční pomoc.

Nejsilnější tornádo v historii Česka si vyžádalo nejméně pět obětí, v nemocnici zůstávají desítky zraněných, jsou zničné desítky domovů. Materiální škody dosáhnou podle odhadů několika miliard korun. Další šrámy ale zanechá řádění živlu na psychice – lidé zažívají neuvěřitelné věci, podotkl v pořadu Události, komentáře náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós. Jak moc hluboké tyto dopady budou, se však podle dalšího hosta pořadu, psychologa Štěpána Vymětala, ukáže až později. Psychika se totiž začne ozývat, až skončí aktivní likvidace trosek a člověk už nebude mít tolik činností, uvedl.

Osobní setkání nyní nabízí jen asi třetina psychoterapeutů. Ostatní zůstávají s klienty ve spojení pouze on-line. Interním průzkumem to zjistila Česká asociace pro psychoterapii (ČAP). Vláda přitom opatření uvolnila a od poloviny dubna mohou terapeuti znovu ordinovat osobně. Některých z nich se ale netýká výjimka z vládních zákazů. Jiným vadí povinnost mít respirátor. Téměř všichni však hlásí naplněné kapacity.

Milion českých dětí nechodí do školy už více než rok. Česko má školy zavřené nejdéle z celé Evropy a je i na světové špici. Děti jsou osamělé, ztrácejí kamarády i denní návyky. Rostou jejich psychické problémy jako jsou úzkosti, deprese, sebepoškozování nebo závislosti na on-line hrách. Na vzestupu jsou i poruchy příjmu potravy. Dětské psychiatrické kliniky jsou přeplněné a soukromým psychologům vláda omezila činnost. O problému natáčeli Reportéři ČT.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Nejistý a nestabilní začátek pracovního života může mít negativní dopady na psychické zdraví v pozdějších letech. Poukázal na to výzkum španělských vědců, který publikoval časopis BMJ Open.