Více než dvě třetiny Čechů mají nadváhu a podstatná část populace podle lékařů trpí obezitou. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje plán, který by měl zlepšit například dostupnost specializovaných ambulancí. Víc peněz chce resort nasměrovat také na prevenci. O zdravý životní styl se podle aktuálního šetření Všeobecné zdravotní pojišťovny zajímají dvě třetiny populace. Více na něj dbají ženy než muži.
Obezita vede k dalším problémům, ministerstvo tlačí na prevenci
9 minut
Události: Obézních lidí přibývá
Trénovat svoji zdatnost chodí Aneta Pešková na Blaník pravidelně. Poprvé tam vyšla před rokem, když se rozhodla začít hubnout. „Já jsem hledala nějaký přátelský kopeček, na který bych mohla vystoupit. Blaník se ukázal trochu jako výzva,“ řekla.
Když začínala s chozením, vážila zhruba sto čtyřicet kilogramů a 638 metrů nad mořem zdolala za necelou hodinu. Teď je o dvacet minut rychlejší a o pětadvacet kilo lehčí. Svoji cestu sdílí na sociálních sítích. Motivuje tím ostatní i sebe.
Jídelníček a psychika
Důležitá je také práce s psychikou. Anetě pomohl změnit její vztah k jídlu terapeut. Stravování řešila od dětství, když jí blízcí začali říkat, že by si na váhu měla dávat pozor. „Tam začalo takové první schovávání si jídla. Když jsem byla sama, přejídala jsem se do zásoby a za kapesné jsem si koupila vždycky čokoládu,“ popsala.
Emoce i stres se pak naučila takzvaně zajídat. Právě tento návyk je podle lékařů jednou z nejčastějších příčin obezity. Lidé ale dispozice k této nemoci mohou taky zdědit. „Vliv genetiky je čtyřicet až sedmdesát procent, takže poměrně výrazný. A pak k tomu samozřejmě přispívají faktory prostředí. Když více přijímáme a méně vydáváme, tak to samozřejmě vede k vzestupu hmotnosti,“ shrnula vedoucí Diabetologického centra FN Královské Vinohrady Ludmila Brunerová.
Ke snížení váhy je tak potřeba takzvaný kalorický deficit. Lékaři ho mohou podpořit léky nebo operací. Změna životního stylu je ale nutná vždy.
8 minut
Rozhovor s obezitologem Petrem Suchardou
Co se jídelníčku týče, doporučují odborníci spíše udržitelný než striktní. Občas si dopřát něco nezdravého je v pořádku. „Doporučil bych spíš menší pomalejší změny, ne úplně zásadní, protože přísnou dietu prakticky nikdo z nás nedokáže držet dlouhodobě,“ řekl hlavní řešitel národního programu prevence a léčby obezity, přednosta centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.
Obezita vede k dalším problémům
V Česku je obézní více než pětina mužů a osmnáct procent žen. Obezita je nejrozšířenější civilizační chorobou. Nese s sebou řadu zdravotních komplikací a může stát na počátku zhruba třicítky nemocí. Zvyšuje například riziko vysokého tlaku a onemocnění srdce a cév, jako je třeba infarkt.
Lidé trpící obezitou také zpravidla hůř spí a můžou častěji trpět depresemi. Znamená také enormní zátěž pro klouby a celý pohybový aparát. „Asi nejdůležitější je, že se nám snižuje přirozený pohyb. Čím dál méně se pohybujeme. Obávám se, že to ještě zhoršila pandemie covidu, kdy jsme si zvykli se pohybovat ještě méně a ještě dostupnější se stalo jídlo, kvůli kterému ani nemusíme opustit svůj byt, přivezou nám ho až domů,“ říká Martin Haluzík.
Pravidelný sport je u Čechů spíš výjimka. Podle údajů Českého statistického úřadu si příležitostně zasportuje osmnáct procent mužů a patnáct procent žen. Naopak vůbec nesportuje třetina lidí. Podle odborníků přitom často stačí jen zařadit víc pohybu během dne, například chodit do práce pěšky nebo alespoň vystoupit z MHD o zastávku dřív. V práci by si člověk měl dělat pravidelné přestávky, aby se mohl protáhnout a projít. Nebo místo výtahu chodit po schodech.
Dětská obezita
Svým životním stylem navíc rodiče ovlivňují své děti a kromě genů jim předávají správné i nesprávné návyky. A dětí s nadváhou přibývá. Státní zdravotní ústav uvádí, že mezi dětmi ve věku třináct až sedmnáct let má nadváhu každé čtvrté. Před třiceti lety to přitom bylo jen každé desáté.
Mimo normu je teď v průměru každé třetí dítě. „Dítě z obezity nevyroste, dítě si tu obezitu ponese do dospělého života, bude dříve sbírat nádorová a kardiovaskulární rizika,“ varuje zástupce přednosty pro výzkum Interní kliniky FN Královské Vinohrady Jan Gojda.
Šest z deseti dotázaných v průzkumu VZP využívá moderní technologie, které pomáhají s hlídáním kondice. Pro většinu uživatelů jsou ale údaje pouze orientační. Chytré fitness náramky s aplikací jsou pilířem preventivního programu obezity dětí, který nachystalo Národní screeningové centrum. Určené jsou dětem s nadváhou od šesti do jedenácti let. Tři desítky pediatrů už sady rozdaly prvním zájemcům. Dalších padesát ordinací na ně čeká.
Proto je podle něj potřeba přistupovat k nárůstu dětské obezity komplexněji. „Ti, kdo jsou motivovaní i bez aplikace, tak pravděpodobně aplikaci budou používat a budou z ní profitovat, ale lidé, kteří vůbec nejsou motivovaní, ani tu aplikaci neadoptují. Je určitě dobrým výkopem, ale společenský dopad, mám obavu, že je někde trochu jinde,“ poznamenal.
„Já si myslím, že to je jistě dobrý nástroj, že se to snaží uzpůsobit tomu, jaký je v současné době trend. Mobilní telefon má dneska každý a většina z té dětské populace s ním umí pracovat a má ho téměř neustále v ruce,“ uvedl praktický lékař pro děti Jan David.
