Genetika

Rýže nesnáší vysoké noční teploty a příliš slunce přes den. Právě to ale do Asie přináší změny klimatu. Podle nové čínské studie se už vlivem oteplování kvalita této plodiny zhoršuje a další zhoršení se očekává i v dalších letech.

Navzdory řadě povstání a konfliktů zůstává lidský genom Číňanů žijících v oblasti Velké čínské nížiny, která je označována za kolébku čínské civilizace, tři tisíce let neměnný. Uvedl to list South China Morning Post (SCMP) s odkazem na studii, kterou vedli vědci ze dvou čínských univerzit. Z výzkumu vyplývá, že ani kočovné kmeny, ani vnitřní migrace z jižní Číny nezanechaly na této populaci téměř žádný vliv.

Před čtvrtstoletím se podařilo stopadesátičlennému týmu vědců popsat poprvé chromozom. Pomohlo to při léčbě desítek nemocí, ale pravý potenciál se teprve rozvíjí.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Vědci přišli se svérázným způsobem, jak bojovat proti nemocem šířeným komáry tropickými, jako jsou horečka dengue, virus zika nebo žlutá zimnice. Upravili totiž sluch samců tohoto druhu hmyzu tak, že komáři přestali slyšet samičky a nebyli proto schopni se s nimi spářit.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Společnost Colossal Biosciences, která je známá tím, že hodlá geneticky upravovat náhražky několika ikonických vyhynulých druhů, v polovině října oznámila, že učinila zásadní pokrok ve snaze vrátit na svět vyhynulého vakovlka tasmánského známého také jako tasmánský vlk nebo tygr.

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Byla to největší bitva svého věku. Na březích řeky Tollense v severním Německu se před 3300 lety proti sobě postavily tisíce mužů a žen. Střetly se zřejmě v bitvě o brod přes tuto řeku – ale o co v tomto konfliktu šlo, proč vznikl a kdo v něm pokládal životy, se neví. Rozsah sváru ale přiměl archeology k přezdívce „nultá světová válka“.

Za vybíravost v jídle u dětí a dospívajících může až ze 74 procent genetika, nikoliv výchova. Velký vliv má také prostředí a v pozdějším věku i vrstevníci.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Vědci umožnili umělé inteligenci přímý vstup do nervové soustavy milimetrových červů a nechali ji navádět tvory k chutnému cíli. Ukázali tak zajímavou spolupráci živého mozku a AI.

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.

Nová genetická analýza mezinárodního týmu vědců pomohla rozbít dvě stě let starý mýtus o Kašparu Hauserovi, jehož příběh se stal jednou z nejzáhadnějších kapitol německé historie. Podle studie, která vyšla v časopise iScience, Hauser nebyl princem, jak se tradovalo, jeho přesný původ ale badatelé určit stále nedokázali.

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.

Neolitická kultura v Evropě, která vytvářela pozoruhodné megastruktury, jako je například Stonehenge, zažila zhruba před 5400 lety období dramatického úpadku. Vědci teď přinesli důkazy, že příčinou této společenské, kulturní a civilizační krize byl mor.

Vědci ve Španělsku objevili pozůstatky neandertálského dítěte, které mělo znaky spojené s Downovým syndromem. Existuje více nálezů pravěkých dětí s tímto postižením, všechny ale zemřely krátce po narození. Toto ale přežilo výrazně déle, což podle studie naznačuje dlouhodobou péči rodičů a kmene.

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.

Archeologové odhalili praktiky rituálního obětování dětí u Mayů – ukázalo se, že se týkaly výhradně mužů. Mezinárodní výzkum přinesl také řadu dalších poznatků o této dávno zaniklé kultuře, včetně toho, jak mizely její pozůstatky po příchodu evropských kolonizátorů.

Malá, zdánlivě nenápadná kapradina. Od těch rostoucích u nás se na pohled příliš neliší, snad má jen výraznější barvu a je menší, měří jen asi deset centimetrů. Rostlina, která roste jen na odlehlém tichomořském ostrově, je ale výjimečná: má zatím největší poznaný genom ze všech organismů na Zemi.

Vědci znovu využili genetické nůžky CRISPR, tentokrát na vyléčení dědičné slepoty. Otestovali, jak by tento nástroj mohl pomoci lidem, kteří se narodili beze zraku, v menší klinické studii. Zúčastnilo se jí čtrnáct lidí a u jedenácti z nich došlo k měřitelnému zlepšení. Vědci popsali úspěch na začátku května v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley s pomocí umělé inteligence dokázali vytvořit vylepšení genetických nůžek CRISPR-Cas9. Toto vylepšení uvolnili i pro širokou vědeckou veřejnost. Editování genů by mělo být ještě jednodušší než v minulosti.

Avaři byli obávaní nájezdníci z doby raného středověku. Ovládali významnou část Evropy včetně území dnešního Česka – a na troskách jejich chanátu vyrostla Velkomoravská říše. Přesto se o jejich kultuře ví pramálo. Teď to změnila česká vědkyně Zuzana Hofmanová.

CRISPR je genetická metoda, která může přetvořit lidstvo. A to bez nadsázky, protože změny, které způsobí u jednoho člověka, se zapisují přímo do genů a přenesou se i na další generace. Klíčovou roli v jejím vývoji sehrál Martin Jínek, který byl hostem Hyde Parku Civilizace.