Genetika

Polští vědci prozkoumali vliv různých faktorů na vznik obezity. Zjistili, že významnou roli má i manželství, ale pouze pro jedno pohlaví.

Více než dvě třetiny Čechů mají nadváhu a podstatná část populace podle lékařů trpí obezitou. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje plán, který by měl zlepšit například dostupnost specializovaných ambulancí. Víc peněz chce resort nasměrovat také na prevenci. O zdravý životní styl se podle aktuálního šetření Všeobecné zdravotní pojišťovny zajímají dvě třetiny populace. Více na něj dbají ženy než muži.

Na konci února zveřejnili vědci zatím největší model umělé inteligence (AI) zaměřený na biologii. Podle odborného časopisu Nature je model Evo 2 vyvinutý na Stanfordově univerzitě přelomový: dokáže totiž od základu napsat celé genetické kódy chromozomů i menších genomů. A to není zdaleka všechno: objasnit by mohl například příčiny výskytu rakoviny.

Vědci zjistili, že geny v mitochondriích mohou hrát důležitou roli při rozvoji vysoké hladiny cukru v krvi, obezity nebo snížené citlivosti organismu na inzulin. Tyto příznaky spadají pod takzvaný metabolický syndrom, který zvyšuje riziko rozvoje cukrovky druhého typu. Objev by do budoucna mohl přispět k lepším možnostem prevence a léčby tohoto onemocnění.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.

Děti s Angelmanovým syndromem mají nyní naději. Čeští vědci můžou díky veřejné sbírce pokračovat ve vývoji léku na toto vzácné genetické onemocnění, které způsobuje vážnou mentální retardaci. Lidé už přispěli přes dvacet milionů korun.

Poté, co moderní lidé poprvé opustili Afriku, narazili na neandertálce. A téměř okamžitě se s nimi začali křížit. To vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 procenta neandertálské DNA. Více detailů prozradil mezinárodní výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci: analyzoval kostru z návrší pod Zlatým koněm ve středních Čechách.

Rýže nesnáší vysoké noční teploty a příliš slunce přes den. Právě to ale do Asie přináší změny klimatu. Podle nové čínské studie se už vlivem oteplování kvalita této plodiny zhoršuje a další zhoršení se očekává i v dalších letech.

Navzdory řadě povstání a konfliktů zůstává lidský genom Číňanů žijících v oblasti Velké čínské nížiny, která je označována za kolébku čínské civilizace, tři tisíce let neměnný. Uvedl to list South China Morning Post (SCMP) s odkazem na studii, kterou vedli vědci ze dvou čínských univerzit. Z výzkumu vyplývá, že ani kočovné kmeny, ani vnitřní migrace z jižní Číny nezanechaly na této populaci téměř žádný vliv.

Před čtvrtstoletím se podařilo stopadesátičlennému týmu vědců popsat poprvé chromozom. Pomohlo to při léčbě desítek nemocí, ale pravý potenciál se teprve rozvíjí.

Počet diabetiků v Česku strmě roste. Cukrovku už má skoro každý desátý člověk. Další statisíce o tom, že jsou nemocní, neví, nebo trpí prediabetem. Cukrovka má dva typy – první je autoimunitní onemocnění, podmíněné geneticky. Druhý souvisí se životním stylem, tedy se špatným stravováním a obezitou.

Vědci přišli se svérázným způsobem, jak bojovat proti nemocem šířeným komáry tropickými, jako jsou horečka dengue, virus zika nebo žlutá zimnice. Upravili totiž sluch samců tohoto druhu hmyzu tak, že komáři přestali slyšet samičky a nebyli proto schopni se s nimi spářit.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že antibiotikum rifaximin běžně předepisované pacientům s onemocněním jater vedlo k celosvětovému výskytu téměř neléčitelné formy superbakterie. Označuje se jako vankomycin-rezistentní enterokok (VRE) a často způsobuje závažné infekce u hospitalizovaných pacientů.

Společnost Colossal Biosciences, která je známá tím, že hodlá geneticky upravovat náhražky několika ikonických vyhynulých druhů, v polovině října oznámila, že učinila zásadní pokrok ve snaze vrátit na svět vyhynulého vakovlka tasmánského známého také jako tasmánský vlk nebo tygr.

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Byla to největší bitva svého věku. Na březích řeky Tollense v severním Německu se před 3300 lety proti sobě postavily tisíce mužů a žen. Střetly se zřejmě v bitvě o brod přes tuto řeku – ale o co v tomto konfliktu šlo, proč vznikl a kdo v něm pokládal životy, se neví. Rozsah sváru ale přiměl archeology k přezdívce „nultá světová válka“.

Za vybíravost v jídle u dětí a dospívajících může až ze 74 procent genetika, nikoliv výchova. Velký vliv má také prostředí a v pozdějším věku i vrstevníci.

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.

Vědci umožnili umělé inteligenci přímý vstup do nervové soustavy milimetrových červů a nechali ji navádět tvory k chutnému cíli. Ukázali tak zajímavou spolupráci živého mozku a AI.

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.

Nová genetická analýza mezinárodního týmu vědců pomohla rozbít dvě stě let starý mýtus o Kašparu Hauserovi, jehož příběh se stal jednou z nejzáhadnějších kapitol německé historie. Podle studie, která vyšla v časopise iScience, Hauser nebyl princem, jak se tradovalo, jeho přesný původ ale badatelé určit stále nedokázali.

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.