TÉMA

Genetika

V nulté světové válce bojovali i lidé z Moravy. Vyzbrojeni nejmodernější technologií

Byla to největší bitva svého věku. Na březích řeky Tollense v severním Německu se před 3300 lety proti sobě postavily tisíce mužů a žen. Střetly se zřejmě v bitvě o brod přes tuto řeku – ale o co v tomto konfliktu šlo, proč vznikl a kdo v něm pokládal životy, se neví. Rozsah sváru ale přiměl archeology k přezdívce „nultá světová válka“.
24. 9. 2024|

Za dětskou vybíravost v jídle mohou jejich geny, ukazuje studie

Za vybíravost v jídle u dětí a dospívajících může až ze 74 procent genetika, nikoliv výchova. Velký vliv má také prostředí a v pozdějším věku i vrstevníci.
23. 9. 2024|

Molekulární šlechtění i méně plýtvání. Čeští vědci hledají recept, jak nasytit svět

Úspěchy, mezi které patří nové biotechnologie, využití netradičních plodin i systém výstrah reagujících na změnu klimatu, si připisují vědci z devíti pracovišť Akademie věd ČR (AV ČR), kteří se snaží přispět k zajištění dostatku potravin pro lidstvo. Pět let úspěšně spolupracovali ve výzkumném programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Výsledky, kterých dosáhli, představili na stejnojmenné konferenci v pondělí.
16. 9. 2024|

Vědci naučili AI ovládat živé, geneticky upravené červy

Vědci umožnili umělé inteligenci přímý vstup do nervové soustavy milimetrových červů a nechali ji navádět tvory k chutnému cíli. Ukázali tak zajímavou spolupráci živého mozku a AI.
5. 9. 2024|

Houba mění mouchy v zombie. Vědci popsali, jaké genetické triky k tomu používá

Hmyzomorka muší je houba, která – jak už naznačuje její jméno – napadá mouchy. Nejprve je nakazí, pak ovládne jejich nervový systém a změní je v „zombie“, tedy řídí jejich chování. A nakonec donutí zdravé mouchy k nekrofilnímu páření se s mrtvým exemplářem. Vědci z Kodaňské univerzity v novém výzkumu představili genetické triky této houby.
4. 9. 2024|

Vědci vyvrátili dvě stě let starý mýtus. Záhadný Kašpar Hauser nebyl princ

Nová genetická analýza mezinárodního týmu vědců pomohla rozbít dvě stě let starý mýtus o Kašparu Hauserovi, jehož příběh se stal jednou z nejzáhadnějších kapitol německé historie. Podle studie, která vyšla v časopise iScience, Hauser nebyl princem, jak se tradovalo, jeho přesný původ ale badatelé určit stále nedokázali.
2. 8. 2024|
Doporučujeme

Proč je na světě tolik různorodých ptačích druhů? Vděčí za to asteroidu

V současné době na Zemi žije asi jedenáct tisíc ptačích druhů. Jsou přitom neuvěřitelně rozmanité barvami, tvarem těla i způsobem života. Podle nového výzkumu změny, které odstartovaly tuto pestrost, proběhly hned po dopadu asteroidu, jenž zničil dinosaury.
1. 8. 2024|

Stavitele Stonehenge mohl vyhubit mor, naznačuje DNA mrtvých

Neolitická kultura v Evropě, která vytvářela pozoruhodné megastruktury, jako je například Stonehenge, zažila zhruba před 5400 lety období dramatického úpadku. Vědci teď přinesli důkazy, že příčinou této společenské, kulturní a civilizační krize byl mor.
19. 7. 2024|

Neandertálci se starali o dítě s Downovým syndromem. Naznačuje to empatii a lásku

Vědci ve Španělsku objevili pozůstatky neandertálského dítěte, které mělo znaky spojené s Downovým syndromem. Existuje více nálezů pravěkých dětí s tímto postižením, všechny ale zemřely krátce po narození. Toto ale přežilo výrazně déle, což podle studie naznačuje dlouhodobou péči rodičů a kmene.
9. 7. 2024|

Vědci vytvořili nejpřesnější genetickou mapu koně Převalského. Může pomoci k záchraně druhu

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.
17. 6. 2024|

Mayové nejraději obětovali bohům chlapce. Včetně dvojčat, odhalila analýza

Archeologové odhalili praktiky rituálního obětování dětí u Mayů – ukázalo se, že se týkaly výhradně mužů. Mezinárodní výzkum přinesl také řadu dalších poznatků o této dávno zaniklé kultuře, včetně toho, jak mizely její pozůstatky po příchodu evropských kolonizátorů.
13. 6. 2024|

Genetický obr měří jen deset centimetrů, jeho DNA má ale přes sto metrů

Malá, zdánlivě nenápadná kapradina. Od těch rostoucích u nás se na pohled příliš neliší, snad má jen výraznější barvu a je menší, měří jen asi deset centimetrů. Rostlina, která roste jen na odlehlém tichomořském ostrově, je ale výjimečná: má zatím největší poznaný genom ze všech organismů na Zemi.
3. 6. 2024|

Genetické nůžky CRISPR částečně vrátily zrak pacientům s dědičnou slepotou

Vědci znovu využili genetické nůžky CRISPR, tentokrát na vyléčení dědičné slepoty. Otestovali, jak by tento nástroj mohl pomoci lidem, kteří se narodili beze zraku, v menší klinické studii. Zúčastnilo se jí čtrnáct lidí a u jedenácti z nich došlo k měřitelnému zlepšení. Vědci popsali úspěch na začátku května v odborném časopise The New England Journal of Medicine.
7. 5. 2024|

Umělá inteligence vylepšuje CRISPR. Úprava genů bude snazší

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley s pomocí umělé inteligence dokázali vytvořit vylepšení genetických nůžek CRISPR-Cas9. Toto vylepšení uvolnili i pro širokou vědeckou veřejnost. Editování genů by mělo být ještě jednodušší než v minulosti.
3. 5. 2024|
Doporučujeme

Česká vědkyně odhalila genetické záhady Avarů. Klíčovou roli u nich hrály ženy

Avaři byli obávaní nájezdníci z doby raného středověku. Ovládali významnou část Evropy včetně území dnešního Česka – a na troskách jejich chanátu vyrostla Velkomoravská říše. Přesto se o jejich kultuře ví pramálo. Teď to změnila česká vědkyně Zuzana Hofmanová.
24. 4. 2024Aktualizováno27. 4. 2024, 13:29|

Martin Jínek vymyslel, jak ochočit CRISPR. Nobelovu cenu měl na dosah

CRISPR je genetická metoda, která může přetvořit lidstvo. A to bez nadsázky, protože změny, které způsobí u jednoho člověka, se zapisují přímo do genů a přenesou se i na další generace. Klíčovou roli v jejím vývoji sehrál Martin Jínek, který byl hostem Hyde Parku Civilizace.
13. 4. 2024|

Chlapec s ojedinělou genetickou vadou se v šesti měsících přestal vyvíjet. Léčba zatím neexistuje

Sedmiletý Daniel trpí deficitem genomu v oblasti patnáctého chromozomu, je to ojedinělá diagnóza, kterou lékaři zatím odhalili u osmi lidí na celém světě. Půl roku po narození se přestal vyvíjet, dnes je díky rehabilitaci v léčebném ústavu karvinských lázní Darkov na úrovni ročního dítěte. Léčba zatím neexistuje.
9. 4. 2024|

Portugalští vědci náhodou vytvořili šestinohé myši bez pohlavních orgánů

Tým portugalských bioinženýrů přišel na způsob, jak pomocí genetického inženýrství přidat myším další končetiny anebo je zbavit pohlavních orgánů. Tento výzkum by v budoucnu mohl pomoci nejen v hlubším pochopení genetických zákonitostí. Jednou by se daly poznatky využít i v lidské medicíně, například při léčení genetických poruch.
6. 4. 2024|

Che Ťien-kchuej je zpět. Čínský vědec, který nelegálně geneticky upravil děti, už zase mění embrya

Přesto, že jeho výzkum byl neetický a porušil všechna psaná i nepsaná pravidla, vrátil se kontroverzní vědec zpět k tomu, co dělal v minulosti. Pokračuje v genetické úpravě lidských embryí, tentokrát už ale údajně eticky.
2. 4. 2024|

Smrt mohl přinést i polibek. Vědci popsali, jaké nemoci mučily naše předky

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.
27. 3. 2024|

Labradoři jsou nejobéznější plemeno psa. Vědci teď vysvětlili proč

Genetická mutace způsobuje, že někteří labradorští a hladkosrstí retrívři jsou neustále hladoví. A to přesto, že reálně třeba spalují méně kalorií. Popsali to vědci v odborném časopise Science Advances. Tento dvojitý problém následně vede u psů k nadváze, tvrdí ve studii.
11. 3. 2024|

Čínští vědci vysvětlili záhadu hnědých pand

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.
10. 3. 2024|

Brněnští vědci našli zákonitosti ve velikosti genomu rostlin. Nejsou tak jednoduché, jak to vypadalo

Brněnští botanici s britskými kolegy objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý jev. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která ovlivňuje růst rostlin i jejich výskyt, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal, že takto jednoduše to platí jen na jižní polokouli. Čerpali z existujících databází, prováděli i nová měření. Studie, o které informovala Masarykova univerzita, nakonec zahrnula přes šestnáct tisíc druhů kvetoucích rostlin.
8. 3. 2024|

Genetické nůžky mohou ochránit prasata před nemocí modrých oušek. CRISPR jim dá celoživotní imunitu

Takzvaná nemoc modrých oušek poškozuje už desítky let chovatele prasat a ani v dnešní době se stále nedá dobře léčit. Vědci ale teď našli řešení, které spočívá v úpravě genomu vepřů.
3. 3. 2024|