Genetika strana 4 z 5

V podzemních jeskyních s řekami a jezery žijí tvorové, kteří nikdy nespatřili světlo. V průběhu generací se dokonale přizpůsobili svému izolovanému prostředí. Pro vědce jsou skvělým zdrojem informací o evoluci – jejich bledá kůže a slepé oči totiž mohou skrývat tajemství genetické adaptace, které by mohly objasnit dlouhověkost, přežití hladovění nebo oční nemoci u lidí.

Vědci, kteří zkoumají lidské ostatky z Pompejí, poprvé dokázali přečíst kompletní genom dvojice, která tam zůstala pohřbena poté, co římské město pohltil sopečný popel.

Pár jednovaječných dvojčat, která vyrůstala v různých zemích s velmi odlišnými kulturami, ukázal nečekaně velké rozdíly v inteligenčním kvocientu. Osobnostní rysy dvojčat naopak zůstaly prakticky stejné, odlišnému prostředí navzdory.

Známé stereotypy přisuzují různým psím plemenům typické vlastnosti: rotvajleři a pitbulové jsou údajně agresivní, zatímco labradoři a zlatí retrívři mimořádně přátelští. Jenže velká genetická studie, která vyšla na konci dubna v odborném časopise Science ukazuje, že tyto rozšířené domněnky jsou z velké části neopodstatněné.

Mezinárodní tým s českou účastí objevil v molekule DNA uvnitř nádorových buněk místa a procesy, které mohou pomoci s účinky protinádorových léků.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

V Brazílli se začaly ve volné přírodě šířit geneticky upravené ryby. Před mnoha lety jim vědci upravili DNA, aby ve tmě svítily, teď pronikají do řek a potoků – a konkurence se nebojí.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Láska k přírodě se do značné míry dědí, nezávisí pouze na výchově. Tvrdí to rozsáhlá studie, která tuto hypotézu otestovala na tisícovce dvojčat. Vyšla 3. února v časopise PLOS Biology.

V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.

Lidé intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv už v době bronzové. Vyplývá to ze studie, na které spolupracovali i vědci z Česka. Analýza DNA téměř osmi set pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací. Studii vydal odborný časopis Nature.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali různé způsoby uvolňování genetické informace z virového genomu. Při výzkumu spojili znalosti z oboru virologie, pozorování z elektronového mikroskopu a počítačovou simulaci. Výsledky uveřejnil odborný časopis Americké chemické společnosti ACS Nano.

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti druhem jedním. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může takzvaný „supergen“. Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

Kompletní základy skleníku, ve kterém kdysi augustinián a zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel prováděl své experimenty s křížením rostlin, odhalili v uplynulých třech týdnech v parčíku kláštera na Starém Brně archeologové ze společnosti Archaia. Dle vedoucí výzkumu Lenky Sedláčkové byl interiér skleníku pod povrchem překvapivě nepoškozený.

V odborném časopise Nature Genetics vyšla studie, která poprvé popsala, jaký gen je zodpovědný za horší průběh covidu a také za vyšší pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc. Gen se častěji objevuje u východoasijských populací.

Díky vzorku vlasů legendárního náčelníka Siouxů Sedícího býka se podařilo potvrdit, že v Jižní Dakotě skutečně žije jeho pravnuk. Vědci k tomu použili novou metodu zkoumání příbuzenských linií pomocí fragmentů DNA od dávno zemřelých osob, napsala agentura Reuters.

Mohutné kly jsou pro slony obvykle výhodou. Umožňují jim dostat se k vodě, strhávat větve nebo kůru ze stromů, aby se dostali k potravě, ale také se hodí jako zbraň při bojích o samice. Jenže v době, kdy je hlavním nepřítelem slona lidský pytlák, se tyto přerostlé zuby stávají slonům přítěží, ukazuje nový výzkum.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Augustiniánský řád souhlasil s exhumací ostatků Gregora Johanna Mendela a vědci v Brně teď budou zkoumat jeho DNA. Od narození zakladatele genetiky uplyne příští rok v červenci 200 let.

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách.

Psi se v současné době vyskytují v nejrůznějších velikostech i tvarech, ale liší se od sebe i podle zbarvení. Právě to tvoří jeden z nejtypičtějších znaků, podle nichž se poznají různá plemena. Nově zveřejněná studie popsala různé skupiny těchto vzorů a pokusila se ukázat, jaká je jejich souvislost s evolucí psů.

Vědcům se podařilo identifikovat téměř tři sta genů, které ovlivňují délku reprodukce u žen. U myší dokonce dokázali dobu plodnosti významně prodloužit úspěšnou manipulací s vybranými geny z této skupiny. Jejich výsledky přinášejí nejen nové potenciální cíle léčby neplodnosti u lidí, ale i zlepšení předpovědi nástupu brzké menopauzy u žen. Do rozsáhlého výzkumu se zapojilo na 180 institucí z celého světa včetně českých vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.

Vědcům se podařilo vylepšit rýži a brambory vložením lidského genu. Ten rostlinám pomáhá v tom, aby nepřestávaly růst, díky čemuž mají výrazně vyšší výnosy. Experti očekávají, že jejich technologie bude využitelná pro široké spektrum plodin.