Geneticky upravené bakterie fungují jako beranidlo na odolnost proti antibiotikům

Geneticky modifikované bakterie by mohly být použity k léčbě obtížně léčitelných nemocí. Vyplývá to z výzkumu zaměřeného na boj proti hrozbě rezistence vůči antibiotikům, který ukázal, že upravené bakterie je u myší možné zacílit na infekce odolné vůči těmto lékům, a způsobit tak, aby na ně zase byly citlivé.

Tato metoda funguje jako „beranidlo, které obléhá bakterie odolné vůči antibiotikům“, uvedla autorka výzkumu Maria Lluchová. „Léčba prorazí díry v jejich buněčných stěnách, čímž vytvoří klíčové vstupní body pro antibiotika, která proniknou do infekce a zlikvidují ji u zdroje. Věříme, že se jedná o novou slibnou strategii, která by mohla řešit hlavní příčinu úmrtnosti v nemocnicích,“ dodala vědkyně.

Léčba založená na bakteriích zdvojnásobila šanci myší na přežití, vyplynulo z výzkumu provedeného Centrem pro genomickou regulaci v Barceloně. Podání jedné vysoké dávky speciálně upravených bakterií nevyvolalo žádné známky toxicity v plicích. Imunitní systém se jich po ukončení léčby zbavil do čtyř dnů.

Největší zdravotní hrozba pro lidstvo

Infekce odolné vůči antimikrobiálním látkám představují rostoucí hrozbu. Podle údajů zveřejněných tento měsíc jsou přímou příčinou nejméně 1,27 milionu úmrtí ročně, uvedl britský list. Nejnovější studie navazuje na loňský klinický průlom v oblasti využití modifikovaných virů, známých jako fágy, k útoku na bakteriální infekce.

Nynější léčba se zaměřovala na bakterii Pseudomonas aeruginosa, která může vést k obtížně léčitelným infekcím, protože vytváří takzvané biofilmy. Ty se mohou přichytit na povrchy v těle a vytvořit neproniknutelné struktury, které uniknou působení antibiotik.  

Biofilmy mohou růst také na povrchu endotracheálních trubic, které používají kriticky nemocní pacienti, kteří k dýchání potřebují mechanické ventilátory. To může způsobit ventilátorovou pneumonii, která postihuje až jednoho ze čtyř pacientů, kteří vyžadují intubaci, a přibližně polovinu pacientů intubovaných z důvodu těžkého průběhu nemoci covid-19. Na onemocnění umírá až jeden z osmi pacientů.

A právě toxické „beranidlo“ je schopné těmito jinak neprorazitelnými hradbami bez problémů proniknout.

Jak otrávit bakterii

Vědci použili geneticky upravenou verzi bakterie Mycoplasma pneumoniae, odstranili její schopnost způsobovat mírné respirační onemocnění a znovu ji použili k produkci toxinů určených k zabíjení nebo zastavení růstu bakterie Pseudomonas aeruginosa.

Mycoplasma pneumoniae
Zdroj: CDC

Tým plánuje provést další výzkum, než přejde ke klinickým testům. V budoucnu si představuje, že léčba bude podávána pomocí rozprašovače, který umožní pacientovi vdechovat bakterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...