Geneticky upravené bakterie fungují jako beranidlo na odolnost proti antibiotikům

Geneticky modifikované bakterie by mohly být použity k léčbě obtížně léčitelných nemocí. Vyplývá to z výzkumu zaměřeného na boj proti hrozbě rezistence vůči antibiotikům, který ukázal, že upravené bakterie je u myší možné zacílit na infekce odolné vůči těmto lékům, a způsobit tak, aby na ně zase byly citlivé.

Tato metoda funguje jako „beranidlo, které obléhá bakterie odolné vůči antibiotikům“, uvedla autorka výzkumu Maria Lluchová. „Léčba prorazí díry v jejich buněčných stěnách, čímž vytvoří klíčové vstupní body pro antibiotika, která proniknou do infekce a zlikvidují ji u zdroje. Věříme, že se jedná o novou slibnou strategii, která by mohla řešit hlavní příčinu úmrtnosti v nemocnicích,“ dodala vědkyně.

Léčba založená na bakteriích zdvojnásobila šanci myší na přežití, vyplynulo z výzkumu provedeného Centrem pro genomickou regulaci v Barceloně. Podání jedné vysoké dávky speciálně upravených bakterií nevyvolalo žádné známky toxicity v plicích. Imunitní systém se jich po ukončení léčby zbavil do čtyř dnů.

Největší zdravotní hrozba pro lidstvo

Infekce odolné vůči antimikrobiálním látkám představují rostoucí hrozbu. Podle údajů zveřejněných tento měsíc jsou přímou příčinou nejméně 1,27 milionu úmrtí ročně, uvedl britský list. Nejnovější studie navazuje na loňský klinický průlom v oblasti využití modifikovaných virů, známých jako fágy, k útoku na bakteriální infekce.

Nynější léčba se zaměřovala na bakterii Pseudomonas aeruginosa, která může vést k obtížně léčitelným infekcím, protože vytváří takzvané biofilmy. Ty se mohou přichytit na povrchy v těle a vytvořit neproniknutelné struktury, které uniknou působení antibiotik.  

Biofilmy mohou růst také na povrchu endotracheálních trubic, které používají kriticky nemocní pacienti, kteří k dýchání potřebují mechanické ventilátory. To může způsobit ventilátorovou pneumonii, která postihuje až jednoho ze čtyř pacientů, kteří vyžadují intubaci, a přibližně polovinu pacientů intubovaných z důvodu těžkého průběhu nemoci covid-19. Na onemocnění umírá až jeden z osmi pacientů.

A právě toxické „beranidlo“ je schopné těmito jinak neprorazitelnými hradbami bez problémů proniknout.

Jak otrávit bakterii

Vědci použili geneticky upravenou verzi bakterie Mycoplasma pneumoniae, odstranili její schopnost způsobovat mírné respirační onemocnění a znovu ji použili k produkci toxinů určených k zabíjení nebo zastavení růstu bakterie Pseudomonas aeruginosa.

Mycoplasma pneumoniae
Zdroj: CDC

Tým plánuje provést další výzkum, než přejde ke klinickým testům. V budoucnu si představuje, že léčba bude podávána pomocí rozprašovače, který umožní pacientovi vdechovat bakterie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 10 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 11 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 11 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 12 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 15 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...