Odolnost bakterií vůči antibiotikům je největší zdravotní problém současnosti, varuje studie

Lékaři v odborném časopise Lancet varovali, že odolnost mikrobů vůči antibiotikům se stala významnou hrozbou pro lidstvo. Rezistence bakterií již nyní představuje jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě – každý den připraví o život přibližně tři a půl tisíce lidí.

Studie v Lancetu zahrnuje data z více než dvou stovek zemí celého světa. Podle ní už antibiotická rezistence (ATR) zabíjí více lidí než HIV/AIDS i malárie. Dochází kvůli ní k mnoha stovkám tisíc úmrtí v důsledku běžných, dříve léčitelných infekcí, protože bakterie, které je způsobují, se staly odolnými vůči léčbě klasickými antibiotiky – a žádná převratně nová neexistují. V roce 2019 tak bakterie odolné vůči antibiotikům o život prokazatelně připravily 1,2 milionu lidí, ale s velkou pravděpodobností to bylo o miliony lidí více.

„Tyto nové údaje odhalují skutečný rozsah ATR po celém světě a jsou jasným signálem, že musíme okamžitě jednat, abychom s touto hrozbou bojovali,“ uvedl spoluautor zprávy profesor Chris Murray z Institutu pro měření a hodnocení zdraví na Washingtonské univerzitě. „Pokud si chceme jako lidstvo udržet náskok v tomto závodě s bakteriemi, musíme tyto údaje využít ke správnému postupu a k podpoře inovací.“

Díry v datech

Až doposud se ATR považovala spíše za problém budoucnosti, byť už nyní jsou některé dopady dobře pozorovatelné. Jenže předchozí odhady zdravotních dopadů ATR se týkaly jen několika zemí nebo oblastí světa, ale nedokázaly ukázat celkový obraz – jak geograficky, tak ohledně spektra bakterií, které se stávají vůči antibiotikům odolnými. Všechny tyto faktory zahrnul teprve tento nový výzkum.

Nová zpráva Global Research on Antimicrobial Resistance (GRAM) dokázala analyzovat data za rok 2019, tedy ještě před covidovou pandemií. Poskytla informace o 23 druzích patogenů i druzích antibiotik, vůči nimž jsou odolné – a to ve 204 zemích a územích. Tam, kde nebyla dostupná kompletní data, vědci tyto slepá místa doplnili o statistické modelování založené na předchozích studiích.

Varovné výsledky

Z analýzy vyplývá, že ATR byla v roce 2019 přímo zodpovědná za 1,27 milionu úmrtí na celém světě a souvisela s 4,95 milionu úmrtí. HIV/AIDS a malárie byly v roce 2019 podle odhadů příčinou 860 tisíců, respektive 640 tisíců úmrtí.

Současně zjistili, že rezistence sice představuje hrozbu pro lidi všech věkových kategorií, ale výjimečně ohrožené jsou malé děti – každé páté úmrtí způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se vyskytlo u dětí mladších pěti let.

Rozdělený svět

Dopady klesající účinnosti antibiotik se velmi liší podle regionů. Nejvyšší počet úmrtí způsobených přímo ATR je v subsaharské Africe a jižní Asii, a to 24 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, respektive 22 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. V zemích s vysokými příjmy vedla ATR přímo k 13 úmrtím na 100 tisíc obyvatel a byla spojena s 56 úmrtími na 100 tisíc obyvatel.

Tim Jinks, vedoucí programu pro infekce rezistentní vůči lékům ve společnosti Wellcome Trust, uvedl: „Jedná se o velmi závažný problém. Pandemie covidu-19 ukázala, jak důležitá je globální spolupráce: političtí představitelé, zdravotnická komunita, soukromý sektor a veřejnost spolupracují při řešení celosvětové zdravotní hrozby. Stejně jako v případě covidu-19 víme, co je třeba udělat, ale pokud chceme být úspěšní, musíme se nyní spojit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 15 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 31 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...