Odolnost bakterií vůči antibiotikům je největší zdravotní problém současnosti, varuje studie

Lékaři v odborném časopise Lancet varovali, že odolnost mikrobů vůči antibiotikům se stala významnou hrozbou pro lidstvo. Rezistence bakterií již nyní představuje jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě – každý den připraví o život přibližně tři a půl tisíce lidí.

Studie v Lancetu zahrnuje data z více než dvou stovek zemí celého světa. Podle ní už antibiotická rezistence (ATR) zabíjí více lidí než HIV/AIDS i malárie. Dochází kvůli ní k mnoha stovkám tisíc úmrtí v důsledku běžných, dříve léčitelných infekcí, protože bakterie, které je způsobují, se staly odolnými vůči léčbě klasickými antibiotiky – a žádná převratně nová neexistují. V roce 2019 tak bakterie odolné vůči antibiotikům o život prokazatelně připravily 1,2 milionu lidí, ale s velkou pravděpodobností to bylo o miliony lidí více.

„Tyto nové údaje odhalují skutečný rozsah ATR po celém světě a jsou jasným signálem, že musíme okamžitě jednat, abychom s touto hrozbou bojovali,“ uvedl spoluautor zprávy profesor Chris Murray z Institutu pro měření a hodnocení zdraví na Washingtonské univerzitě. „Pokud si chceme jako lidstvo udržet náskok v tomto závodě s bakteriemi, musíme tyto údaje využít ke správnému postupu a k podpoře inovací.“

Díry v datech

Až doposud se ATR považovala spíše za problém budoucnosti, byť už nyní jsou některé dopady dobře pozorovatelné. Jenže předchozí odhady zdravotních dopadů ATR se týkaly jen několika zemí nebo oblastí světa, ale nedokázaly ukázat celkový obraz – jak geograficky, tak ohledně spektra bakterií, které se stávají vůči antibiotikům odolnými. Všechny tyto faktory zahrnul teprve tento nový výzkum.

Nová zpráva Global Research on Antimicrobial Resistance (GRAM) dokázala analyzovat data za rok 2019, tedy ještě před covidovou pandemií. Poskytla informace o 23 druzích patogenů i druzích antibiotik, vůči nimž jsou odolné – a to ve 204 zemích a územích. Tam, kde nebyla dostupná kompletní data, vědci tyto slepá místa doplnili o statistické modelování založené na předchozích studiích.

Varovné výsledky

Z analýzy vyplývá, že ATR byla v roce 2019 přímo zodpovědná za 1,27 milionu úmrtí na celém světě a souvisela s 4,95 milionu úmrtí. HIV/AIDS a malárie byly v roce 2019 podle odhadů příčinou 860 tisíců, respektive 640 tisíců úmrtí.

Současně zjistili, že rezistence sice představuje hrozbu pro lidi všech věkových kategorií, ale výjimečně ohrožené jsou malé děti – každé páté úmrtí způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se vyskytlo u dětí mladších pěti let.

Rozdělený svět

Dopady klesající účinnosti antibiotik se velmi liší podle regionů. Nejvyšší počet úmrtí způsobených přímo ATR je v subsaharské Africe a jižní Asii, a to 24 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, respektive 22 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. V zemích s vysokými příjmy vedla ATR přímo k 13 úmrtím na 100 tisíc obyvatel a byla spojena s 56 úmrtími na 100 tisíc obyvatel.

Tim Jinks, vedoucí programu pro infekce rezistentní vůči lékům ve společnosti Wellcome Trust, uvedl: „Jedná se o velmi závažný problém. Pandemie covidu-19 ukázala, jak důležitá je globální spolupráce: političtí představitelé, zdravotnická komunita, soukromý sektor a veřejnost spolupracují při řešení celosvětové zdravotní hrozby. Stejně jako v případě covidu-19 víme, co je třeba udělat, ale pokud chceme být úspěšní, musíme se nyní spojit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 18 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 20 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled