Odolnost bakterií vůči antibiotikům je největší zdravotní problém současnosti, varuje studie

Lékaři v odborném časopise Lancet varovali, že odolnost mikrobů vůči antibiotikům se stala významnou hrozbou pro lidstvo. Rezistence bakterií již nyní představuje jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě – každý den připraví o život přibližně tři a půl tisíce lidí.

Studie v Lancetu zahrnuje data z více než dvou stovek zemí celého světa. Podle ní už antibiotická rezistence (ATR) zabíjí více lidí než HIV/AIDS i malárie. Dochází kvůli ní k mnoha stovkám tisíc úmrtí v důsledku běžných, dříve léčitelných infekcí, protože bakterie, které je způsobují, se staly odolnými vůči léčbě klasickými antibiotiky – a žádná převratně nová neexistují. V roce 2019 tak bakterie odolné vůči antibiotikům o život prokazatelně připravily 1,2 milionu lidí, ale s velkou pravděpodobností to bylo o miliony lidí více.

„Tyto nové údaje odhalují skutečný rozsah ATR po celém světě a jsou jasným signálem, že musíme okamžitě jednat, abychom s touto hrozbou bojovali,“ uvedl spoluautor zprávy profesor Chris Murray z Institutu pro měření a hodnocení zdraví na Washingtonské univerzitě. „Pokud si chceme jako lidstvo udržet náskok v tomto závodě s bakteriemi, musíme tyto údaje využít ke správnému postupu a k podpoře inovací.“

Díry v datech

Až doposud se ATR považovala spíše za problém budoucnosti, byť už nyní jsou některé dopady dobře pozorovatelné. Jenže předchozí odhady zdravotních dopadů ATR se týkaly jen několika zemí nebo oblastí světa, ale nedokázaly ukázat celkový obraz – jak geograficky, tak ohledně spektra bakterií, které se stávají vůči antibiotikům odolnými. Všechny tyto faktory zahrnul teprve tento nový výzkum.

Nová zpráva Global Research on Antimicrobial Resistance (GRAM) dokázala analyzovat data za rok 2019, tedy ještě před covidovou pandemií. Poskytla informace o 23 druzích patogenů i druzích antibiotik, vůči nimž jsou odolné – a to ve 204 zemích a územích. Tam, kde nebyla dostupná kompletní data, vědci tyto slepá místa doplnili o statistické modelování založené na předchozích studiích.

Varovné výsledky

Z analýzy vyplývá, že ATR byla v roce 2019 přímo zodpovědná za 1,27 milionu úmrtí na celém světě a souvisela s 4,95 milionu úmrtí. HIV/AIDS a malárie byly v roce 2019 podle odhadů příčinou 860 tisíců, respektive 640 tisíců úmrtí.

Současně zjistili, že rezistence sice představuje hrozbu pro lidi všech věkových kategorií, ale výjimečně ohrožené jsou malé děti – každé páté úmrtí způsobené bakteriemi odolnými vůči antibiotikům se vyskytlo u dětí mladších pěti let.

Rozdělený svět

Dopady klesající účinnosti antibiotik se velmi liší podle regionů. Nejvyšší počet úmrtí způsobených přímo ATR je v subsaharské Africe a jižní Asii, a to 24 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, respektive 22 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. V zemích s vysokými příjmy vedla ATR přímo k 13 úmrtím na 100 tisíc obyvatel a byla spojena s 56 úmrtími na 100 tisíc obyvatel.

Tim Jinks, vedoucí programu pro infekce rezistentní vůči lékům ve společnosti Wellcome Trust, uvedl: „Jedná se o velmi závažný problém. Pandemie covidu-19 ukázala, jak důležitá je globální spolupráce: političtí představitelé, zdravotnická komunita, soukromý sektor a veřejnost spolupracují při řešení celosvětové zdravotní hrozby. Stejně jako v případě covidu-19 víme, co je třeba udělat, ale pokud chceme být úspěšní, musíme se nyní spojit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 1 hhodinou

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 3 hhodinami

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
včera v 09:02

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
včera v 07:00

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...