Světové řeky jsou plné léků – těch volně prodejných i na předpis. Ale bez nadsázky: všechny škodí životnímu prostředí a jejich koncentrace se bude zejména v Jižní Americe, Africe a Asii zvyšovat.
Pokud se bude spotřeba léků a nedostatečné čištění odpadních vod vyvíjet tak jako doposud, zvýší se množství farmak v přírodě do poloviny století o dvě třetiny. „Velká část sladkovodních ekosystémů je ohrožena vysokou koncentrací léčiv,“ uvedl Francesco Bregoli, který se tomuto výzkumu věnuje na univerzitě v Delftu.
V životním prostředí jeho tým našel obrovské množství nejrůznějších léčiv – analgetika, antibiotika, hormony, psychiatrické léky a podobně. Vše ve vysokých koncentracích, které mohou být rizikové pro životní prostředí.
Co dělají léky s přírodou?
Například hormonální antikoncepce je známá tím, že vyvolává u ryb a obojživelníků změny pohlaví. Bregoli a jeho tým zkoumali intenzivně jen přítomnost jediného léčiva, léku jménem diclofenac, který se využívá proti zánětům. Na základě jeho šíření odhadli i šíření dalších léčiv.
Podle EU i USA je tato látka hrozbou přírodě: například když se dostala do volné přírody v Indii, hrozilo vymření jednomu poddruhu tamního supa.
Podle nových výzkumů má více než 10 000 kilometrů řek po celém světě koncentrace léčiv překračující hranici 100 nanogramů na litr. Tu pokládá Evropská unie za varovnou. „Emise diclofenacu jsou podobné jako u tisícovek léčiv a kosmtických výrobků,“ uvedl Bregoli, když představil výsledky své práce na konferenci ve Vídni.
Tohoto léku se po celém světě spotřebuje přibližně 2400 tun; stovky tun pak zůstávají v moči a výkalech, přičemž jen sedm procent z tohoto množství se podaří odfiltrovat. Přibližně 20 procent se dostává do lokálních ekosystémů, zbytek putuje do oceánů.
Co bude dál?
Bregoliho tým vyvinul počítačový model, který předvídá budoucí znečištění léčivy – přihlíží k růstu populace, hustotě zalidnění i množství prodávaných léků. Tento model předvídá, že zatímco v Severní Americe a Evropě se už příliš koncentrace těchto látek ve vodě nebudou měnit, očekává se dvoutřetinový růst v Jižní Americe, Africe a Asii. Na těchto místech se totiž čistí jen asi čtvrtina vody, takže vlastně nemají ani technologie, které by jim mohly pomoci.
Vědci ale varují, že ani v Evropě se nemůžeme cítit klidní. Pouze technologie nás totiž neochrání, změna musí být mnohem větší a důkladnější. „Potřebujeme podstatné snížení spotřeby,“ varuje Bregoli.
