Genetika strana 5 z 5

Vědci, kteří zkoumali biologické vzorky z bažin na západě USA, tam našli doposud neznámé struktury DNA. Jsou velmi pozoruhodné, protože umí asimilovat geny mikroorganismů v jejich okolí. Autorům výzkumu tím natolik připomínaly rasu Borgů ze sci-fi seriálu Star Trek, že je tak začali nazývat.

Čínská společnost BGI, která prodává prenatální testy do celého světa, sbírá genetická data milionů žen. Agentura Reuters mluví s odvoláním na americkou vládu o spolupráci firmy s čínskou armádou a bezpečnostním riziku. Testy podstoupily i české ženy.

První laboratorní pokusy ukazují, že by se proti viru SARS-CoV-2 dala použít biotechnologie CRISPR – tedy takzvané genetické nůžky. Podle studie v odborném časopise Nature Communications by se tímto způsobem dalo zabránit viru v množení.

Němečtí vědci popsali výjimečný přírodní fenomén: chaluhy, které jsou sice geneticky samčí, ale přitom mají jednoznačné znaky a vlastnosti samičí. Dokonce produkují vajíčka.

Některým lidem nestačí na zhubnutí ani diety a cvičení, další na sobě nepracují, ale přitom jsou stále štíhlí. Pro dotčené je to nespravedlnost, ale vědci teď nejspíš znají jeden z důvodů. V jednom ze zatím nejpodrobnějších výzkumů genetiky obezity totiž skupina expertů našla vzácné varianty genů, které chrání šťastné nositele před přibíráním na váze.

I když to, jak člověk bude vysoký, ovlivňují především geny, nezanedbatelná je v tomto ohledu také role dalších faktorů. Podle odborníků, které citoval článek na webu Metafact.io, se jedná například o dostupnost jídla nebo třeba úroveň zdravotní péče.

V září 2017 našli záchranáři na západě Afriky opuštěné dehydrované slůně, kterému byly pouhé tři měsíce. O samičku se postarali, pojmenovali ji Nania a pomohli s jejím návratem do přírody v Burkina Fasu. Teď se vědcům na základě srovnání DNA slůněte a vzorků trusu sebraných v oblasti podařilo najít její matku a celé stádo, informoval web RTBF.

Na to, zda si člověk rád dopřeje šálek kávy, má vliv jeho genetický kód. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil American Journal of Clinical Nutrition. Konkrétně lidé s vysokým krevním tlakem podle ní mají tendenci se zmíněnému nápoji spíše vyhýbat.

Náboženství brání jako každá pověra pravdivému poznání skutečnosti a nezaslouží si onu posvátnou ochranu před kritikou, jaké se mu dostává, hlásá evoluční biolog, militantní ateista a čerstvý osmdesátník Richard Dawkins. Jeho vysvětlování principů evoluce a nesmyslnosti víry v cokoliv bez důkazů vyvedlo z „Božího bludu“ řadu lidí a vyneslo mu slávu mezi progresivisty. Právě mezi nimi o ni však v poslední době přichází. Kritizuje islám jako nejnebezpečnější náboženství současnosti, kvůli čemuž ho některé univerzity přestaly zvát.

Tým britských vědců pomocí vylepšené technologie pořídil unikátní snímky DNA. Jde o vůbec nejdetailnější záběry deoxyribonukleové kyseliny, jaké byly doposud zachycené – a navíc ukazují její nepozorované pohyby připomínající tanec.

Už od konce podzimu se objevovaly první náznaky, že kromě britské, jihoafrické nebo brazilské varianty nového koronaviru existuje i varianta, která je typická pro Českou republiku a obecně země střední Evropy. V odborném článku ji popsal tým slovenské vědkyně Broni Brejové.

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu chtějí docílit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Jako první na světě upravili chmel pomocí genetické technologie CRISPR, která umožňuje velmi přesné úpravy konkrétního vybraného genu.

Experti z Telavivské univerzity představili své úspěchy v boji proti rakovině. Ukázali, že genetický nástroj CRISPR/Cas9 je velmi účinný při léčbě rakovinných metastáz. Jedná se podle nich o velmi povzbudivé zjištění při hledání obecného léku proti rakovině.

Laboratorní experiment zkoumající opravy poškozené DNA v lidských embryích ukázal, že zatím jsou takové genetické úpravy příliš nebezpečné, a neměly by se proto vykonávat. Ve více než polovině případů totiž vedly k nechtěných změnám, jako byla například ztráta celého chromozomu nebo jeho rozsáhlých částí.

Nájezdníci, piráti a válečníci –⁠ učebnice dějepisu nás učily, že vikingové byli brutální zabijáci, kteří po moři vyráželi ze Skandinávie, aby drancovali a plenili Evropu. Teď ale vědci pomocí moderních metod sekvenování DNA na více než 400 vikinských kostrách z archeologických nalezišť v Evropě a Grónsku ukázali poněkud jiný pohled na tyto válečníky. Výsledky jsou natolik nové a do značné míry nečekané, že určitě přepíší učebnice dějepisu –⁠ a možná i podobu televizních seriálů.

Ve studii zveřejněné v odborném žurnálu PNAS přírodovědci popsali, že novoguinejský zpívající pes, který měl v přírodě vyhynout už před půl stoletím, stále žije. Podle vědců se tato geneticky prastará forma psovité šelmy stále toulá po horách Nové Guineje.

Rozsáhlý výzkum prokázal, že je možné pomocí genetického inženýrství zničit populace komárů, kteří přenáší malárii. Tým vědců z londýnské Imperial College London v laboratoři změnil geny komárů Anopheles gambiae tak, že ztratili schopnost se rozmnožovat.

Rajčata jsou skvělým zdrojem vitamínů a vlákniny, špatně se ale pěstují v menším množství a na malém prostoru. Vědci proto nyní upravili keříková rajčata tak, aby rostla co nejlépe právě v omezených podmínkách, například v malých nádobách ve městech.

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Asi před čtyřmi tisíci lety, čili v době, kdy už stály egyptské pyramidy, po Zemi stále ještě chodili mamuti. Ti poslední žili na izolovaném Wrangelově ostrově na Sibiři a vědci nyní popsali, jak se v době jejich úpadku změnily geny jednoho z nich – kvůli malé populaci a křížení mezi příbuznými došlo k oslabení plodnosti, nervových spojení i čichu.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV) a společnosti Biopharm geneticky upravili slepice, aby byly odolné vůči viru nevyléčitelné aviární leukózy. Výzkumníci změnili jejich genom a linii pojmenovali Zora po pokusné slepici Járy Cimrmana. Informovala o tom Akademie věd.

Nový druh koronaviru, který v čínském Wu-chanu připravil o život již nejméně 17 lidí, se podle genetické analýzy na člověka zřejmě dostal z plazů, kteří se jím zase nakazili od netopýrů.

Američtí vědci vytvořili první biologické stroje. Využili pro jejich vývoj buňky z žáby drápatky vodní – z nich postavili miniaturní roboty, kteří jsou schopní samostatného pohybu. Vzniklo rovnou několik variant, nejúspěšnější byla dvounohá verze s končetinami na hrudi.

Velký mezinárodní tým přečetl genom kobry indické. Vědci si od toho slibují, že konečně získají protijed, který pomůže proti uštknutí jedním z nejvíce nebezpečných hadů světa.