Genetika strana 5 z 5

Laboratorní experiment zkoumající opravy poškozené DNA v lidských embryích ukázal, že zatím jsou takové genetické úpravy příliš nebezpečné, a neměly by se proto vykonávat. Ve více než polovině případů totiž vedly k nechtěných změnám, jako byla například ztráta celého chromozomu nebo jeho rozsáhlých částí.

Nájezdníci, piráti a válečníci –⁠ učebnice dějepisu nás učily, že vikingové byli brutální zabijáci, kteří po moři vyráželi ze Skandinávie, aby drancovali a plenili Evropu. Teď ale vědci pomocí moderních metod sekvenování DNA na více než 400 vikinských kostrách z archeologických nalezišť v Evropě a Grónsku ukázali poněkud jiný pohled na tyto válečníky. Výsledky jsou natolik nové a do značné míry nečekané, že určitě přepíší učebnice dějepisu –⁠ a možná i podobu televizních seriálů.

Ve studii zveřejněné v odborném žurnálu PNAS přírodovědci popsali, že novoguinejský zpívající pes, který měl v přírodě vyhynout už před půl stoletím, stále žije. Podle vědců se tato geneticky prastará forma psovité šelmy stále toulá po horách Nové Guineje.

Rozsáhlý výzkum prokázal, že je možné pomocí genetického inženýrství zničit populace komárů, kteří přenáší malárii. Tým vědců z londýnské Imperial College London v laboratoři změnil geny komárů Anopheles gambiae tak, že ztratili schopnost se rozmnožovat.

Rajčata jsou skvělým zdrojem vitamínů a vlákniny, špatně se ale pěstují v menším množství a na malém prostoru. Vědci proto nyní upravili keříková rajčata tak, aby rostla co nejlépe právě v omezených podmínkách, například v malých nádobách ve městech.

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Asi před čtyřmi tisíci lety, čili v době, kdy už stály egyptské pyramidy, po Zemi stále ještě chodili mamuti. Ti poslední žili na izolovaném Wrangelově ostrově na Sibiři a vědci nyní popsali, jak se v době jejich úpadku změnily geny jednoho z nich – kvůli malé populaci a křížení mezi příbuznými došlo k oslabení plodnosti, nervových spojení i čichu.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV) a společnosti Biopharm geneticky upravili slepice, aby byly odolné vůči viru nevyléčitelné aviární leukózy. Výzkumníci změnili jejich genom a linii pojmenovali Zora po pokusné slepici Járy Cimrmana. Informovala o tom Akademie věd.

Nový druh koronaviru, který v čínském Wu-chanu připravil o život již nejméně 17 lidí, se podle genetické analýzy na člověka zřejmě dostal z plazů, kteří se jím zase nakazili od netopýrů.

Američtí vědci vytvořili první biologické stroje. Využili pro jejich vývoj buňky z žáby drápatky vodní – z nich postavili miniaturní roboty, kteří jsou schopní samostatného pohybu. Vzniklo rovnou několik variant, nejúspěšnější byla dvounohá verze s končetinami na hrudi.

Velký mezinárodní tým přečetl genom kobry indické. Vědci si od toho slibují, že konečně získají protijed, který pomůže proti uštknutí jedním z nejvíce nebezpečných hadů světa.

V Číně odsoudili vědce, kteří se zabývali genetickou modifikací člověka. Agentura Nová Čína oznámila, že „neměli správnou certifikaci k vykonávání takových zákroků a při vyhledávání slávy a bohatství vědomě porušili národní omezení vědeckého výzkumu i lékařské léčby“.

Před rokem provedli čínští vědci genetickou úpravu dvou embryí, z nichž se narodily děti – cílem změn bylo darovat jim imunitu vůči viru HIV. Části studie zveřejnil na začátku prosince web MIT Technology Review a ukazuje, jak neetické bylo jednání vědeckého týmu.

Mezinárodní vědecký tým popsal, že takzvaná habsburská čelist – výrazná deformita obličeje, která postihla tuto evropskou královskou rodinu, byla výsledkem 200 let sňatků v rámci rodu. Úplné výsledky studie byly publikovány v časopise Annals of Human Biology.

Přesně před 20 lety, 2. prosince 1999, odborný časopis Nature oznámil, že se vědcům podařilo popsat genetický kód jednoho celého lidského chromozomu. Poznatek, který je přirovnáván k vynálezu kola, rozbití atomu či přistání člověka na Měsíci, zásadně ovlivnil celý biologický výzkum a otevřel cestu k odhalování a léčbě dědičných nemocí.

Geneticky upravená kukuřice má větší listy a lépe nakládá s dusíkem. Díky úpravě jednoho genu může být úroda až o 10 procent vyšší.

Obézním chlapcům se podle studií českých vědců mění tělo směrem k dívčímu, mají zduřené prsní žlázy a širší pánev. Tuk navíc produkuje ženské pohlavní hormony estrogeny, v těle se tak nedostatečně vyvíjí mužská reprodukční soustava. U obézních dívek puberta nastoupí dříve a je rychlejší, začínají také být menší. Na odborné konferenci Pohyb na předpis to přednesl Petr Sedlak z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Embryo octomilky potřebuje zhruba den na to, aby se z vajíčka změnilo v larvu. A právě to jsou momenty, kdy naplno pracují nejdůležitější geny ovlivňující budoucí podobu této mušky. Ve svém výzkumu je studoval nobelista Eric Wieschaus, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

V České republice se budou analyzovat vzorky DNA tygrů. Prosadila to česká delegace na konferenci Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v Ženevě.

V Číně se narodila naklonovaná kočka. Svého majitele stála 800 tisíc korun. „Kopii“ domácího mazlíčka vytvořila firma, která už několik let provádí klonování psů. Proces by ale v budoucnu mohl posloužit u ohroženějších zvířat, jako jsou pandy.

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po sedmiletém výzkumu dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým by se mohl hrách v České republice opět pěstovat ve větším rozsahu.

Někteří obyvatelé Novosibirska mají netradiční domácí mazlíčky. Přímo v bytech chovají lišky. Ty jsou potomky pokusu sovětského genetika Dmitrije Beljajeva, jemuž se během čtyř dekád podařilo přísnou selekcí lišky domestikovat. Sovětští šlechtitelé se podle některých zvěstí pokoušeli také o bojového losa, oficiálně to však nikdo nepotvrdil.

Banány na plantáži v Kolumbii u hranic s Venezuelou zasáhla varianta takzvané panamské nemoci, potvrdily srpnové testy. Tato houbovitá plíseň kdysi téměř zlikvidovala celý druh banánů. V červenci vyhlásilo několik zemí Latinské Ameriky takzvanou fytosanitární pohotovost v obavě z rozšíření této nemoci. Obavy vyvolává hrozba rozkladu odvětví, které je významnou součástí ekonomik některých zemí, i možné zvýšení ceny tropického ovoce.

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) a Zoo Praha, publikoval přečtení a analýzu genomu největšího ještěra na světě – varana komodského.