Pár jednovaječných dvojčat, která vyrůstala v různých zemích s velmi odlišnými kulturami, ukázal nečekaně velké rozdíly v inteligenčním kvocientu. Osobnostní rysy dvojčat naopak zůstaly prakticky stejné, odlišnému prostředí navzdory.
Incident kdysi rozdělil jednovaječná dvojčata. Dívky vyrůstající v USA a Jižní Koreji mají značně odlišné IQ
Zkoumané sestry se narodily v roce 1974 v Soulu a byly od sebe oddělené ve věku pouhých dvou let, když se jedna z nich ztratila rodičům na trhu. V obřím městě se ji nepovedlo nikdy najít, a nakonec ji po řadě peripetií osud zavál za oceán, kde ji adoptovali náhradní rodiče.
Adoptované dvojče vyrůstalo ve Spojených státech a vůbec netušilo, že má nějaké sourozence – dokud v roce 2018 neposlalo svou DNA do jihokorejského programu pro hledání rodinných příslušníků. Po necelých dvou letech se dozvěděla, že má nejen jednovaječné dvojče, ale dokonce i staršího bratra a sestru.
Spojeny geny, rozděleny kulturou
Když se příběh dívek dostal do novin a do televizních reportáží, rozhodli se je vědci prostudovat. Obě mladé ženy absolvovaly sérii testů, jejichž cílem bylo posoudit jejich inteligenci, osobnostní vlastnosti, duševní zdraví a také jejich zdravotní stav. Nejvíce badatele překvapilo, že IQ dívky vychované v USA bylo o šestnáct bodů nižší než její identické sestry vychované v Jižní Koreji.
Výsledky vyšly ve studii v odborném časopise Personality and Individual Differences. Jsou v přímém rozporu s předchozími studiemi jednovaječných dvojčat, které u nich našly průměrný rozdíl IQ maximálně sedm bodů. Podle autorů jsou výsledky zarážející, protože rozdíly v kognitivních schopnostech se standardně vysvětlují genetickými příčinami.
- Inteligenční kvocient, zkráceně IQ, je standardizované skóre používané jako výstup standardizovaných inteligenčních a jiných výkonových psychologických testů k vyčíslení inteligence člověka v poměru k ostatní populaci.
- Termín zavedl v roce 1912 německý psycholog William Stern.
- IQ nepopisuje všechny intelektuální ani duševní schopnosti, jen malou část zaměřenou na intelektuální výkon, zejména na schopnosti spojené s řešením abstraktních problémů.
Vědci nejsou schopni podle dostupných dat říci, co je příčinou těchto významných rozdílů, tedy jestli měla hlavní vliv odlišná výchova. Částečným vysvětlením by mohl být fakt, že dívka vyrůstající v USA utrpěla v minulosti tři otřesy mozku, což mohlo ovlivnit její kognitivní schopnosti. Řada dalších zjištění tomu ale odporuje, v jiných oblastech se totiž osobnost dívky příliš neměnila.
Povahou se dvojčata podobají
Současně se totiž ukázalo, že osobnosti obou dívek si byly značně podobné. To naopak velmi přesně odpovídá tomu, co věda ví o genetických vlivech na osobnost v dospělosti. Zajímavé bylo, že obě dvojčata jsou velmi svědomitá, dobře organizovaná a také obě hodně usilují o úspěch. Autoři považují tuto podobnost za pozoruhodnou – zejména to, že jim to vydrželo i přes rozdílné životní zkušenosti a výchovu.
Tyto rozdíly byly opravdu značné. Zatímco dvojče vyrůstající v Koreji popisovalo láskyplnou a harmonickou rodinu, adoptovaná sestra vyprávěla o drsnější výchově spojené s konflikty, a dokonce i rozvodem adoptivních rodičů. Přesto měla dvojčata velmi podobné výsledky v testech věnujících se sebeúctě i duševnímu zdraví.
Značnou podobnost pak vědci našli i co se týká zdraví tělesného. Obě dívky podstoupily operaci, při níž jim byly odstraněny nádory z vaječníků. Děvče vychované v USA mělo individualističtější pohled na svět, zatímco sestra vychovaná v Koreji vyznávala spíše kolektivistické hodnoty.
Dělat závěry je složité
Podobný fenomén se nesmírně špatně zkoumá, protože případy oddělené výchovy dvojčat jsou nesmírně vzácné. Každá dvojice, na kterou se narazí a kterou se podaří detailně prozkoumat, je tedy jen drobným kamínkem do zatím miniaturní mozaiky.
Tato studie proto přináší řadu nových poznatků o různých faktorech, které ovlivňují vývoj člověka. Sama o sobě není schopná přinést žádné vysvětlení, ale je silným hlasem ve vědecké diskuzi o tom, co má na člověka větší vliv – zda dědičnost, nebo prostředí. V anglosaském prostředí je tento spor známý jako „nature versus nurture“ a vede se už přes sto let.
Právě dvojčata jsou pro tuto debatu klíčová, pro jejich výzkum dokonce vzniklo specializované pracoviště Minnesota Center for Twin and Family Research.
