Dvojčata

Čínská média informovala o zcela výjimečném případu, kdy se podařilo úspěšně porodit děti u matky s raritním zdravotním problémem – dvěma dělohami. Podobných případů zná medicína jen hrstku.

Lékaři Fakultní nemocnice v Hradci Králové provedli 1500. transplantaci ledviny. Měla podobný průběh jako úplně první transplantace na světě v americkém Bostonu před sedmdesáti lety – bratr daroval ledvinu svému jednovaječnému dvojčeti. Bratři Ježkovi věděli přes třicet let, že jednou k výměně ledviny dojde. „Pro naši rodinu to byla rána, ta volba tam byla jasná tím, že jsem jednovaječné dvojče, tak to je nejvhodnější možnost, jak mu pomoci,“ řekl dárce ledviny Jiří Ježek. Hradečtí lékaři byli v roce 1961 v Československu první, kteří ledvinu transplantovali, a to sedm let po Američanech. Sedm českých center vloni transplantovalo 488 ledvin.

Za vybíravost v jídle u dětí a dospívajících může až ze 74 procent genetika, nikoliv výchova. Velký vliv má také prostředí a v pozdějším věku i vrstevníci.

Archeologové odhalili praktiky rituálního obětování dětí u Mayů – ukázalo se, že se týkaly výhradně mužů. Mezinárodní výzkum přinesl také řadu dalších poznatků o této dávno zaniklé kultuře, včetně toho, jak mizely její pozůstatky po příchodu evropských kolonizátorů.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podporuje poslaneckou úpravu na zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození dvojčat a vícerčat. V neformální dopolední části sobotní stranické programové konference v Praze řekl, že chce o pozměňovacím návrhu trojice vládních poslanců jednat v koalici.

Je jim přesně třiadvacet dní, jejich životní příběh však začal o třicet let dříve. Dvojčata Lydia a Timothy se narodila z vajíček oplodněných a následně zmrazených v roce 1992. V době, kdy byly děti počaty, bylo jejich současnému adoptivnímu otci pouhých pět let. Třetí z nenarozených dětí tento experiment nepřežilo.

Lidé, kteří jsou si vzhledově hodně podobní a nejsou příbuzní, částečně vykazují i genetickou blízkost, a dokonce se obdobně chovají. Tvrdí to španělská studie, kterou vydal odborný časopis Cell Report.

Pár jednovaječných dvojčat, která vyrůstala v různých zemích s velmi odlišnými kulturami, ukázal nečekaně velké rozdíly v inteligenčním kvocientu. Osobnostní rysy dvojčat naopak zůstaly prakticky stejné, odlišnému prostředí navzdory.

Láska k přírodě se do značné míry dědí, nezávisí pouze na výchově. Tvrdí to rozsáhlá studie, která tuto hypotézu otestovala na tisícovce dvojčat. Vyšla 3. února v časopise PLOS Biology.

Teroristické útoky z 11. září 2001 trvale změnily podobu světa. Islamisté napojení na al-Káidu unesli několik dopravních letadel. Útok začal nárazem jednoho z nich do severní věže Světového obchodního centra (WTC). Obraz ze zasažení druhé budovy „dvojčat“ už mohli vidět v přímém přenosu miliony lidí po celém světě. Další unesené letadlo zasáhlo budovu Pentagonu, poslední se díky hrdinství pasažérů zřítilo na venkově v Pensylvánii a cíl nezasáhlo.

Trauma nejen Američanů. Teroristické útoky 11. září 2001 na východním pobřeží USA zasáhly civilizovaný svět a v plné nahotě ukázaly praktiky radikálních islamistů. Ve čtvrt na devět místního času (UTC-4) bylo extremisty z al-Káidy uneseno první letadlo. Dvě a čtvrt hodiny poté se zřítila druhá z věží mrakodrapu Světového obchodního centra (WTC). Fotogalerie dokumentuje vývoj událostí.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

Archeologové našli vůbec nejstarší doklad o existenci lidských dvojčat. Žila a zemřela na území dnešního Rakouska před přibližně 30 tisíci lety. Vědci objevili jejich hrob zakrytý mohutnou mamutí kostí.

Americký prezident Donald Trump uctil památku obětí teroristických činů 11. září u pensylvánského města Shanksville, kde jedno z unesených letadel havarovalo v poli. Na místo má dorazit i demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden, s Trumpem se ale nepotká. Tradiční předčítání jmen obětí v New Yorku se letos uskuteční virtuálně.

Významný úspěch slaví lékaři v Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v pražském Podolí, kde poprvé úspěšně operovali vzácný nádor, takzvaný sakrální teratom, a to dosud nenarozenému dítěti. Během laserového zákroku ve 24. týdnu uzavřeli cévy, které živily škodlivou tkáň. Matka pak porodila císařským řezem o deset týdnů později jinak zdravou dceru. Bez zákroku přitom většina dětí s touto diagnózou umírá ještě v děloze.

Jiří Fišer měl to štěstí, že přežil v Osvětimi zrůdné pokusy na dvojčatech doktora Mengeleho. Při jeho vyprávění až mrazí, když popisuje, jak jemu a bratrovi měnil krev a píchal injekce, které působily horečnatá onemocnění. Před smrtí je zachránilo to, že byli jedni z nejmladších v táboře a Mengele si je šetřil.

Lékaře zaskočil případ dvojčat, která se vymykají učebnicím biologie. Nedají se totiž zařadit do žádné ze dvou klasických kategorií – jednovaječná, nebo dvojvaječná – ale jsou něčím mezi. Narodila se z jednoho vajíčka, které oplodnily dvě spermie.