„Mengele si nás šetřil,“ říká Jiří Fišer. Spolu s bratrem Josefem přežili v Osvětimi pokusy na dvojčatech

Jiří Fišer měl to štěstí, že přežil v Osvětimi zrůdné pokusy na dvojčatech doktora Mengeleho. Při jeho vyprávění až mrazí, když popisuje, jak jemu a bratrovi měnil krev a píchal injekce, které působily horečnatá onemocnění. Před smrtí je zachránilo to, že byli jedni z nejmladších v táboře a Mengele si je šetřil.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jiří a Josef Fischerovi (Jiří si později změnil jméno na Fišer) pocházeli z židovské rodiny, narodili se 7. ledna 1936 v České Třebové. Maminka je sice na začátku války schovala u strýce v Nesovicích, transportu do Terezína se ale nevyhnuli. Celá rodina se tam sešla v roce 1942. Bezstarostné děti braly tenkrát cestu do koncentračního tábora a pobyt tam jako hru. Chlapci museli sice pracovat na dvoře a pomáhat v kuchyni, ale také si mohli hrát s míčem anebo divadlo.

Drobné role dostali i v představení Brundibár. „Těm Němcům to nikdo nepřeložil, ale líbilo se jim to. Jak se řeklo Brundibár, děcka se na to těšila a Němci taky. Zasedli ty první místa. No, tam bylo opravdu co dělat, ne že bychom se tam nudili,“ popisuje Jiří Fišer pobyt v Terezíně.

Cesta z Terezína do Osvětimi byla úmorná

Už v Terezíně si je zřejmě vytipoval doktor Mengele, pro kterého byla dvojčata pokusným, spotřebním materiálem. V květnu 1944 museli Jiří s Josefem nastoupit do transportu do Osvětimi.

„My jsme tam dojeli až za tři dni a dvě noci. Potřebovali jsme vodu, do vagonu nám nedali nic, lidi trpěli žízní. Byla to hrozná cesta,“ popisuje Jiří. Když dojeli vyčerpaní do Osvětimi, ani necítili, že jim na ruku tetují čísla, pořádně si je prohlédli až druhý den. „To je číslo A, jako Auschwitz 782,“ukazuje ruku Jiří Fišer.

Nahrávám video
Paměťová stopa: Mengeleho dvojče
Zdroj: ČT24

V červnu se do Osvětimi dostala i matka s jejich sestrou Věrou. Maminka se ale nechtěla dcery vzdát, a tak obě zemřely v plynové komoře. „Oni ty děti chtěli matkám za každou cenu sebrat, aby mohly pracovat, protože kdyby je měly, tak nebudou pracovat tak dobře, jak kdyby je neměly,“ vysvětluje pamětník.

Chlapci si mysleli, že jsou nemocní a Mengele je léčí

Jiří a Josef skončili v takzvané nemocnici doktora Mengeleho. „Pořád nám kontroloval váhu, potom zkoušel, jestli máme stejný končetiny, do očí nám dával obstřiky, aby viděl, jestli by se nám mohly oči stejně zabarvit. Aby nemusel stoprocentně zjišťovat, jakou máme krev, tak jeho krev dal mně a moji jemu. Jediný štěstí bylo, že byla krev stejná, jinak teda by to bylo špatný,“ popisuje Jiří Fišer.

Dlouhé týdny proleželi chlapci v nemocnici v horečkách. Mysleli si, že jsou vážně nemocní. „On nám naočkoval asi malárii nebo určitě nějakou horečnatou nemoc. Mysleli jsme, že máme opravdu nějakou nemoc, ale to bylo uměle udělané, to jsme zjistili až po válce,“ říká pamětník.

Dvojčata se sestrou Věrou
Zdroj: zdroj: soukromý archiv Jiřího Fišera

Mengele byl vzteklý člověk

Josefa Mengeleho popisuje Jiří Fišer jako mladého, pohledného muže. Byl ale prý až chorobně vzteklý. „On tam přišel a jak měl tu blbou náladu, tak bral židle a házel je do oken, na stěnu, udělal tam takový nepořádek,“ popisuje jeden výjev z táborové jídelny.

Jaké další pokusy na dvojčatech Mengele dělal, se může pan Fišer jen domnívat. „Abych vám řekl pravdu, když jsem se zeptal toho pana Brocha, co to taky přežil, co na něm dělali, on mi řekl, však jsi tam byl taky. Oni o tom neradi mluvili,“ vysvětluje.

Osvětimí prošly stovky dvojčat, konce války se jich dočkalo jen několik desítek. Jiří s Josefem měli to štěstí, že k nim patřili. „My jsme měli to štěstí, že jsme byli malí, on si nás šetřil, až dorosteme, protože nevěděl, jestli bude v lágru čtyři roky nebo deset,“ říká Jiří.

Lednové osvobození Osvětimi Rudou armádou

Josef Mengele zůstal v Osvětimi do ledna 1945, pak utekl. Krátce před osvobozením tábora Rudou armádou zažili bratři přesun do sousedního lágru. Opět měli štěstí, že přežili. „My jsme došli, my jsme se drželi za těmi Němci, ale ty ženy, co nemohly, ty zastřelili, ta cesta, než přijeli Rusi, byla normálně jako hřbitov,“ popisuje pamětník a ukazuje fotku. „To je fotka, kterou udělali Rusové první den po osvobození Osvětimi. Fotografovali nás mezi ochrannými dráty,“ říká.

Jiří Fišer (třetí zleva) na fotografii z osvobození Osvětimi
Zdroj: Památník a muzeum Auschwitz - Birkenau

Z Osvětimi převezli dvojčata do dětského domova v Košicích, kde je našel strýc a vzal si je k sobě do Nesovic. Tam se dozvěděli i o smrti maminky a sestry Věry. Tatínek zemřel v lágru v Neungamme nedaleko Hamburku. Tam ho Němci poslali, protože se jako drážní úředník zapojil do odboje. Nacisté zabili víc než šest desítek jejich příbuzných.

Dnes žije Jiří Fišer v Mohelnici, navštěvuje školy a dětem o hrozných zážitcích vypráví. Je zřejmě posledním žijícím Mengeleho dvojčetem v Česku. Jeho bratr zemřel před osmi lety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na jih Čech se po 17 letech vrací ukradená socha, vypátrali ji ve Španělsku

Po sedmnácti letech se do Římova na Českobudějovicku vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel v květnu 2009 z kaple, která je součástí Křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali dřevěnou sochu až ve Španělsku. Tamní policie ji zajistila, umělecké dílo se tak mohlo vrátit na jih Čech. Originál sochy se ale přímo do kaple, která je jedním z 25 zastavení Křížové cesty, nevrátí. Venku zůstanou jen zabezpečené kopie, originál skončí v místním muzeu. Z poutního areálu se ztratilo celkem devatenáct soch, policisté jich našli sedm. Podle kriminalistů je v národní databázi hledaných památek celkem dvacet tisíc předmětů.
před 3 hhodinami

Výtoňský most má trhliny. Dostane provizorní uhlíkové lamely

V konstrukci pražského výtoňského mostu se objevily trhliny. Podle odborníků bude provozuschopný už jen zhruba rok. Životnost by mu měla prodloužit instalace speciálních lamel s uhlíkovými vlákny. Železničáři mezitím chtějí dál jednat o tom, zda most opravit, jak loni rozhodl tehdejší ministr dopravy Martin Kupka (ODS), nebo ho nahradit novým.
před 4 hhodinami

Ředitel pelhřimovské nemocnice po výpovědích lékařů rezignoval

Ředitel Nemocnice Pelhřimov Radim Hošek rezignoval. V nemocnici podalo nedávno výpověď dohromady čtrnáct lékařů z chirurgie a interny. O dalším směřování nemocnice bude Kraj Vysočina, který je jejím zřizovatelem, rozhodovat na mimořádné krajské radě svolané na čtvrtek. Kvůli situaci v nemocnici rezignuje i náměstek ředitele Jiří Běhounek, který je také krajským radním pro zdravotnictví za SOCDEM, napsaly následně Novinky.cz a iDnes.cz.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 9 hhodinami

Soud potvrdil Hudečkovi více než milionové odškodné za ušlý zisk kvůli kauze Opencard

Pražský městský soud přiznal bývalému pražskému primátorovi Tomáši Hudečkovi (dříve TOP 09) zhruba 1,3 milionu korun jako odškodné od státu za ušlý zisk kvůli nezákonnému trestnímu stíhání v kauze Opencard. Odvolací senát potvrdil prvoinstanční verdikt, podle kterého by někdejší politik dostal tuto částku jako předseda kontrolního výboru pražského zastupitelstva. Tím by se potenciálně stal, kdyby nebyl obviněn. Rozhodnutí je pravomocné.
před 9 hhodinami

Nová aplikace PID Lítačka přinese řadu změn, fungovat by měla od příštího roku

Cílem připravované nové aplikace PID Lítačka je především zvýšení její stability a možnost hladkého rozšiřování o další funkce, což architektura nynější verze neumožňuje. Informovali o tom zástupci městské firmy Operátor ICT (OICT), která má vývoj na starosti. Nová aplikace by měla začít v ostrém provozu fungovat začátkem příštího roku a zatím přinese jen drobnější úpravy funkcí, další by měly následovat.
před 10 hhodinami

Brňané vytvořili pocitovou mapu. Ukazuje kvitovaná i problematická místa

Nejčastějšími důvody, proč Brňané neradi chodí na některá místa ve městě, jsou vizuální smog, dopravní zátěž nebo obavy z kriminality. Takovou lokalitu zná devadesát procent lidí, kteří hlasovali v anketě Pocitová mapa 2025. Naopak oceňují opravená náměstí, oživené brownfieldy a parky.
před 11 hhodinami

Dobrovolní hasiči mohou přijít o stamiliony. Čerpejte a dostanete, vzkázal Metnar

Z návrhu státního rozpočtu na letošní rok vyplývá, že mají obce na podporu dobrovolných hasičů od ministerstva vnitra dostat 310 milionů korun, což je o polovinu méně než loni, kdy měli k dispozici 710 milionů korun. Podle Hasičského záchranného sboru by potřebovali přes tři miliardy. Předchozí vláda počítala pro tento rok jen s desítkami milionů. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) obce v minulosti dotace dostatečně nečerpaly, a až se jim to podaří, je resort připraven peníze navýšit.
před 14 hhodinami
Načítání...