Holocaust

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.

Oběti holocaustu ve čtvrtek v Česku připomnělo veřejné čtení jmen lidí vyvražděných nacisty. Akce se konala podvacáté a v letošním roce celkem ve 38 městech. Památku obětí si připomněli také v Polsku, kde od třinácti hodin v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi uspořádali Pochod živých. Letos je to osmdesát let od konce druhé světové války.

Aplikace „I walk“, na jejímž vývoji se podílel Ústav pro studium totalitních režimů, propojuje konkrétní místa s historickými událostmi a autentickými vzpomínkami přeživších holocaustu. Nyní v ní uživatelé najdou téměř dvacet procházek napříč Českem, další budou přibývat. Aplikace je zdarma a do telefonu si ji může nainstalovat kdokoliv. Pracovat s ní mohou například i učitelé při výuce v terénu.

V Brně přibyly další kameny zmizelých, tentokrát v Pekařské ulici 10, před domem, kde žil významný architekt židovského původu Ernst Wiesner. V Brně připomínají jeho rodinu a osobnost nejen mosazné kostky. I řada jeho funkcionalistických staveb z dvacátých let minulého století totiž patří k nejcennějším památkám města. Například Palác Morava, který teď prochází rekonstrukcí, vila Stiassni či budovy Českého rozhlasu a brněnského krematoria.

Za prodej hrnků, triček či obrazů s nacistickou tematikou uložil v pátek Obvodní soud pro Prahu 5 řediteli nakladatelství Naše vojsko Emerichu Drtinovi tříletý podmíněný trest s odkladem na pět let. Muž má zároveň zaplatit 288 tisíc korun. Peněžitý trest ve výši 720 tisíc korun dostalo také nakladatelství. Rozsudek není pravomocný, Drtina vinu od počátku odmítá.

U památníku holocaustu v centru Berlína utrpěl v pátek večer těžká zranění třicetiletý španělský turista, kterého někdo pobodal, informuje server deníku Tagesspiegel. S podezřelým se podle všeho neznal. Policie místo i okolí uzavřela a útočníka po zhruba třech hodinách zadržela. Jeho motiv není znám, napsala agentura Reuters. Zraněný byl převezen do nemocnice.

Za druhé světové války prošla tábory Terezín, Osvětim i Mauthausen. Hrůzy války nakonec přežila. Teď žije v Izraeli. Napsala knihu a o svém životě vypráví ve školách. Hana Sternlichtová u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim poskytla České televizi rozhovor.

Lidstvo má poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie, má tendenci rysy a jevy vedoucí k tragickým událostem zapomínat, prohlásil prezident Petr Pavel při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti na Pražském hradě. Součástí setkání byla vedle hudebních vystoupení také modlitba českého vrchního rabína Karola Sidona či vystoupení bývalé vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Hany Sternlichtové, která přicestovala z Izraele.

Ve svém projevu k 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi irský prezident Michael D. Higgins připomněl i aktuální dění v Pásmu Gazy. Někteří hosté se kvůli tomu obrátili k hlavě státu zády. Část z nich pořadatelé vyvedli. Kritice za své postoje Higgins nečelil poprvé. Podle něj současná izraelská vláda porušuje mezinárodní právo i suverenitu sousedních zemí. „Opakoval antisemitské lži a propagandu Hamásu na memoriálu holocaustu, načež odtamtud vyvedli Židy, potomky těch, kteří holocaust přežili. Jaký ohavný člověk. Jaká zvrácená politika,“ napsal na síti X izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar.

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.

Osvětim je jen symbol, pronásledování Židů začalo mnohem dříve – pogromy mnohem, mnohem dříve, připomněl v Interview ČT24 sociolog a politolog Fedor Gál, který se narodil na konci druhé světové války v židovském ghettu v Terezíně. Vyrůstal na bratislavské periferii, kde slýchával, že je „židák“. V současnosti je podle něj antisemitismus opět na vzestupu. „Vinni jsou i ti, kteří ve vzdělávacím systému nedostatečně šiří poznání. Vinni jsou i ti, kteří dnes různými slovy dokáží kamuflovat latentní antisemitismus,“ řekl Gál.

Hrůzy nacistického terezínského ghetta mě naučily, jakou hodnotu má kamarádství, zmínila v rozhovoru s ČT na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jeho přeživší Michaela Vidláková. Sama se tehdy nejvíce bála toho, že by přišla o rodiče, které od ní nacisté při příjezdu do Terezína oddělili. „Všichni, kteří přežili, cítí takovou povinnost mluvit za ty, kteří nepřežili,“ popsala pamětnice.

Projekt MemoMap umožňuje si virtuálně připomenout hrůzy druhé světové války. Díky aplikaci mohou uživatelé sledovat, kde Židé v Praze bydleli, kde a za co byli zatýkáni a kam jít z nařízení nacistů nesměli. V metropoli šlo o více než sto míst – například veřejné budovy, parky, zahrady či náměstí. Autoři projektu se chystají zmapovat také další místa v Česku, a osudy Židů tak přiblížit i mladé generaci.

Na smrt vyhublí, zbídačení vězni a na každém kroku mrtvá těla. Takový pohled se naskytl sovětským vojákům, kteří přesně před osmdesáti lety 27. ledna 1945 dorazili do nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Komplex táborů Osvětim, nebo také Auschwitz se poté stal největším symbolem nacistického vraždění během druhé světové války. Bylo zde zmařeno nejméně 1,1 milionu životů, většinou židovských.

Když bylo Zuzaně Justmanové, tehdy Pickové, dvanáct, internovali ji a její rodinu v terezínském ghettu. Na rozdíl od mnohých svých blízkých přežila, emigrovala do Spojených států a svědectví o holocaustu přinášela jako oceňovaná dokumentaristka. „Mělo by se mluvit o tom, co se stalo,“ řekla v Interview ČT24 u příležitosti osmdesátého výročí osvobození Osvětimi. Mluvit o všech těch hrůzách je ale pro ni dodnes těžké. V koncentračním táboře zahynul její otec.

Brána do továrny na smrt a na ní tři slova: Arbeit macht frei. Práce osvobozuje. Právě za ní, v polském městě Osvětim, vybudovali nacisté koncentrační tábor Auschwitz a vyhlazovací tábor Auschwitz Birkenau, v nichž zavraždili více než 1,1 milionu lidí. Před osmdesáti lety, 27. ledna 1945, byl tábor osvobozený Rudou armádou. Tématu se věnoval sobotní Hyde Park Civilizace.

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.

V Pelhřimově v úterý odhalí pamětní desku místního rodáka a válečného hrdiny Otto Frieda. Zahynul v boji o Dunkerk před osmdesáti lety. Město také položí čtyři kameny zmizelých na památku členů Friedovy rodiny. Všichni přišli o život v koncentračních táborech.

Ve věku 98 let v pátek v Jeruzalémě zemřel význačný izraelský historik českého původu Jehuda Bauer, specialista na historii holocaustu a antisemitismu. Informovala o tom Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA).

Ve spolupráci s Českou televizí vzniká nový dokument o Karlu Ančerlovi – dirigentovi, který přežil holocaust. Během příprav byly nalezeny i originální partitury z hudebníkova mládí. Jedna ze skladeb zazní v premiéře na koncertě věnovaném památce orchestru terezínských vězňů.

Nejspíš poslední žijící Wintonovo dítě ze Slezska, třiadevadesátiletý John Fieldsend, se vrátil do míst, kde vyrůstal. Před transportem do koncentračního tábora ho zachránil stejně jako dalších téměř sedm stovek dětí Nicholas Winton. Na rodném domě matky Johna Fieldsenda ve Vítkově na Opavsku je nově pamětní deska a u budovy také kameny zmizelých, které připomínají oběti holocaustu.

Potomci Tugendhatů, Hože a Löw-Beerů se zúčastnili uložení kamenů zmizelých před slavnými brněnskými vilami, které patřily jejich rodinám. Z údajů na mosazných kostkách v dlažbě je patrné, že členové rodin čelili kvůli židovským kořenům nacistické perzekuci. Někteří stihli emigrovat, další se stali oběťmi holocaustu v Terezíně, Majdanku nebo na neznámých místech.

O hroby na pardubickém židovském hřbitově se nemá kdo starat. Potomky tamních Židů většinou zavraždili nacisté během holocaustu. Hřbitov proto nabízí adopci hrobů. Aktivita má zároveň upozornit na bohatou židovskou historii města.

V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.