Holocaust strana 4 z 5

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Nadační fond Archa rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera žádá o stavební povolení k vybudování památníku v bývalé textilce Vitka v Brněnci na Svitavsku. Nový objekt, takzvaný skleněný pavilon, by měl sloužit především ke vzdělávání. V areálu byla za druhé světové války továrna, kde Schindler zachránil asi dvanáct set židovských dělníků.

Vězni vyhlazovacích a koncentračních táborů slyšeli dunění děl, které ohlašovalo blížící se osvobození. Jenže život byl pořád mnohem vzdálenější než smrt. Nacisté hnali Židy Evropou na otrocké práce, v rozpadající se Říši se hodila každá levná pracovní síla. Dlouhé pochody měly navíc odvést svědky genocidy co nejdál od Spojenců. K posledním měsícům před koncem války se v díle s názvem Osvobození? vrací Příběhy 20. století. Třetí řada se pokouší postihnout obraz holocaustu na území Československa – na základě vzpomínek těch, kteří přežili. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Nové Muzeum totalit v Pardubicích se má oficiálně otevřít pro veřejnost v lednu. První institut Paměti národa v Česku vznikal dva a půl roku. Jeho provozovatelé nyní doufají, že na začátku roku už bude lepší epidemická situace. Institut Paměti národa zřizuje nezisková organizace Post Bellum, postupně se má podobné muzeum otevřít v každém krajském městě.

Z protektorátu Čechy a Morava bylo pro pronásledované Židy téměř nemožné uniknout. Někteří zkoušeli zoufalou dobu přečkat přímo „pod lampou“ – v provizorních skrýších v bytech i v lese. Jiní se s notnou dávkou štěstí dostali přece jen za hranice, často na odtržené slovenské území nebo do Maďarska. Jenže nacistickému záměru vyhladit Židy šlo těžko uniknout i tam. O životě na útěku a ve skrýších pojednává další díl Příběhů 20. století. Třetí řada se pokouší postihnout obraz holocaustu na území Československa – na základě vzpomínek těch, kteří přežili. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Malíř, novinář i básník – to vše byl Petr Ginz. Chlapec mnoha talentů stihl za svůj 16letý život napsat desítky reportáží a povídek. Pokračoval v tom i po transportu do terezínského ghetta, kam nacisté začali deportovat Židy před 80 lety. Petr tam dokonce založil a vydával vlastní časopis. Po deportaci do vyhlazovacího tábora ho ale nacisté odeslali rovnou do plynové komory.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Hana Kleinová se z terezínského ghetta vrátila jako sirotek. Aby netrápila své děti, o vlastní minulosti s nimi nikdy nemluvila. Pohnutý osud vypátral až po její smrti syn Frank Frištenský, sportovec a trenér z rodiny slavných zápasníků. Mnoho let utajovaný a silný příběh popsal v knize Moje máma z Terezína, o jejímž vzniku se rozpovídal v Událostech, komentářích.

V červnu 1944 sehráli nacisté v ghettu Terezín povedené propagandistické divadlo. V nakašírovaných kulisách zinscenovali pro inspekci z Mezinárodního výboru Červeného kříže město, v němž deportovaní Židé zalévají zahrádky a chodí na koncerty. Většina „účinkujících“ skončila ve vagonech do koncentračního tábora. Nedlouho po vizitě začala likvidace ghetta. „Nebylo už co předstírat,“ konstatuje jedna z pamětnic. Právě na vzpomínkách těch, kdo přežili, je postavena třetí řada Příběhů 20. století. Nejnovější díly se snaží chronologicky postihnout obraz holocaustu na českém území před druhou světovou válkou i během ní. ČT2 dokumentární cyklus vysílá každou neděli odpoledne.

Neuvěřitelná shoda okolností vrátila po osmdesáti letech část rodinných cenností rodačce z Brna, která teď žije v Izraeli. Kolekci předmětů za války ukradli nacisté, pak skončily v depozitáři na zámku Sychrov. Odtamtud se dostaly na výstavu umění, díky které se podařilo majitele ztotožnit.

Státní zástupce obžaloval nakladatelství Bodyart Press kvůli vydání a šíření knihy Mýtus šesti milionů, která popírá holocaust. Obžalována je ještě jedna osoba, která je nejspíš bezprostředně spjatá s nakladatelstvím, její identita ale zatím není známá. Případem se bude zabývat Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou. Podle trestního zákoníku hrozí za popírání genocidy až tři roky vězení. Vydavatelství se hájí tím, že titul vydalo pouze ke studijním účelům.

V noci z 8. na 9. března 1944 nacisté ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka spáchali zřejmě největší masovou vraždu československých občanů v dějinách. Mužů, žen i dětí. Došlo k ní v takzvaném rodinném táboře. Židé, kterým bylo dáno smrti uniknout, přinášejí svědectví v dokumentárním cyklu Příběhy 20. století. Třetí řada se snaží chronologicky postihnout obraz holocaustu na českém území před druhou světovou válkou i během ní. Dokumenty, postavené na vzpomínkách posledních pamětníků, vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Terezínské ghetto bylo místem protikladů. O naději na konec utrpení tu Židé mohli zpívat svobodněji než kde jinde v protektorátu, jenomže tato benevolence byla jen divadlem pro vnější svět. Nedobrovolné obyvatele přeplněného města decimoval hlad a nemoci, byli vystaveni krutosti svých věznitelů – a všudypřítomný byl strach, že deportované čeká „něco horšího“. Tušení vzrostlo, když do Terezína vlaky už nejen přijížděly, ale začaly i odjíždět. „Ghetto Theresienstadt a transporty na východ“ je tématem třetího dílu Příběhů 20. století, které ve třetí řadě mapují okolnosti holocaustu v českých zemích. Zdokumentované výpovědi přeživších vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

„Možná jsme pomohli vzbudit v lidech, kteří po válce slyšeli nebo četli, co všechno se v Terezíně provozovalo, že to byl ráj na zemi. No nebyl,“ říká Anna Hyndráková, jedna z pamětnic holocaustu. I její vzpomínky dokreslují, jaký osud čekal Židy za druhé světové války v protektorátu Čechy a Morava. Nuceně se museli odstěhovat z domovů do ghett. Deportacím do Lodže a Terezína se věnuje druhý díl Příběhů 20. století. Třetí řadu, mapující okolnosti holocaustu v českých zemích, vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

V předválečném Československu žilo více než tři sta tisíc lidí přináležejících k židovské komunitě. Nacistické řešení konečné otázky jich přežilo zhruba deset procent. „Chtěli nás zlikvidovat,“ uvědomila si ve třicátých letech Helga Hošková-Weissová. Tehdy byla ještě dítě – stejně jako další pamětníci, kteří přibližují „počátek zániku“ v nových Příbězích 20. století. Třetí řadu, mapující okolnosti holocaustu v Československu, vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

Izraelský prezident Chajim Herzog během čtvrtého dne své oficiální návštěvy Československa navštívil pražské židovské město. Zde si prohlédl synagogy i Starý židovský hřbitov. Poté zavítal do Terezína, kde vzdal úctu obětem nacismu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holocaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo 16. října 1941 zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava takzvané „konečné řešení židovské otázky“. První transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, v sobotu připomíná happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

Nejvyšší soud (NS) potvrdil rozsudek, podle kterého náleží vnučce Ferdinanda Peroutky omluva za výrok prezidenta Miloše Zemana o uznávaném novináři. S rozhodnutím nebyla spokojená ani jedna strana sporu. Dovolání ministerstva financí, které se má omlouvat za Zemana, NS odmítl. Ministerstvo rozsudek respektuje a omluví se. Dovolání Peroutkovy vnučky Terezie Kaslové, která žádala omluvu i za další prezidentova tvrzení, soudci také zamítli. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce NS.

Švédské Malmö ve středu hostilo mezinárodní konferenci o holocaustu. Výběr předních světových a především evropských politiků tam hledal odpověď na otázku, jak připomínat holocaust v době, kdy už nežije mnoho očitých svědků. A také jak potírat antisemitismus, který je v řadě zemí na kontinentu na vzestupu.

Nový památník připomíná na 34 tisíc kyjevských Židů zavražděných nacisty v rokli Babí Jar. Prezidenti Ukrajiny, Izraele a Německa ho odhalili u příležitosti osmdesátého výročí jednoho z největších jednorázových masakrů během holocaustu. Později na stejném místě němečtí nacisté zabili další desítky tisíc lidí –⁠ Židů, Romů, Ukrajinců nebo Rusů.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen otevřel v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi novou rakouskou expozici. Ta připomíná rakouské oběti nacistů, ale zároveň poprvé ukazuje spoluvinu a zodpovědnost Rakouska za zločiny národního socialismu. „Všichni známe historii, a přece bylo dlouho státní doktrínou, že Rakousko se stalo první obětí národního socialismu,“ prohlásil při slavnostním otevření expozice Van der Bellen.

První dva kameny zmizelých připomínají v Českém Krumlově židovské obyvatelky, které se za druhé světové války nevrátily z transportu. Takzvané Stolpersteine se nachází před domem v ulici Latrán v historickém centru, který obývaly Marta Žaludová a její dcera Ilsa Breuerová. Řekla to mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.

Ukrajina si ve středu připomněla 80. výročí masakru, kde za druhé světové války nacisté během 48 hodin postříleli skoro 34 tisíc kyjevských Židů. Stalo se tak krátce poté, co Němci v létě 1941 začali okupovat ukrajinské hlavní město. Vraždily jednotky SS za pomoci místních kolaborantů, napsala agentura AP.

Setkáním se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zahájil dopoledne papež František pondělní program své návštěvy Slovenska. V následném projevu vyzval Evropu k prosazování myšlenky solidarity. Zmínil také chybějící vzájemnou pomoc mezi lidmi. S prezidentkou se papež setkal už v neděli na bratislavském letišti, kde ho vítali také vrcholní politici Slovenska. V pondělí odpoledne se také setkal se zástupci židovské komunity, při té příležitosti odsoudil antisemitismus.