Dosud nezveřejněné fotografie ukazují povstání ve varšavském ghettu. Pořídil je tajně polský hasič

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Grzywaczewski se do varšavského ghetta dostal spolu s dalšími polskými hasiči, které nacisté povolali, aby při potlačování povstání a vypalování ghetta zabránili rozšíření plamenů. Grzywaczewskému bylo tehdy třiadvacet let. Vzal si s sebou fotoaparát, kterým tajně pořizoval snímky, například odvádění Židů na takzvaný Umschlagplatz, tedy shromaždiště, odkud je nacisté deportovali do vyhlazovacího tábora.

Pohled, který nezapomenu

V deníku, který si během války vedl, si zapsal: „Pohled na lidi, které odtamtud (míněno z bunkru) vyváděli, mi asi zůstane v paměti do konce života. Tváře (…) s nepřítomným, bezduchým výrazem. (…) postavy zhroucené hladem a strachem, špinavé, vyčerpané. Hromadně zastřelení, někteří živí padají přes mrtvoly jiných, už popravených.“ O tom, že v ghettu fotografoval, se ale v deníku nezmiňuje.

„Zdá se, že Leszek Grzywaczewski se snažil tyto scény zaznamenat ze všech sil, jelikož si uvědomoval, jak je důležité zdokumentovat události nepřístupné očím lidí na druhé straně zdi ghetta,“ píše muzeum.

Záběry na fotografiích jsou často rozmazané, pořízené ve spěchu, ze skrytého místa, částečně zakryté rámem okna, stěnou budovy nebo postavami lidí stojících v popředí.

Muzeum na snímcích oceňuje, že nedokumentují dění ve varšavském ghettu ve službách nacistické propagandy. „Fotografie, byť tak nedokonalé, jsou nesmírně cenné. Jsou to jediné snímky, o nichž víme, že byly pořízeny uvnitř ghetta během povstání, a jejichž autory nejsou Němci,“ uvedlo muzeum.

Fotil opakovaně

Grzywaczewski zemřel v roce 1993. Nově objevené negativy vypátral fotografův syn, filmový producent Maciej Grzywaczewski, na žádost polského muzea. Rodinný foroarchiv procházel několik měsíců, negativy objevil prý v poslední krabici.

Obsahují téměř padesát záběrů, dvě třetiny z nich zachycují ghetto. Jsou mezi nimi i negativy ke dvanácti už dříve publikovaným fotografiím, které se dochovaly vytištěné a jsou uloženy mimo jiné v muzeu holocaustu ve Washingtonu.

Negativ fotografií, které Zbigniew Leszek Grzywaczewski pořídil během povstání ve varšavském ghettu
Zdroj: Muzeum Polin/z archivu Maciej Grzywaczewski/Zbigniew Leszek Grzywaczewski

Mnohé záběry ale podle polského muzea nebyly nikdy vystaveny. „Jsou to pohledy na kouř nad ghettem, na tamní ulice a dvorky, na vyhořelé domy, hasiče zdolávající požár na střeše domu i při pauze na jídlo,“ doplnilo muzeum.

Film také pomohl určit, v jakém pořadí byly záběry pořízeny, je jasné, že Grzywaczewski pronesl fotoaparát do ghetta více než jednou. V ghettu se pohyboval pravděpodobně zhruba čtyři týdny na přelomu dubna a května 1943.

Povstání nemělo šanci na úspěch

Snímky představí muzeum veřejnosti na výstavě, která začne 18. dubna příštího roku. Tedy v předvečer osmdesátého výročí události, během níž se obyvatelé židovského ghetta ve Varšavě v zoufalém pokusu snažili odvrátit deportace do nacistických vyhlazovacích táborů. Bylo to největší ozbrojené povstání Židů za druhé světové války a také první významná městská vzpoura proti nacistům v okupované Evropě.

Povstání mělo malé šance na úspěch, nacisté ho potlačili za necelý měsíc, stalo se však symbolem vzdoru ve zdánlivě marné situaci.

Zahynulo při něm 13 tisíc Židů, dalších zhruba 50 tisíc nacisté deportovali do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Mrtvých na německé straně bylo sto až dvě stě. Přibližně čtyřicítce židovských bojovníků se podařilo z ghetta uprchnout kanály a část z nich vytvořila partyzánské oddíly, další vstoupili do polských jednotek a někteří později bojovali ve Varšavském povstání v roce 1944. Do toho se zapojil i Zbigniew Leszek Grzywaczewski, během bojů utrpěl zranění nohy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
před 21 hhodinami

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025

Potřebujeme inspirativní příběhy, říkají Čermák a Pánek o Neporazitelných

Česká kina od listopadu promítají nový snímek Dana Pánka Neporazitelní. Inspirace k příběhu vzešla z událostí kolem mistrovství světa v parahokeji, které se hrálo v roce 2019 v Ostravě. „Obzvlášť v dnešní době potřebujeme takové inspirativní příběhy,“ zmínil Pánek v rozhovoru pro ČT24. „Vzbudí to emoce, které v nás možná už usínají, a uvědomíme si, že každý člověk může být hrdina,“ souhlasí Hynek Čermák. V hereckém obsazení se objevuje také Ivan Trojan, Lenka Vlasáková nebo Vanda Hybnerová.
3. 12. 2025

Sedláčková objevuje erotická léta Toyen

Tvorbě a životu významné české surrealistické malířky se věnuje další kniha. Dílem Toyen – léta erotická autorka Andrea Sedláčková volně navazuje na dřívější pojednání o této výtvarnici.
3. 12. 2025

„Od řízku k růstu.“ Vánoční festival zlozvyků v Brně je alternativou ke stresu

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
3. 12. 2025

I v církvi se hřeší, ukazuje komedie Kardinální chyba

Ve hře Kardinální chyba navštíví papež malou německou diecézi, čímž vyvolá řadu zmatků. Komedii, která se vysmívá přetvářce a přehnaným ambicím, uvádí Národní divadlo moravskoslezské v české premiéře.
3. 12. 2025
Načítání...