Dosud nezveřejněné fotografie ukazují povstání ve varšavském ghettu. Pořídil je tajně polský hasič

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Grzywaczewski se do varšavského ghetta dostal spolu s dalšími polskými hasiči, které nacisté povolali, aby při potlačování povstání a vypalování ghetta zabránili rozšíření plamenů. Grzywaczewskému bylo tehdy třiadvacet let. Vzal si s sebou fotoaparát, kterým tajně pořizoval snímky, například odvádění Židů na takzvaný Umschlagplatz, tedy shromaždiště, odkud je nacisté deportovali do vyhlazovacího tábora.

Pohled, který nezapomenu

V deníku, který si během války vedl, si zapsal: „Pohled na lidi, které odtamtud (míněno z bunkru) vyváděli, mi asi zůstane v paměti do konce života. Tváře (…) s nepřítomným, bezduchým výrazem. (…) postavy zhroucené hladem a strachem, špinavé, vyčerpané. Hromadně zastřelení, někteří živí padají přes mrtvoly jiných, už popravených.“ O tom, že v ghettu fotografoval, se ale v deníku nezmiňuje.

„Zdá se, že Leszek Grzywaczewski se snažil tyto scény zaznamenat ze všech sil, jelikož si uvědomoval, jak je důležité zdokumentovat události nepřístupné očím lidí na druhé straně zdi ghetta,“ píše muzeum.

Záběry na fotografiích jsou často rozmazané, pořízené ve spěchu, ze skrytého místa, částečně zakryté rámem okna, stěnou budovy nebo postavami lidí stojících v popředí.

Muzeum na snímcích oceňuje, že nedokumentují dění ve varšavském ghettu ve službách nacistické propagandy. „Fotografie, byť tak nedokonalé, jsou nesmírně cenné. Jsou to jediné snímky, o nichž víme, že byly pořízeny uvnitř ghetta během povstání, a jejichž autory nejsou Němci,“ uvedlo muzeum.

Fotil opakovaně

Grzywaczewski zemřel v roce 1993. Nově objevené negativy vypátral fotografův syn, filmový producent Maciej Grzywaczewski, na žádost polského muzea. Rodinný foroarchiv procházel několik měsíců, negativy objevil prý v poslední krabici.

Obsahují téměř padesát záběrů, dvě třetiny z nich zachycují ghetto. Jsou mezi nimi i negativy ke dvanácti už dříve publikovaným fotografiím, které se dochovaly vytištěné a jsou uloženy mimo jiné v muzeu holocaustu ve Washingtonu.

Negativ fotografií, které Zbigniew Leszek Grzywaczewski pořídil během povstání ve varšavském ghettu
Zdroj: Muzeum Polin/z archivu Maciej Grzywaczewski/Zbigniew Leszek Grzywaczewski

Mnohé záběry ale podle polského muzea nebyly nikdy vystaveny. „Jsou to pohledy na kouř nad ghettem, na tamní ulice a dvorky, na vyhořelé domy, hasiče zdolávající požár na střeše domu i při pauze na jídlo,“ doplnilo muzeum.

Film také pomohl určit, v jakém pořadí byly záběry pořízeny, je jasné, že Grzywaczewski pronesl fotoaparát do ghetta více než jednou. V ghettu se pohyboval pravděpodobně zhruba čtyři týdny na přelomu dubna a května 1943.

Povstání nemělo šanci na úspěch

Snímky představí muzeum veřejnosti na výstavě, která začne 18. dubna příštího roku. Tedy v předvečer osmdesátého výročí události, během níž se obyvatelé židovského ghetta ve Varšavě v zoufalém pokusu snažili odvrátit deportace do nacistických vyhlazovacích táborů. Bylo to největší ozbrojené povstání Židů za druhé světové války a také první významná městská vzpoura proti nacistům v okupované Evropě.

Povstání mělo malé šance na úspěch, nacisté ho potlačili za necelý měsíc, stalo se však symbolem vzdoru ve zdánlivě marné situaci.

Zahynulo při něm 13 tisíc Židů, dalších zhruba 50 tisíc nacisté deportovali do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Mrtvých na německé straně bylo sto až dvě stě. Přibližně čtyřicítce židovských bojovníků se podařilo z ghetta uprchnout kanály a část z nich vytvořila partyzánské oddíly, další vstoupili do polských jednotek a někteří později bojovali ve Varšavském povstání v roce 1944. Do toho se zapojil i Zbigniew Leszek Grzywaczewski, během bojů utrpěl zranění nohy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...