Ghetto

Vedení Ústeckého kraje si od investice do Žižkových kasáren a dalších historických objektů v Terezíně na Litoměřicku slibuje, že se do města začnou stěhovat noví obyvatelé. Opravy totiž nemají přinést další depozitáře, ale objekty, které budou mít polyfunkční využití. O byty na Litoměřicku je zájem, protože okres je blízko Prahy, říká hejtman Jan Schiller (ANO) a jeho radní Tomáš Rieger (ODS).

Problém vyloučených lokalit máme desetiletí, ale stále ho nikdo neřeší, upozornil v pořadu Události, komentáře hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Týká se hlavně tří krajů. Potřebné zákony se nedaří protlačit sněmovnou, proto by Schiller navrhl pro zasažené regiony samostatný program. Podle poradkyně prezidenta pro sociální oblast a neziskový sektor Lucie Polákové je důležité, aby obce měly větší bytové fondy a mohly byty pronajímat za dostupnou cenu nízkopříjmovým rodinám. Oba se shodli na zefektivnění systému cenové mapy nájemního bydlení.

Radnice Ústí nad Labem se snaží bojovat s rozšiřováním ghetta ve vyloučených lokalitách výkupem nemovitostí. Podle ní je to způsob, jak nad místními ghetty a jejich nájemníky získat kontrolu. Zastupitelstvo bude o výkupu bytů rozhodovat příští pondělí. Pokud záměr radní schválí, začnou s ním ještě letos.

Zásadní opravy na šesti památkách v havarijním stavu chtějí pevnostní Terezín na Litoměřicku a Jaroměř na Náchodsku, kam spadá pevnost Josefov, uskutečnit hlavně příští rok. Dílčí práce nicméně začnou už letos. Na opravy využijí dotace z ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí první výzvu v červnu, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Havarijní program na záchranu památek resortu kultury už funguje.

Bývalé terezínské ghetto, místo, které je připomínkou utrpení tisíců lidí, je v dezolátním stavu. Části budov bývalých kasáren, které později sloužily jako přestupní stanice na cestě do vyhlazovacích táborů, jsou v troskách a hrozí, že se zřítí. Město Terezín na rekonstrukci požádalo o státní dotaci, má ale moc malý rozpočet na to, aby doplatilo požadovanou část. Na opravu by tak měl přispět Ústecký kraj. I s nimi ale vystačí pouze na základní sanace. „Pokud se ale nezachrání teď, tak už nikdy,“ říká starosta René Tomášek (RESET). Reportáž pro pořad Reportéři ČT připravil Karel Vrána.

Problémy s nemovitostmi, na které si stěžují lidé, řeší Ústí nad Labem jejich odkupem. Momentálně se chystá koupit ve vyloučené lokalitě bytové domy za sedmdesát miliónů korun. Získat chce také bývalou kolonii garáží, ze které vznikla rozsáhlá černá skládka.

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Vláda by mohla příští týden zaúkolovat některého z ministrů opravou slavných chátrajících Žižkových kasáren v Terezíně. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ústeckého kraje navrhl, aby si rozsáhlý areál vzala zpět armáda. Terezín sám na opravu za miliardu nemá.

Italské Benátky zahájily díky dárcům rozsáhlou rekonstrukci synagog v židovské čtvrti. Ta se jako první na světě začala nazývat ghettem. Podle odborníků může být název zkomolenina italského slova geto, což byl tehdejší výraz pro slévárnu, v jejímž okolí se Židé usadili. Nejstarší modlitebna pochází z roku 1528.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Uběhlo osmdesát let od založení židovského ghetta v Terezíně. První transport s takzvaným komandem pro výstavbu ghetta do pevnostního města u Litoměřic dorazil právě 24. listopadu 1941. Jednalo se o 324 mužů. Jejich cílem bylo připravit ubytování pro další, a to už tisíce odsunutých Židů. Odpoledne vyrazil od bohušovického nádraží průvod, který skončil u bývalé železniční vlečky terezínského ghetta. To, že jsou mnohde na světě lidé pronásledováni pro svou víru, připomněly ve středu na více než stovce míst v Česku červěně nasvícené budovy.

Hana Kleinová se z terezínského ghetta vrátila jako sirotek. Aby netrápila své děti, o vlastní minulosti s nimi nikdy nemluvila. Pohnutý osud vypátral až po její smrti syn Frank Frištenský, sportovec a trenér z rodiny slavných zápasníků. Mnoho let utajovaný a silný příběh popsal v knize Moje máma z Terezína, o jejímž vzniku se rozpovídal v Událostech, komentářích.

Terezínské ghetto bylo místem protikladů. O naději na konec utrpení tu Židé mohli zpívat svobodněji než kde jinde v protektorátu, jenomže tato benevolence byla jen divadlem pro vnější svět. Nedobrovolné obyvatele přeplněného města decimoval hlad a nemoci, byli vystaveni krutosti svých věznitelů – a všudypřítomný byl strach, že deportované čeká „něco horšího“. Tušení vzrostlo, když do Terezína vlaky už nejen přijížděly, ale začaly i odjíždět. „Ghetto Theresienstadt a transporty na východ“ je tématem třetího dílu Příběhů 20. století, které ve třetí řadě mapují okolnosti holocaustu v českých zemích. Zdokumentované výpovědi přeživších vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

Zbouráním posledního domu v pátek v Kroměříži definitivně zanikla problematická lokalita Račín. Desítky let v ní bydleli dlužníci a obyvatelé, na něž si stěžovali sousedé. Problém nakonec radnice vyřešila radikálně. Nové bydlení nabídla jenom těm, kteří nemají žádné dluhy. Demolice posledního objektu v Račíně trvala asi hodinu. Bourání prvního bytového domu zahájilo město už v srpnu 2018.

Památník Terezín uspořádal ve čtvrtek setkání k 80. výročí vzniku ghetta. Do Muzea ghetta zavítaly dvě bývalé vězeňkyně se svými potomky, pozdrav zazněl z předtočeného videa od dvou někdejších vězňů z Izraele. Řečníci zdůrazňovali nutnost připomínat tragické osudy Židů. Bývalí vězni se schází v Terezíně při připomínce zahájení deportace Židů z českých zemí pravidelně každých pět let. Před deseti lety jich přijelo do Terezína přes dvě stě.

„Možná jsme pomohli vzbudit v lidech, kteří po válce slyšeli nebo četli, co všechno se v Terezíně provozovalo, že to byl ráj na zemi. No nebyl,“ říká Anna Hyndráková, jedna z pamětnic holocaustu. I její vzpomínky dokreslují, jaký osud čekal Židy za druhé světové války v protektorátu Čechy a Morava. Nuceně se museli odstěhovat z domovů do ghett. Deportacím do Lodže a Terezína se věnuje druhý díl Příběhů 20. století. Třetí řadu, mapující okolnosti holocaustu v českých zemích, vysílá Česká televize každou neděli odpoledne na ČT2.

Izraelský prezident Chajim Herzog během čtvrtého dne své oficiální návštěvy Československa navštívil pražské židovské město. Zde si prohlédl synagogy i Starý židovský hřbitov. Poté zavítal do Terezína, kde vzdal úctu obětem nacismu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Po přepadení Sovětského svazu v červnu 1941 zahájili nacisté holocaust, nejhrůznější genocidu 20. století. Po letech vytěsňování Židů ze společenského života bylo 16. října 1941 zahájeno i v Protektorátu Čechy a Morava takzvané „konečné řešení židovské otázky“. První transport, který nacisté před 80 lety vypravili z Prahy do Lodže, v sobotu připomíná happening na nádraží v pražských Bubnech. Uskuteční se již posedmé. Organizátoři akce s názvem Bubnování pro Bubny chtějí jejím prostřednictvím narušit nepatřičné ticho pasivního přihlížení událostem, které se stát neměly.

Na den přesně před 79 lety odjel z Prahy transport tisícovky Židů do Terezína. Holocaust přežilo jen pětačtyřicet z nich. Mezi oběťmi byla i Růžena Stutzová. Její vnučka Charlotte Mayer se před nacisty zachránila útěkem do Londýna, kde se stala sochařkou. Osud její rodiny měl vliv na její díla, která stojí na řadě míst Anglie. Se sochařkou natáčel zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Příběh dětí z terezínského ghetta zaujal francouzskou režisérku Henriette Chardakovou. Její dokument s názvem Děti v Terezíně a nestvůra s knírkem byl vybrán do cyklu veřejných promítání na pařížské radnici. Projekce mají pomoci mladým lidem lépe pochopit temná místa historie a učit je toleranci, zvláště v době, kdy ve Francii narůstají antisemitské útoky.

V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127 tisíc lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok. Vychází z odhadů krajských koordinátorů a romských poradců a v pondělí by ji měla projednat vláda. V roce 2015 bylo v Česku podle odborné analýzy 606 vyloučených lokalit s asi 115 tisíc obyvateli a v roce 2006 kolem tří set ghett s 80 tisíci obyvateli.

Kresba židovského chlapce Petra Ginze Měsíční krajina se po putování na oběžné dráze dostala do Terezína, kde v ghettu pobýval za druhé světové války její autor, než byl zavražděn v Osvětimi. Americký astronaut Andrew Feustel měl kopii obrázku s sebou na své poslední vesmírné misi. Astronautova manželka Indira, která má po matce české kořeny, přiznala, že je to pro ně velmi emotivní zážitek.