Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.
„Tento milník je příležitostí k oslavám naší rozmanitosti a pokroku i připomínkou sdílené odpovědnosti vůči planetě,“ řekl k populačnímu zlomu generální tajemník OSN António Guterres. Nejvíce lidí bude podle OSN dále přibývat v Africe a jižní Asii, konkrétně v osmi zemích, kterými jsou Egypt, Etiopie, Tanzanie, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Indie a Filipíny.
Růst světové populace se bude nicméně zpomalovat. Ze sedmi na osm miliard se lidstvo dostalo za zhruba jedenáct let. Z osmi na devět miliard to bude podle současných projekcí trvat patnáct let, a této hranice tedy populace dosáhne v roce 2037. Světový populační růst by se měl zastavit na 10,4 miliardách lidí kolem roku 2080.
Ve většině zemí bude porodnost nižší než 2,1 dítěte na jednu matku, což je podle demografů číslo nutné k udržení populace. V Jižní Koreji porodnost klesla na rekordně nízkých 0,81 dítěte na jednu matku, uvedl web stanice BBC.
Někde řeší seniory, jinde chudé mladé
Evropa, Rusko a Čína aktuálně přemýšlí, kdo se postará o početnou skupinu důchodců, mezitím ale země jako Kongo nebo Indie zápolí s chudobou mladých lidí. Čím dál větší problémy jsou patrné hlavně v hustě obydlených světových metropolích.
Například v hlavním městě Indie, Novém Dillí, které vzniklo teprve před sto lety, se zdá, že je pro místní příliš těsno. Obyvatelé se tlačí nejen ve vlacích a na silnicích. V přilehlých slumech musí místní kvůli velkému náporu lidí také šetřit s vodou během pravidelné hygieny.
„Nemáme tu kanály, jen veřejné záchody. Deset jich je pro muže a deset pro ženy. Žije tady nejméně pět tisíc lidí, takže fronty jsou opravdu dlouhé,“ přibližuje obyvatel jednoho ze slumů Gautám Šáh. Indové, kteří se v podobných slumech usazují, často přijíždějí za prací.
Hlavní město Indie láká zejména na dobře placená místa v informačních technologiích i mezinárodním obchodu. Tyto příležitosti už ale zdaleka nejsou pro všechny. „S rostoucím počtem obyvatel stoupá také nezaměstnanost. Na každé volné místo připadá nejméně sto uchazečů,“ vysvětluje obyvatelka metropole Prijanka.
Migrace kvůli změnám klimatu
Dalším z důvodů, proč se tisíce lidí v Asii a Africe přesouvají do měst, jsou klimatické změny. Například bratr Aliho Elwana z jižního Iráku, který je postižený suchem, odejít nechtěl. Snažil se zavlažovat vyprahlou zemědělskou půdu až do chvíle, než zjistil, že je to beznadějné. Potom spáchal sebevraždu.
„Pokaždé se přesunul na nové místo. Kopal den nebo dva a potom mu studna stejně vyschla,“ popisuje bezvýchodnou situaci svého sourozence Ali Elwan.
Ostatní obyvatelé už boj o vodu postupně vzdávají a irácká vesnice se vylidňuje. „Někteří lidé se vystěhují do zahraničí. Jiní mají syna, který může jít pracovat někam jinam,“ ilustruje situaci na místě Elwan.
V rozvojových zemích, jako je Kongo, Etiopie, Egypt nebo Indie populace dál rychle narůstá. Ve zbytku světa je už tempo pomalejší. Některá bohatá velkoměsta každopádně raději šetří místem a rostou do výšky.
Častým cílem je také zajistit, aby se okraje těchto měst neměnily v odříznutá ghetta. Evropské metropole, jako je Berlín nebo Kodaň, se proto snaží podporovat stavbu komunitních center a firemních sídel mimo historické centrum. Doufají, že tak města zvládnou přijmout mladou pracovní sílu ze zahraničí.
Rub a líc soužití osmi miliard lidí
Podle socioložky Lucie Vidovičové z Masarykovy univerzity v Brně je překročení osmi miliard lidí na planetě zprávou, která přináší optimistické, ale i problematické aspekty. „To, že je na světě více lidí, znamená, že je menší úmrtnost, je nižší kojenecká úmrtnost a léčíme choroby, které jsme dříve neuměli léčit. Zároveň to ale může znamenat určitá environmentální rizika. Právě úvahy, jakým způsobem můžeme planetu uživit a jak můžeme přežít všichni,“ míní.
Klíčový vliv na porodnost má podle ní kombinace zlepšujících se ekonomických podmínek na globálním severu a velká hodnota dítěte pro zajištění budoucnosti na globálním jihu.
Souhlasí s tím i demograf Tomáš Fiala z katedry demografie VŠE. „Faktorů byla celá řada a jeden z těch nejvýznamnějších byl rozvoj pracovní péče, snižování úmrtnosti zejména dětí i v zemích globálního jihu, hovoří se o takzvané epidemiologické revoluci, kdy se podařilo vymýtit či snížit riziko řady nakažlivých nemocí. Kromě toho v řadě zemí ještě nějakou dobu rostla porodnost,“ upřesňuje.
Tempo růstu počtu obyvatel začalo globálně klesat v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, dodává Fiala. „Ještě v šedesátých letech byl průměrný nárůst obyvatelstva světa dvě procenta. V posledním desetiletí to bylo 1,2 procenta. Za poslední dva roky už je to jen 0,8 procenta,“ řekl.
Vidovičová ale upozorňuje, že na světě je nyní zhruba čtyřnásobek populace než před padesáti lety, podle sociologických prognóz by měl ale kolem roku 2100 počet obyvatel znovu klesat.
„Z nějakých důvodů by mělo dojít ke zpomalení a snižování počtu globálního obyvatelstva. Zatím ale nemůžeme vůbec odhadnout, jak se to stane a z jakých důvodů. Můžeme jenom doufat, že to nebude kvůli katastrofě nebo z důvodů sociálních nerovností, které jsou stále v globálním měřítku obrovské,“ dodává socioložka.
