Na Zemi žije v současnosti 7,6 miliardy lidí. Před dvěma sty lety se přitom světová populace pohybovala okolo jedné miliardy. A počet obyvatel bude pravděpodobně narůstat i v budoucnosti: podle některých předpovědí se do konce 21. století světová populace víc než zdvojnásobí.
Do konce století se počet lidí na Zemi zdvojnásobí, věští studie OSN. Až na 16,5 miliardy
OSN představila při příležitosti Světového dne populace tři scénáře, jak by se mohla světová populace v příštích letech vyvíjet.
Podle prvního by ke konci 21. století mohlo žít na světě téměř 16,5 miliardy lidí. Druhá varianta předpovídá, že zatímco do roku 2050 se počet lidí vyšplhá k 10 miliardám, poté se populační růst zpomalí a ke konci století jich bude na Zemi 11,2 miliardy. Podle posledního scénáře se porodnost sníží tak, že k roku 2100 se počet lidských obyvatel Země sníží na 7,3 miliardy.
Pokud by se naplnil pesimistický scénář, mnozí vědci se netají obavami z přelidnění. Experti sice neuvádějí přesný údaj, kolik obyvatel je naše planeta schopná uživit, ale opakovaně se hovoří o 10 miliardách lidí. Toto číslo uvádí například slavný harvardský demograf Edward O. Wilson – podle něj i mnoha dalších autorů nedokáže zemědělství více obyvatel uživit.
- Událost se slaví od roku 1989. Je inspirovaná „Dnem pěti miliard,“ který byl stanovený 11. července 1987. Jedná se o přibližné datum, kdy měla světová populace dosáhnout pěti miliard. Cílem Světového dne populace je zvýšit povědomí lidí o tématech, které s růstem počtu obyvatel Země souvisí.
Právě na 11. červenec připadá Světový den populace. Ten se snaží poukázat na problémy, které s rapidním tempem růstu souvisí. V roce 2011 žilo na Zemi 7 miliard lidí, letos už jich je o 600 milionů víc – to je asi 6,5 % lidí, kteří se kdy na světě narodili.
Trendy vychází z vývoje
Světová populace přitom začala výrazně narůstat až v posledních stoletích. Před 12 tisíci lety žily na celé planetě Zemi pouze 4 miliony lidí, to je jen o něco víc, než má dnes Morava. Podle studie Maxe Rosera a Estebana Ortiz-Ospiny se tempo růstu pohybovalo před rokem 1800 vždy hluboko pod jedním procentem, byla ale i dlouhá období, kdy lidí výrazně ubývalo.
Rapidní růst populace ve 20. století zapříčinilo hned několik faktorů: Patří mezi ně zejména moderní medicína a vzestup životní úrovně spojený s používáním umělých hnojiv a fosilních paliv. Tyto faktory napomohly tomu, že výrazně stoupl počet lidí, kteří se dožili reproduktivního věku. Svůj podíl na tomto trendu sehrály změny v porodnosti, migrace, nebo urbanizace. Nic na těchto trendech nezměnily ani obě světové války – přes desítky milionů lidských obětí se křivky vývoje obyvatelstva nijak nezměnily.
OSN ale na datech také ukázala, že třeba trend v porodnosti se v posledních desetiletích výrazně mění. Například ještě na začátku sedmdesátých let 20. století připadlo na ženu v průměru 4,5 dítěte. V roce 2015 se ale porodnost snížila už na 2,5 dítěte na ženu. Délka dožití se naopak za poslední desetiletí výrazně zvýšila: Zatímco na počátku devadesátých let se pohybovala pod 65 lety, dnes je přibližně o 6 let vyšší, a to téměř 71 let.
- V roce 2007 poprvé žilo víc lidí ve městech než na venkově. Do roku 2050 by ve městech mělo žít až 66 % populace.
- Zdroj: OSN
V posledních letech se tedy podle demografů populační růst zpomalil. „Dosáhl svého vrcholu v 60. letech,“ řekla České televizi Ludmila Fialová z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V té souvislosti dodala, že jedinou oblastí, kde bude v budoucnosti populace relativně přibývat, je subsaharská Afrika.
A co Evropa a Česká republika?
V Evropské unii žilo k počátku letošního roku přibližně 512,6 milionu lidí, říkají čerstvá data statistického úřadu Eurostat. Je to o 1,1 milionu více než k 1. lednu 2017. Počet lidí, kteří v EU loni zemřeli (5,3 milionu), přitom převyšuje počet narozených dětí (5,1 milionu). Nárůst populace o 2,1 promile tak podle Eurostatu způsobila migrace. V Česku se počet obyvatel loni zvýšil o 2,9 promile z 10,57 na 10,61 milionu lidí, uvádějí evropští statici.
GALERIE
Vývoj světové populace
Nejlidnatější zemí Evropské unie zůstává se svými 82,9 miliony obyvateli i nadále Německo, které tvoří více než 16 procent populace v Unii. Na pomyslné druhé příčce je pak Francie, kde žije 67,2 milionu lidí, tedy 13,1 procenta unijní populace. Následuje z EU vystupující Británie (66,2 milionu obyvatel, 12,9 procenta unijní populace), Itálie (60,5 milionu, 11,8 procenta), Španělsko (46,7 milionu, 9,1 procenta) a Polsko (38 milionů, 7,4 procenta).
Z ostatních členských zemí má devět podíl na populaci mezi čtyřmi a 1,5 procenta – včetně České republiky s 10,6 milionu obyvatel, kteří představují 2,1 procenta obyvatelstva Unie. Populace 13 států EU nedosahuje ani 1,5 procenta obyvatel EU.
Relativní nárůst nastal loni celkem v 19 zemích EU. Největší relativní přírůstek obyvatel loni zaznamenala Malta, kde na 1000 obyvatel přibylo 32,9 lidí. Další nárůst pak loni zaznamenaly Lucembursko (19 promile), Švédsko (12,4 promile), Irsko (11,2 promile) a Kypr (11 promile).
Naopak pokles zaznamenali evropští statici v devíti státech Unie. Největší úbytek hlásí stejně jako loni Litva (-13,8 promile); následují Chorvatsko (-11,8 promile), Lotyšsko (-8,1 promile), Bulharsko (-7,3 promile) a Rumunsko (-6,2 promile).
Za rok 2017 se v EU narodilo celkem 5,1 milionu dětí, což je o téměř 90 tisíc méně než v roce předešlém. Největší míra porodnosti v přepočtu na počet obyvatel byla loni v Irsku (12,9 dětí na 1000 obyvatel), dále ve Švédsku, Británii a Francii. Nejnižší hodnoty pak zaznamenali statistici opět v jižních zemích EU, tedy v Itálii, Řecku, Portugalsku, Španělsku, Chorvatsku a Bulharsku.
