Do konce století se počet lidí na Zemi zdvojnásobí, věští studie OSN. Až na 16,5 miliardy

Na Zemi žije v současnosti 7,6 miliardy lidí. Před dvěma sty lety se přitom světová populace pohybovala okolo jedné miliardy.  A počet obyvatel bude pravděpodobně narůstat i v budoucnosti: podle některých předpovědí se do konce 21. století světová populace víc než zdvojnásobí.

OSN představila při příležitosti Světového dne populace tři scénáře, jak by se mohla světová populace v příštích letech vyvíjet.

Podle prvního by  ke konci 21. století mohlo žít na světě téměř 16,5 miliardy lidí. Druhá varianta předpovídá, že zatímco do roku 2050 se počet lidí vyšplhá k 10 miliardám, poté se populační růst zpomalí a ke konci století jich bude na Zemi 11,2 miliardy.  Podle posledního scénáře se porodnost sníží tak, že k roku 2100 se počet lidských obyvatel Země sníží na 7,3 miliardy

Pokud by se naplnil pesimistický scénář, mnozí vědci se netají obavami z přelidnění. Experti sice neuvádějí přesný údaj, kolik obyvatel je naše planeta schopná uživit, ale opakovaně se hovoří o 10 miliardách lidí. Toto číslo uvádí například slavný harvardský demograf Edward O. Wilson – podle něj i mnoha dalších autorů nedokáže zemědělství více obyvatel uživit. 

  • Událost se slaví od roku 1989.  Je inspirovaná „Dnem pěti miliard,“ který byl stanovený 11. července 1987. Jedná se o přibližné datum, kdy měla světová populace dosáhnout pěti miliard. Cílem Světového dne populace je zvýšit povědomí lidí o tématech, které s růstem počtu obyvatel Země souvisí.

Právě na 11. červenec připadá Světový den populace. Ten se snaží poukázat na problémy, které s rapidním tempem růstu souvisí. V roce 2011 žilo na Zemi 7 miliard lidí, letos už jich je o 600 milionů víc – to je asi 6,5 % lidí, kteří se kdy na světě narodili.

Trendy vychází z vývoje

Světová populace přitom začala výrazně narůstat až v posledních stoletích. Před 12 tisíci lety žily na celé planetě Zemi pouze 4 miliony lidí, to je jen o něco víc, než má dnes Morava.  Podle studie Maxe Rosera a Estebana Ortiz-Ospiny se tempo růstu pohybovalo před rokem 1800 vždy hluboko pod jedním procentem, byla ale i dlouhá období, kdy lidí výrazně ubývalo.

Rapidní růst populace ve 20. století zapříčinilo hned několik faktorů: Patří mezi ně zejména moderní medicína a vzestup životní úrovně spojený s používáním umělých hnojiv a fosilních paliv. Tyto faktory napomohly tomu, že výrazně stoupl počet lidí, kteří se dožili reproduktivního věku. Svůj podíl na tomto trendu sehrály změny v porodnosti, migrace, nebo urbanizace. Nic na těchto trendech nezměnily ani obě světové války – přes desítky milionů lidských obětí se křivky vývoje obyvatelstva nijak nezměnily. 

OSN ale na datech také ukázala, že třeba trend v porodnosti se v posledních desetiletích výrazně mění. Například ještě na začátku sedmdesátých let 20. století připadlo na ženu v průměru 4,5 dítěte. V roce 2015 se ale porodnost snížila už na 2,5 dítěte na ženu. Délka dožití se naopak za poslední desetiletí výrazně zvýšila: Zatímco na počátku devadesátých let se pohybovala pod 65 lety, dnes je přibližně o 6 let vyšší, a to téměř 71 let.  

  • V roce 2007 poprvé žilo víc lidí ve městech než na venkově. Do  roku 2050 by ve městech mělo žít až 66 % populace.
  • Zdroj: OSN

V posledních letech se tedy podle demografů populační růst zpomalil. „Dosáhl svého vrcholu v 60. letech,“ řekla České televizi Ludmila Fialová z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V té souvislosti dodala, že jedinou oblastí, kde bude v budoucnosti populace relativně přibývat,  je subsaharská Afrika.  

A co Evropa a Česká republika?

V Evropské unii žilo k počátku letošního roku přibližně 512,6 milionu lidí, říkají čerstvá data statistického úřadu Eurostat. Je to o 1,1 milionu více než k 1. lednu 2017. Počet lidí, kteří v EU loni zemřeli (5,3 milionu), přitom převyšuje počet narozených dětí (5,1 milionu). Nárůst populace o 2,1 promile tak podle Eurostatu způsobila migrace. V Česku se počet obyvatel loni zvýšil o 2,9 promile z 10,57 na 10,61 milionu lidí, uvádějí evropští statici.

Nejlidnatější zemí Evropské unie zůstává se svými 82,9 miliony obyvateli i nadále Německo, které tvoří více než 16 procent populace v Unii. Na pomyslné druhé příčce je pak Francie, kde žije 67,2 milionu lidí, tedy 13,1 procenta unijní populace. Následuje z EU vystupující Británie (66,2 milionu obyvatel, 12,9 procenta unijní populace), Itálie (60,5 milionu, 11,8 procenta), Španělsko (46,7 milionu, 9,1 procenta) a Polsko (38 milionů, 7,4 procenta).

Z ostatních členských zemí má devět podíl na populaci mezi čtyřmi a 1,5 procenta – včetně České republiky s 10,6 milionu obyvatel, kteří představují 2,1 procenta obyvatelstva Unie. Populace 13 států EU nedosahuje ani 1,5 procenta obyvatel EU.

Relativní nárůst nastal loni celkem v 19 zemích EU. Největší relativní přírůstek obyvatel loni zaznamenala Malta, kde na 1000 obyvatel přibylo 32,9 lidí. Další nárůst pak loni zaznamenaly Lucembursko (19 promile), Švédsko (12,4 promile), Irsko (11,2 promile) a Kypr (11 promile).

Naopak pokles zaznamenali evropští statici v devíti státech Unie. Největší úbytek hlásí stejně jako loni Litva (-13,8 promile); následují Chorvatsko (-11,8 promile), Lotyšsko (-8,1 promile), Bulharsko (-7,3 promile) a Rumunsko (-6,2 promile).

Za rok 2017 se v EU narodilo celkem 5,1 milionu dětí, což je o téměř 90 tisíc méně než v roce předešlém. Největší míra porodnosti v přepočtu na počet obyvatel byla loni v Irsku (12,9 dětí na 1000 obyvatel), dále ve Švédsku, Británii a Francii. Nejnižší hodnoty pak zaznamenali statistici opět v jižních zemích EU, tedy v Itálii, Řecku, Portugalsku, Španělsku, Chorvatsku a Bulharsku.