Rodí se více dětí, i tak ale naše společnost stárne. V Česku už žije více seniorů než dětí

Průměrnému obyvateli České republiky bylo loni 42 let. Děti do 15 let tvoří 15,6 procenta populace, lidé nad 65 let téměř 19 procent. Zvyšuje se i podíl svobodných a rozvedených. Téměř polovina dětí přichází na svět mimo manželství, uvedl v úterý  Český statistický úřad (ČSÚ).

Česko mělo loni celkem 10 578 820 obyvatel. Za posledních deset let se počet zvedl o 291 600 a za posledních pět let o 73 400, a to hlavně díky cizincům.

Od roku 2012 do loňska se do ČR přistěhovalo 24 900 Slováků, což je třetina všech příchozích cizinců. Dále to bylo 5800 Rusů, 5400 Němců, 5300 Rumunů a 4700 Bulharů. Ukrajinců je o 500 víc. Zemi naopak opustilo 1100 lidí z Vietnamu. Vystěhovali se i Češi, do ciziny odešlo 6300 lidí.

V některých letech přibylo obyvatel i díky narozeným dětem. Tyto roky se střídají s těmi, kdy bylo víc zemřelých. Život se také prodlužuje. Od roku 2006 se u žen naděje dožití zvedla o 2,4 roku na 82,1 roku, u mužů o 2,8 roku na 76,2 roku. I tak je podle Michaely Němečkové z ČSÚ střední délka života v ČR kratší zhruba o čtyři roky než ve vyspělých západních státech. 

Prodlužuje se i doba dožití po šedesátce. V roce 2006 měli před sebou šedesátníci 18,2 roku a šedesátnice 22,1 roku, loni to bylo u mužů 19,9 roku a u žen 24,2 roku. Lidí nad 65 let loni přibylo o 56 500. Bylo jich tak téměř 1,99 milionu a tvořili 18,8 procenta obyvatel. Za posledních deset let se seniorská skupina rozrostla o půl milionu.

Dětí do 15 let bylo 1,65 milionu a představovaly 15,6 procenta lidí v Česku. Za posledních deset se jejich počet zvýšil o 168 tisíc. Vloni se zvýšil počet dětí o 23 600.

Podíl ekonomicky aktivních lidí poklesl za desetiletí ze 71 na 66 procent, loni jich ubylo o zhruba 55 tisíc.

„Stárnutí se projevuje jak rostoucím podílem seniorů, tak rostoucím průměrným věkem. Ten se meziročně zvýšil na 42 let, za deset let je to o víc než 1,8 roku,“ uvedla Michaela Němečková z ČSÚ. Meziročně se průměrný věk loni zvedl o 0,2 roku. 

Roste i počet těch nejstarších

„Nárůst počtu seniorů v populaci není úplně doceněné téma z toho hlediska, co všechno bude potřeba udělat. Tato demografická změna zasáhne všechny systémy, od důchodového přes zdravotní po sociální,“ upozornila vedoucí Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK Jiřina Kocourková.

Vyšší počet seniorů se odráží i na obsazení zařízení, kde někteří lidé tráví poslední roky života. Například v Domově u Františka v Újezdu u Brna mají plno už od chvíle, kdy před rokem otevřeli. Sto lůžek tehdy zaplnili za dva měsíce, dnes obsadí volné lůžko do druhého dne.

„Obecně platí, ta poptávka je větší než kapacita. To platí v celé republice. U nás je zájem dvojnásobný až trojnásobný,“ uvedl ředitel domova Antonín Jízdný.

Přibylo také seniorů, kterým je více než 90 let. Počet těch téměř nejstarších ve věku od 90 do 94 let se loni zvýšil o čtyři procenta a počet těch úplně nejstarších, kteří se dožívají více než 95 let, byl v roce 2016 o čtvrtinu větší než rok předtím.

„Máme velmi silné generace narozených po první a druhé světové válce a tyto generace se již nachází ve věku seniorském,“ uvedla Němečková.
Nejpočetnější generací jsou takzvané Husákovy děti ze 70. let, nejsilnějším ročníkem byl pak rok 1974.

Méně sňatků, více dětí

Podle Jany Křesťanové z ČSÚ v Česku přibývá svobodných a rozvedených. Může za to nižší sňatečnost, odkládání manželství do vyššího věku i vysoká rozvodovost. Podíl ženatých a vdaných, a tím také ovdovělých postupně klesá. Loni manželství uzavřelo 50 768 dvojic. Poprvé svatbu mělo 34 tisíc párů. Rozvodů v minulém roce bylo meziročně o 1100 méně, statistici jich evidovali zhruba 25 tisíc. Ve čtyřech pětinách z nich se lidé rozváděli poprvé.

V Česku přibývá dětí, které se rodí mimo manželství. Téměř polovinu chlapců a děvčat - přesně 48,6 procenta - přivedly loni na svět nevdané ženy. Před deseti lety to byla třetina. Mimo manželství se narodilo 58 procent prvorozených a 38 procent druhorozených. Celkem se v loňském roce narodilo přes 112 tisíc dětí.

Ženy rodí v průměru ve 30 letech, první dítě mívají průměrně ve 28,2 roku. Podle Němečkové se věk dál už neposouvá.

Porodníci před vyšším věkem v těhotenství varují. „Těhotenství ve vyšším věku s sebou nese různá rizika. Jednak klesá pravděpodobnost, že vůbec žena otěhotní. A lehce stoupá pravděpodobnost, že spontánně potratí,“ upozornil vedoucí Oddělení šestinedělí z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Radovan Vlk.

Potratů ovšem dlouhodobě ubývá, méně je hlavně umělých přerušení těhotenství. Lékaři to připisují vyšší informovanosti žen.

Od roku 2012 se zvyšuje také takzvaná plodnost, tedy počet potomků na jednu ženu. Loni tento ukazatel dosáhl 1,63. Je to nejvyšší hodnota od roku 1994. Aby společnost nezačala vymírat, bylo by potřeba 2,1 dítěte na ženu, podotkla statistička.

„Pomalu sice klesá počet žen v reprodukčním věku, to je ale vyváženo tím, že se rodí více dětí,“ upozornila Kocourková z Katedry demografie a geodemografie. Roli podle ní sehrává ekonomický růst a především to, že stát podle ní věnuje větší pozornost podmínkám zakládání rodin.

„Zlepšuje se slučitelnost práce a rodiny. Růst ekonomiky by sám o sobě nepomohl, kdyby ženy neměly možnosti, jak toho využít, jak skloubit péči o děti a domácnost se zaměstnáním. Investice do předškolních zařízení i pro děti mladší tří let a flexibilní rodičovská dovolená usnadňují rozhodování žen, kdy a jak založit rodinu,“ dodala Kocourková.