Úmrtnost

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.

Demografická krize v Evropě již není výzvou pro budoucnost, ale problémem, který již nyní mění tvář kontinentu, uvedla Evropská komise ve své nové zprávě, v níž varuje, že se očekává, že do konce století se počet obyvatel Evropské unie sníží o 50 milionů lidí. Zároveň populace výrazně zestárne.

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.

Během červnové vlny veder ve Francii, Belgii a Nizozemsku zemřelo nejméně o 3700 více lidí, než je v tomto období obvyklé. Úřady všech tří zemí v pátek upozornily, že jde o předběžné údaje a že skutečné číslo může být ještě vyšší. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.

Podle údajů estonského statistického úřadu měla země k 1. lednu 1 360 745 obyvatel, což je o 9250 méně než před rokem. Počet obyvatel tak klesl druhý rok po sobě.

Počet obyvatel Česka za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 12 300 na necelých 10,9 milionu, konkrétně 10 897 000. Úbytek způsobila výrazná převaha lidí, kteří zemřeli, nad těmi, kteří se od začátku roku do konce září narodili. Šlo o dosud nejhlubší přirozený úbytek za první tři čtvrtletí od vzniku samostatné České republiky, uvedl Český statistický úřad. Pokles porodnosti v Česku pokračuje čtvrtým rokem.

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Počet obyvatel v Česku se v letošním prvním pololetí snížil o 27 200 na 10,88 milionu lidí. Víc lidí zemřelo, než se narodilo. Zápornou bilanci vykázala i migrace. Ve srovnání s prvním pololetím 2024 výrazně ubylo narozených dětí i sňatků. Počet rozvodů se nezměnil. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU. Naděje dožití mužů v Česku je o 1,8 roku nižší než průměrného Evropana, žen nižší o 1,2 a Češi jsou také před smrtí déle nemocní, informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Počet obyvatel Česka za letošní první tři čtvrtletí klesl o 3300 na 10,897 milionu. Počet zemřelých rekordně převažoval nad narozenými, úbytek obyvatel zmírňovala migrace ze zahraničí. Oproti prvním třem čtvrtletím loňska se letos narodilo výrazně méně dětí, počet úmrtí přitom v podstatě stagnoval. Snížil se počet sňatků, přibylo naopak rozvodů, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počet obyvatel České republiky za 1. čtvrtletí letošního roku klesl o 41 tisíc na 10,86 milionu. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Záporný výsledek vykázala i zahraniční migrace, když se do zahraničí vystěhovalo zhruba 62 300 lidí, desetkrát víc než v prvním čtvrtletí roku 2023. V pátek to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Počet sňatků, narozených dětí i zemřelých obyvatel se meziročně snížil.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16,7 tisíce na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Přistěhovalo se 57 tisíc lidí, naopak vystěhovalo se jich dvacet tisíc. V zemi se loni po sedmnácti letech narodilo méně než sto tisíc dětí. Bylo jich 99 834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o dvanáct tisíc narozených. Zemřelo 120 200 lidí, meziročně o 19 700 méně, uvedl Český statistický úřad.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.