Počet obyvatel Česka klesl. Zemřelo výrazně více lidí, než se narodilo

Nahrávám video

Počet obyvatel Česka za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 12 300 na necelých 10,9 milionu, konkrétně 10 897 000. Úbytek způsobila výrazná převaha lidí, kteří zemřeli, nad těmi, kteří se od začátku roku do konce září narodili. Šlo o dosud nejhlubší přirozený úbytek za první tři čtvrtletí od vzniku samostatné České republiky, uvedl Český statistický úřad. Pokles porodnosti v Česku pokračuje čtvrtým rokem.

Během prvních tří čtvrtletí se živě narodilo 58,7 tisíce dětí, meziročně o 5,8 tisíce, respektive o devět procent, méně. Pokles porodnosti pokračuje čtvrtým rokem.

Podíl dětí narozených mimo manželství byl 46,9 procenta, obdobně jako o rok dříve. V absolutním počtu nejvíce dětí porodily ženy ve věku 30 až 32 let, tedy ženy narozené v letech 1992–1994. Relativně nejvyšší však byla plodnost žen narozených v roce 1995, uvedl statistický úřad.

Od ledna do konce září zemřelo 83 800 lidí, meziročně o devět set víc, což představuje nárůst o asi jedno procento. Třetina zemřelých byla ve věku od 75 do 84 let, konstatovali statistici.

Přibylo mladých mužů z Ukrajiny

„V prvním až třetím čtvrtletí letošního roku bylo evidováno 85,2 tisíce přistěhovalých ze zahraničí, meziročně o deset procent méně. Nicméně měsíční počet přistěhovalých v září – 16,7 tisíce – byl vůbec nejvyšší od září 2022. Data ukazují, že v pozadí nárůstu stojí uvolnění možnosti vycestování z Ukrajiny pro muže ve věku 18–22 let,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Do manželství vstoupilo 36 tisíc párů, což bylo o sedm procent, respektive 2600 méně než v témže období roku 2024. Počet sňatků klesá podle ČSÚ třetím rokem v řadě. Nejvíce ženichů bylo ve věku mezi 30 a 34 roky, u nevěst byla nejpočetnější věková skupina 25 až 29 let. Každý čtvrtý snoubenec nevstupoval do manželství poprvé.

Rozvodem skončilo během devíti měsíců tohoto roku 15 600 manželství, meziročně o dvě stě víc. Nejvíce bylo rozvodů po šesti letech trvání manželství a 59 procent rozvedených manželských párů mělo alespoň jedno nezletilé dítě. „Rozvody se tak dotkly minimálně 14 900 dětí,“ dodal statistický úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 26 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.