Lidské tělo se lépe adaptuje na nízké teploty než na vysoké. Současné mrazy však přesto podle přednosty Kardiologické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Miloše Táborského dopadají na některé rizikové skupiny. Patří mezi ně zejména chronicky, kardiovaskulárně a onkologicky nemocní. Ale také senioři a děti nízkého věku by se měli mít na pozoru před velmi nízkými teplotami.
To však ale podle Táborského neznamená, že by se senioři měli zcela vyhýbat pobytu v mrazu venku. Naopak, procházka má příznivý vliv na organismus, starší lidé by se však měli pečlivě obléct a vycházet ven spíše odpoledne, kdy jsou teploty vyšší.
Další zranitelnou skupinu tvoří velmi malé děti v kočárku. Jejich rodiče by měli dbát, aby měly minimálně o jednu vrstvu oblečení více než dospělí. Správnou teplotu dítěte je možné podle přednosty zkontrolovat dotykem zátylku dítěte, který by měl být suchý a teplý. Táborský ale varuje před ovázáním šály nebo šátku kolem obličeje batolete v kočárku. „Pára, která se sráží z dechu, může paradoxně způsobit omrzliny,“ vysvětluje.
Lidský organismus má podle přednosty řadu adaptačních mechanismů na velmi nízké teploty. Patří mezi ně například třes, husí kůže nebo zrychlený tep. „Naštěstí je lidský organismus evolučně dobře připraven na působení nízkých teplot,“ vysvětluje Táborský. Když však nejsou tyto mechanismy dostatečné, dochází podle něj k prochlazení. V jeho nejvyšším stupni klesne teplota tělesného jádra pod 35 stupňů Celsia a člověk může upadnout do bezvědomí.
To se snadno může stát další zranitelné skupině – lidem bez domova. U nich může dojít k omrzlinám, které je nutné chirurgicky léčit a v extrémním případě je nutná amputace. Tito lidé často konzumují alkohol, který jim podle Táborského dává „pseudopocit“ tepla, ale ve skutečnosti rozšiřuje cévy a zhoršuje prochlazení. Táborský se proto přimlouvá, aby strážníci a pracovníci sociální péče pravidelně kontrolovali komunity bezdomovců během velmi nízkých teplot.
