Lidské tělo

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.

Lidské tělo se lépe adaptuje na nízké teploty než na vysoké. Současné mrazy však přesto podle přednosty Kardiologické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Miloše Táborského dopadají na některé rizikové skupiny. Patří mezi ně zejména chronicky, kardiovaskulárně a onkologicky nemocní. Ale také senioři a děti nízkého věku by se měli mít na pozoru před velmi nízkými teplotami.

Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity odhalil na brněnském Ústředním hřbitově památník dárcům těl. O jeho vznik se zasloužili samotní studenti fakulty. Památník bude zároveň sloužit i jako vsypová hrobka. Počet lidí, kteří se rozhodnou věnovat své tělo vědě, v posledních letech roste.

Lidé jsou možná horkokrevnější, než to vypadalo. Ukázala to nová studie, jejíž autoři dokázali vytvořit teplotní mapy mozků zdravých mladých lidí. Teplota tohoto orgánu se navíc může zásadním způsobem lišit při změně různých faktorů. Výsledky výzkumu vyšly v časopise Brain.

Před padesáti lety byl světové veřejnosti představený přístroj, který zachránil desítky milionů lidských životů, ale pomáhá i napříč mnoha dalšími obory. Klinický výpočetní tomograf začali jako první používat 1. října 1971 zdravotníci ve Velké Británii.

Během několika desítek let by mohli lidé v bohatých zemích v podstatě ztratit schopnost rozmnožovat se bez pomoci lékařů. Varuje před tím expertka, podle níž je na vině zejména několik skupin chemických látek.

Pokud se člověk dotýká sám sebe, mozek na to reaguje méně než při doteku od ostatních. Naznačila to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle vědců by jejich zjištění mohlo přispět k lepšímu porozumění tomu, co konkrétně se v lidském těle po obou typech těchto doteků děje.