Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
Současná koalice chtěla zablokovat korespondenční volbu ještě jako opozice už během jejího schvalování. Například předseda SPD Tomio Okamura ve sněmovně tehdy mluvil rekordních skoro jedenáct hodin.
Loňské volby do dolní komory byly první, u kterých bylo možné tento způsob využít. Zřejmě ale také jediné, nová koalice totiž zvažuje hlasování poštou zrušit. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy by měla být volba „fyzická“ a mělo by se jít naproti tomu, aby se například „rozšířil počet místností v zemích, kde se hlasuje“.
„Neočekávám, že by se na klubu našel nějaký vehementní zastánce toho, aby korespondenční volba byla za každou cenu zachována,“ vyjádřila se předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá s tím, že je pro otevření debaty.
Opozice koaliční plány kritizuje
Současná opozice, která korespondenční způsob hlasování zaváděla, plány koalice kritizuje. Sněmovní volby podle jejích zástupců naopak ukázaly funkčnost korespondenčního hlasování.
„Je úplně něco jiného, když volíte tady a máte do volební místnosti tři sta metrů, když volíte na Slovensku a máte to do volební místnosti maximálně sto kilometrů a když volíte v Austrálii a máte to do volební místnosti tři tisíce kilometrů,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Podle šéfa hnutí STAN Víta Rakušana je „málo vycházet z jedněch voleb“. Korespondenční volba má smysl, dodal.
Zájem o hlasování poštou byl ale menší, než se původně očekávalo. Téma této volby, i přes ostrou politickou debatu při zavádění, nedominovalo ani mezi stížnostmi na průběh hlasování.
„Z padesáti až pětapadesáti volebních stížností, které přišly na volby do sněmovny, tak korespondenční volba byla úplně okrajové téma, čili mezi stěžovateli to vůbec nerezonovalo,“ informoval soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček.
Další možné úpravy ve volebním systému
O možných úpravách volebních zákonů už debatovali zákonodárci s odborníky také v Senátu. Členové obou komor zmiňují ale například i úpravy systému komunálních voleb, nebo možné snížení věkového limitu.
„Ukázalo se, že volební zákon má přeci jen nějaká nejasná místa, že to vzbuzuje určité napětí – otázka předvolebních koalic, nebo pak distribuce krajských mandátů. A je dobře, když se o těchto věcech mluví dřív než později,“ myslí si člen senátorského klubu ODS a TOP 09 Stanislav Balík.
Volební úpravy nemá vláda, minimálně zatím, ve svém legislativním plánu. Jeho projednávání kabinet přerušil.
