Ve sněmovních volbách letos podle ministerstva zahraničí hlasoval v cizině rekordní počet voličů. Bylo jich dvakrát tolik než při minulých volbách v roce 2021, sdělil v pondělí po jednání Státní volební komise ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pešek. Výsledky z některých zahraničních okrsků byly dodány později než před čtyřmi lety i kvůli dodržení zákonné procedury při započtení hlasů dodaných korespondenční formou.
„Bylo to dáno opravdu jen rekordním počtem hlasů,“ řekl k prodlevě Pešek. Data z prvního okrsku v Brazílii přijal Český statistický úřad v sobotu ve 14:22, tedy 22 minut po uzavření všech volebních místností. Poslední údaje dostal ve 01:42 v neděli z Bernu, kde bylo nejvíce voličů hlasujících poštou. Ve švýcarském hlavním městě jich bylo 887 z celkového počtu 1502 účastníků voleb.
V cizině se voleb zúčastnilo dohromady 29 888 z celkového počtu 37 654 zapsaných voličů, přičemž platně o složení budoucí sněmovny rozhodlo 27 945 voličů. Kromě korespondenční formy mohli hlasovat osobně na 108 ambasádách buď jako registrovaní voliči, nebo s voličským průkazem z domovské obce v Česku. Toho podle Peška využili mimo jiných i voliči, kteří se do zahraničí vydali na kulturní nebo sportovní akce.
Nejvíce voličů hlasovalo v Londýně
Nejvyšší počet zahraničních voličů hlasoval v Londýně, kde z 2906 voličů bylo u voleb 2179, přičemž 654 z nich hlasovalo korespondenčně. Mezi ambasády v Londýně a Bernu se s počtem lidí hlasujících poštou dostal konzulát v Mnichově, kde korespondenčně volilo 737 z 1352 lidí.
Volební komisaři na velvyslanectví v britské metropoli zároveň zaznamenali v porovnání s kolegy na ostatních ambasádách nejvíce lidí, kteří přišli hlasovat s voličským průkazem. Bylo jich 654, uvedl Pešek. Vytíženi byli v tomto ohledu také v Bratislavě, kde hlasovalo s průkazem 551 lidí, a v Římě s 506 lidmi s průkazem.
Korespondenční forma hlasování byla letos využita poprvé. Je postavena na principu dvou obálek pro zachování zásady tajnosti volby a identifikačního lísku pro zachování osobní volby. O hlasování poštou si museli zahraniční Češi požádat. Písemně tak učinilo na jedenáct tisíc ze zhruba 27,5 tisíce českých občanů, kteří se k volbám na ambasádách zaregistrovali. Korespondenčně nakonec hlasovalo jen 8978 z nich.
Korespondenční volbu využilo méně voličů, než se očekávalo
I když po hlasování poštou, které prosadila hlavně dosluhující vládní koalice, volali hlavně krajané z rozlehlejších zemí kvůli tomu, aby nemuseli na velvyslanectví cestovat stovky kilometrů nebo tím strávit i několik dní, původně očekávaný zájem padesát tisíc voličů o něj se nenaplnil. Na celém americkém kontinentu korespondenčně hlasovalo 1409 z téměř pěti tisíc zapsaných voličů, v Austrálii to bylo 494 ze zhruba čtrnácti set voličů, v Asii 283 ze zhruba 2,6 tisíce voličů a v Africe 50 ze 467.
Volební komisaři museli podle zákona nejprve zkontrolovat, zda v doručovacích obálkách byl kromě obálky s hlasovacím lístkem také identifikační lístek stvrzující mimo jiné, že volič hlasoval osobně, případně voličský průkaz, pokud si ho vyžádal. Pokud jedna doručovací obálka obsahovala více identifikačních lístků nebo hlasovacích obálek, případně identifikační lístek chyběl nebo byl nepodepsaný, volební komisaři ji z hlasování vyřadili.
Stejně museli postupovat v případě, pokud by volič nakonec hlasoval osobně na ambasádě. Vyřazeno tak bylo 221 obálek, které komise musely připojit k volební dokumentaci. Do volebních uren se tak dostalo 8757 hlasovacích lístků došlých poštou. Teprve po dokončení tohoto procesu mohli volební komisaři schránky otevřít a začít se sčítáním hlasů.
