Volič

Příprava Strategického podnikatelského parku v Chebu bude pokračovat. K referendu, které se ve městě konalo v sobotu, nepřišlo dost lidí. Volit přišlo jen 20,71 procenta oprávněných voličů, pro platnost referenda bylo potřeba podle zákona 35 procent. Z 22 912 voličů přišlo vyjádřit svůj názor 4745 lidí. Podle starosty Chebu Jana Vrby (ANO) ti, kteří proti záměru nemají větší výhrady, k referendu nepřišli. Příprava dle něj může dál pokračovat.

Ve sněmovních volbách letos podle ministerstva zahraničí hlasoval v cizině rekordní počet voličů. Bylo jich dvakrát tolik než při minulých volbách v roce 2021, sdělil v pondělí po jednání Státní volební komise ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pešek. Výsledky z některých zahraničních okrsků byly dodány později než před čtyřmi lety i kvůli dodržení zákonné procedury při započtení hlasů dodaných korespondenční formou.

Při letošních volbách do sněmovny policie nezaznamenala významné incidenty. Prověřuje ale například případ člověka, který tvrdil, že nevolil, přestože podle záznamu hlas odevzdal. Policie vyšetřuje také krádež státní vlajky nebo incident, kdy pes blokoval voliče před volební místností.

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Volby do sněmovny jsou už za dva dny. Ve středu mohli lidé naposledy požádat o voličský průkaz – podle oslovených radnic byl zájem větší než před čtyřmi lety. Strany a hnutí mezitím dál přesvědčují voliče. Ty v úterý večer mimořádně projevem oslovil i prezident Petr Pavel. Obyvatele vyzval k tomu, aby se voleb zúčastnili. Chce také, aby vznikla stabilní a kompetentní vláda. Politici z většiny slova hlavy státu ocenili anebo řekli, že je respektují. Hnutí SPD a Stačilo! naopak v projevu vidí snahu ovlivnit výsledky ve prospěch vládních stran.

Každý volič automaticky hlasuje ve volebním okrsku, kde má své trvalé bydliště. Pokud si ale zařídí voličský průkaz, může hlasovat kdekoliv v České republice, případně i v zahraničí na zastupitelském úřadě. Vybírá si pak z kandidátů toho kraje, ve kterém chce volit. Žádat o průkaz bylo možné do středečních 16 hodin. Web ČT24 připravil přehledné informace o tom, jak si voličský průkaz vyřídit.

V pátek 3. října a v sobotu 4. října 2025 budou moci lidé volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Obsazovat se bude dvě stě křesel dolní komory českého parlamentu. Letos budou navíc moci poprvé hlasovat Češi dlouhodobě žijící v zahraničí korespondenční cestou. Na co nezapomenout a jak správně odevzdat lístek? Web ČT24 přináší všechny potřebné informace k úspěšnému hlasování.

Americká federální soudkyně v pátek zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Trump chtěl rovněž výnosem přimět státy USA, aby nezapočítávaly korespondenční hlasy obdržené až po dni voleb.

Prezident Petr Pavel očekává, že termín letošních voleb do sněmovny bude ve druhé polovině září. V úvahu připadá například 26. až 27. září, řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu speciál. Považuje za legitimní, aby prezident apeloval na to, aby byla předvolební kampaň vedena pokud možno slušně a věcně. Pavel také mluvil o výdajích na obranu. V případě Česka pokládá za realistické, že vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.

Pro nově zvoleného šéfa Bílého domu hlasovala i část mladých mužů, kteří tradičně volí demokraty, upozornil server Axios s odkazem na exit polly. Republikánu Donaldu Trumpovi se tak podařilo zvrátit trend, který byl ve Spojených státech patrný po generace. Mladí Američané často fungují jako pomyslný jazýček na vahách. Experti v souvislosti s volbami dále poukazují na to, že Trump odlákal demokratům i část zástupců menšin.

Už jen dva týdny zbývají do prezidentských voleb ve Spojených státech. Podle analytiků Washington Post se šance obou kandidátů – demokratky Kamaly Harrisové a republikána Donalda Trumpa – jeví být vyrovnané. Jiné odhady pak tvrdí, že někdejší šéf Bílého domu vůbec poprvé o dva procentní body předstihl svou soupeřku. Volby tak mohou přinést nejtěsnější výsledek za celé století. Hlavním tématům prezidentské kampaně se věnoval pořad Horizont ČT24 s hostem Tomášem Klvaňou z New York University Prague.

Indická komunita ve Spojených státech se za posledních dvacet let několikanásobně rozrostla. Diasporu, která žije mimo nejlidnatější zemi světa, v New Yorku navštívil indický premiér Nárendra Módí. Jde o jednu ze skupin, která by podle analytiků mohla ovlivnit výsledky hlasování v listopadových prezidentských volbách v USA. Indický původ nahrává demokratické kandidátce Kamale Harrisové. Část amerických Indů ale podporuje naopak republikánské návrhy, včetně snižování daní.

Zástupci všech sněmovních stran jednali ve středu o koaliční předloze na zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se týkala parametrů volby, jak je obsahuje novela, a chystaných pozměňovacích návrhů. Jednání budou pokračovat, řekli předsedové frakcí vládní TOP 09 Jan Jakob a opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Spornou novelou se nyní zabývají sněmovní výbory.

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.

Kampaň uchazečů o Pražský hrad bude před druhým kolem prezidentských voleb mířená hlavně na negativní emoce, domnívá se odborník na politické kampaně Radim Pařík. S dalšími analytiky se shoduje na tom, že cílem hlavně pro kandidáta a expremiéra Andreje Babiše (ANO) bude odradit od hlasování zejména voliče neúspěšných kandidátů, kteří podpořili Petra Pavla. „Je to nejtvrdší politická kampaň, kterou jsme od roku 1989 v politice zažili,“ myslí si pak expert na politický marketing Jakub Horák. Očekává, že výsledek voleb ovlivní účast mladých lidí. O šancích jednotlivých kandidátů odborníci diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Sněmovní volby přinesly v Česku neobvyklou a zdánlivě paradoxní situaci. Z hlediska celkového počtu hlasů zvítězila koalice SPOLU, když ji podpořilo 27,79 procenta voličů, mandátů má ale o jeden méně než hnutí ANO, které na hlasy skončilo druhé v pořadí a ve sněmovně obsadí dvaasedmdesát křesel. Přinášíme vysvětlení, jak je to možné.

Ústřední volební komise oznámila, že po sečtení výsledků z téměř 80 procent volebních okrsků podpořilo v plebiscitu změny v ruské ústavě přes 77 procent voličů. Někteří voliči poukazují na podvody, například fakt, že přišli hlasovat a komise přitom měla zapsáno, že již hlasovali. Změny ústavy umožňují Vladimiru Putinovi další dvě kandidatury na prezidenta, mění pravomoci institucí a zakotvují některé hodnotové prvky. Na některých místech se odehrály demonstrace.